Ten proslul populistickými gesty stejně jako výpady proti pravicovým politikům.
Ba co více, Topolánek diskusi o chudobě a společenské nerovnosti řídil. A ostře se postavil proti názorům Cháveze, prosazujícího socialistické reformy. "Pouze cesta hlubokých strukturálních liberalizačních reforem vede k růstu vzdělanosti, pracovních příležitostí a odstraňování chudoby," řekl ve svém projevu.
A uzavřel ho citátem německého filozofa Karla Poppera: "Vlády by se měly soustředit spíše na snižování utrpení než na to, aby se pokoušely vykonat co nejvyšší možné dobro".
Spolu s Chávezem zasedl s českým premiérem ke stolu například i bolivijský levicový lídr Evo Morales, či staronový španělský premiér José Luis Zapatero.
Téma? Co provede Chávez!
O bezpečnost politiků se stará na sto tisíc lidí v uniformách, jindy živé centrum peruánské metropole tak jejich výložky ovládly i proto, že obyvatelé Limy dostali volno.
Peruánští pořadatelé snad mohou zabránit teroristům v útocích, nikoliv však politikům v hádkách. Očekává se, že ohlášená témata dvoudenního setkání – globální oteplování a boj proti chudobě – přebijí rozpeře ohledně biopaliv, či rovnou slovní výměny latinskoamerických rivalů.
S biopalivy, které podporuje hlavně Brazílie, mají potíž chudé americké státy – jejich výroba prý zdražuje cenu potravin.
Co se týče osobní řevnivosti, Latinská Amerika poklidný klub technokratů věru nepřipomíná. Rozruch kolem sebe soustavně šíří zmíněný Hugo Chávez. Naposledy si ho média všimla tento týden, když německou kancléřku Angelu Merkelovou přiřadil ke "stejné pravici, která podporovala Adolfa Hitlera a fašismus".
Šéfky spolkové vlády se zastal hostitel summitu, peruánský prezident Alan García, který, ač sociální demokrat, považuje Chávezův populismus za hrozbu pro kontinent.
Potřebu okřiknout Cháveze nemají jen volení politici, ale třeba i španělský král Juan Carlos, který tak učinil na listopadovém iberoamerickém summitu v Chile. Jeho výrok "Proč už prostě nezmlkneš?!", kterým panovník bránil svého premiéra José Luise Zapatera, se pak na několik týdnů stal nejpopulárnějším vyzváněním na mobilním telefonu.
Klidu na summitu patrně nepřidá ani napětí mezi Venezuelou a Kolumbií, jejíž proamerický prezident Álvaro Uribe prý chce dostat Cháveze před mezinárodní soud v Haagu. Důvod? Uribe tvrdí, že Chávez financoval levicové povstalce z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).
Uribeho vojáci si však při pronásledování předáků FARC nedělali hlavu s hranicemi a prvního březnového dne napadli levicové poslance na ekvádorském území. - o zásahu čtěte zde
Rozčilený ekvádorský lídr Rafael Correa, sociálně cítící katolík, tehdy vypověděl kolumbijské diplomaty. Schylovalo se k válce, později zažehnané, do které se chtěl zapojit i Hugo Chávez.
Bolivijský lídr a vášnivý fotbalista Evo Morales pak na rozdíl od advokátů volného obchodu – tedy i Mirka Topolánka – pohlíží na tento recept s obavami. "Chceme obchod, ale spravedlivý," prohlásil už v Limě první bolivijský prezident indiánského původu.
