Tyto komplikace nejsou ničím novým - již na jednáních, která konferenci předcházela, se ukázala neochota ekonomicky vyspělých států k ústupkům v oblastech pro chudší země klíčových jde především o zemědělství. Vyspělé státy odmítají odstranit nejen vysoká cla na dovoz zemědělských výrobků, ale nechtějí slyšet ani o snížení subvencí svým vývozcům.
Rezervovaný postoj k probíhajícímu summitu vyjádřil svou neúčastí i americký prezident George Bush. Delegaci amerických odborníků povede "pouze" ministr zahraničních věcí Colin Powell.
Přesto nebude v Johannesburgu o účastníky nouze. Organizátoři předpokládají, že se sjezdu zúčastní až 60 tisíc zástupců z více než 100 zemí světa. Nepočítaje v to více než 15 tisíc účastníků paralelního "občanského summitu". Všichni se však shodují, že situace životního prostředí a chudoby v méně vyspělých zemích je vážná a že je nezbytné přestat teoretizovat a začít s uskutečňováním konkrétních projektů.
"Globální společenství dosud neprokázalo vůli uvést do praxe rozhodnutí, která svobodně přijalo," kritizoval ve svém úvodním projevu předseda WSSD, jihoafrický prezident Thabo Mbeki. Zároveň požadoval, aby byly do závěrečných dokumentů konference zahrnuty konkrétní cíle a časový rozvrh jejich plnění.
"Svět se stal globální vesnicí. K přežití všech obyvatel této vesnice je zapotřebí dosáhnout univerzální dohody a spolupracovat na odstranění řeky, která odděluje její chudé a bohaté čtvrti," prohlásil dále v projevu prezident Mbeki.
Konferenci hostí johannesburské finanční centrum v Sandton City až do 4. září. Agenda jednání je obsáhlá, má na programu pět klíčových témat - čistší vodu, energetiku nepoškozující životní prostředí, zdravotnictví, udržitelné zemědělství a zachování biodiverzity. Jako první se má projednávat zdravotnictví.
Do Johannesburgu se nechystají pouze státníci. Na summit se připravuje i velká antiglobalistická lobby a pozorovatelé upozorňují, že se Jihoafrická republika může dočkat dalších protestů. Ty provázejí velká světová shromáždění od summitu Světové obchodní organizace v roce 1999 v americkém Seattlu.
Výsledky jsou nejisté
Organizace summitu přijde OSN na více než 55 milionů dolarů a již se objevují hlasy, zda by nebylo účelnější investovat tyto prostředky do účelnějších programů. Konference v Rio de Janeiru byla přivítána jako první krok v celoplanetární ochraně životního prostředí, ale uskutečňování jejích výsledků není nijak oslnivé.
Největšího pokroku se dosáhlo v omezení emisí skleníkových plynů, tzv. Kjótský protokol přijatý v roce 1997. Od něj však administrativa USA pod vedením George Bushe odstoupila. Spojené státy jsou přitom největším producentem těchto plynů. Celá akce budí spíše rozpaky.
Rozsah agendy hrozí, že se summit rozvláční a neprojedná se nic. Pokud se delegáti na něčem dohodnou, pravděpodobně budou formulace natolik vágní, že si státy budou moci dělat, co budou chtít. Snížit emise oxidů lze i stavbou jaderné elektrárny nebo obří přehrady. Odborníci se však shodují na tom, že ať budou výsledky celého summitu jakékoliv, je důležité, že se o problémech mluví.
 Jiafrické děti tančí a zpívají na slavnostním zahájení světového summitu o udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu. (25. srpna 2002) |
