Raúl Castro a Hugo Chávez. | foto: Reuters

Summit třetího světa řeší vztah k Americe

  • 124
Zástupci 118 států rozvojového světa přijeli na havanský summit Hnutí nezúčastněných zemí. Dorazili i nejostřejší kritici Ameriky - Severní Korea, Írán a Venezuela. Zastávají protiamerické postoje a nárokují si práva na nukleární programy. Jiné země se snaží protiamerický tón vyrovnávat.

Část zemí zvolila vzhledem k USA konfrontační postoj. Snaží se prosadit jednotné dokumenty, které by podpořily íránský jaderný program a odsoudily izraelskou invazi do Libanonu.

Země, které mají s Amerikou lepší vztahy, jako například Pákistán, Indie, Peru nebo Kolumbie, se snaží pozornost summitu odklonit jiným směrem.

"Spojené státy se pokouší zbavit ostatní země jejich legitimního práva na mírové jaderné aktivity," stěžoval si Kim Yong-nam, druhý muž severokorejské stranické hierarchie.

Prohlásil také, že jeho země, která sama testuje nukleární zbraně, od jaderného programu neustoupí ani pod hrozbou sankcí.

Summit, který sdružuje 118 zemí třetího světa ale nakonec vyzval Írán, aby pokračoval ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Alternativa k USA
Na summitu zazněly hlasy, že OSN se stává nástrojem americké politiky a že proti přílišnému vlivu Američanů je potřeba postupovat společně.

"Spojené státy mění Radu bezpečnosti na platformu, která uskutečňuje jejich politiku," prohlásil íránský prezident Ahmadínežád. "Měli bychom posílit Hnutí nezúčastněných zemí, hnutí by mělo být účinnější," dodal.

Jiné země vyzývaly spíš k umírněnosti. "Jakožto hnutí musíme odmítat extrémy. Musíme šířit poselství Mahátmy Gándího, apoštola míru, náš postoj musí být postojem umírněnosti, harmonie, tolerance a rozumu," prohlásil indický premiér Manmohan Singh.

Indie, která se na summitu dohodla s Pákistánem, že obnoví mírové rozhovory, svou umírněnost potvrdila.

Fidel Castro, jehož země summit hostí, se jednání nezúčastnil. Začátkem srpna onemocněl a moc nad Kubou dočasně předal bratru Raúlovi (více zde). Přestože se jeho zdravotní stav podle oficiálních informací lepší, neoficiálně se o něm vedou spekulace.

Co je Hnutí nezúčastněných zemí?

• HNZ vzniklo v Bělehradě v roce 1961. Založily ho země třetího světa, které se během studené války nechtěly přidávat na stranu Washingtonu ani Moskvy.

• Mezi zakladatele patřili jugoslávský prezident Josip Broz Tito, indický premiér Jawaharlal Nehrú, egyptský prezident Gámal Abdul Násir, indonéský prezident Achmad Sukarno a ghanský prezident Kwame Nkrumah.

• Mezi další zakladatelské země patří například Etiopie, Irák, Tunis, Kuba nebo Kambodža.

• HNZ má dnes 118 členů. Reprezentuje víc než polovinu světové populace a blíží se i OSN, která sdružuje 191 zemí.

• Kritici tvrdí, že hnutí ztratilo s koncem studené války svůj význam.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video