Sám Clinton se poté pokusil zmírnit neúspěch jednání, když prohlásil, že ani jedna strana nebyla schopna dohody "v tuto chvíli", ale že přes neúspěch "došlo k výraznému pokroku".
| Rokování se dostalo do slepé uličky poté, co palestinský předák Jásir Arafat žádá svrchovanost Palestinců nad východem Jeruzaléma, zatímco izraelský premiér Ehud Barak je ochoten přistoupit jen na určitou formu autonomie. |
Clinton k tomu včera řekl, že jak Barak, tak Arafat se zavázali zabránit jednostranným akcím, násilnostem a zasadit se o pokračování mírového procesu.
Zatímco prezident USA včera navečer ihned opustil Camp David a odebral se do Bílého domu, i jeho partneři se chystali na kvapný odlet z Ameriky. Izraelský mluvčí Gadi Baltianski dodal, že vysoký americký představitel co nejdříve navštíví Blízký východ, aby prozkoumal, jestli je možné ještě v rozhovorech pokračovat.
"Bylo rozhodnuto, že vysoký americký vyslanec přijede do oblasti a usoudí, zda-li by bylo možné pokračovat v jednáních," řekl vládní mluvčí izraelskému rozhlasu.
Podle všeho summit ztroskotal především na hlubokých rozporech ohledně budoucnosti Jeruzaléma. Zatímco Izrael přistoupil na americký kompromis, aby společně s Palestinci sdílel suverenitu nad některými částmi východního, arabského Jeruzaléma, Arafat požadoval, aby celá tato část města se stala metropolí příštího palestinského státu. To bylo zase nepřijatelné pro Izrael.
Baltianski a poté i sám Barak obvinili z neúspěchu jednání Palestince, když řekli, že nejednali pružně a zaujali v otázce Jeruzaléma neústupnou pozici.
Už několik hodin před potvrzením neúspěchu začaly v Camp Davidu proskakovat neoficiální zprávy, že se rozhovory zhroutily a že Barak i Arafat se chystají okamžitě opustit Camp David. "Tento summit končí bez výsledku. Palestinci odmítli všechny americké návrhy," uvedl izraelský zdroj agentuře Reuters.
Podle diplomatů ztroskotala jednání na otázce svrchovanosti nad východním, arabským Jeruzalémem.
|
Spor o Jeruzalém |
| Izrael, který okupoval jeho východní, arabskou část v roce 1967, ho označuje za své "věčné a nedělitelné" hlavní město. |
| Palestinci ale chtějí mít z východního Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu a nechtějí v této věci přistoupit na kompromisy. |
Hluboké rozpory však prý přetrvávaly i v dalších bodech, kterými byl zejména návrat arabských uprchlíků na palestinská území, vymezení hranic příštího palestinského státu a budoucnost židovských osad na území příštího palestinského státu.
Palestinské zdroje uvedly, že klíčový bod zlomu prý nastal, když Izrael odmítl možnost palestinské suverenity nad starým Jeruzalémem a nabídl pouze bezpečný průchod k jeruzalémské mešitě al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu. Arafat tím prý byl přímo rozezlen.
Agentura AP citovala palestinský zdroj, který uvedl, že už včera ráno zaslal Arafat Clintonovi dopis, v němž mu oznámil, že nevidí důvod k pokračování rozhovorů, protože izraelská pozice ohledně Jeruzaléma nemůže vést k dohodě.
"Neúspěch je dalším důkazem, že jedinou volbou, kterou máme, je odpor," prohlásil pak včera v jedné z prvních reakcí vůdce radikálního islámského palestinského hnutí Hamas šejk Ahmad Jassín.
"Jedině pomocí síly můžeme získat naše práva... Jsme připraveni stát se mučedníky a říkáme jim stručně toto: Zaplatí draze, pokud si myslí, že nás napadnou a pokusí se znovu okupovat naši zemi," prohlásil bojovně Jassín na adresu Izraele.
Krach summitu nastal navzdory tomu, že se Clintonovi podařilo koncem minulého týdne přesvědčit obě strany, aby vytrvaly v Camp Davidu. Prezident musel opustit místo jednání kvůli summitu G8 na Okinawě.
I když se pak urychleně vrátil a pokoušel se přimět obě strany alespoň k rámcové dohodě, neuspěl.
Diplomaté už dříve upozorňovali, že prý Clintonovi velmi záleželo na tom, aby svou
kariéru završil jako mírotvůrce.
Zároveň pozorovatelé v závěru summitu zdůrazňovali výraznou snahu izraelského premiéra Ehuda Baraka prolomit dosavadní tabu v Izraeli ohledně svrchovanosti Jeruzaléma.
Barak a jeho poradci jako první prolomili dosavadní oficiální izraelský postoj, že Jeruzalém je nedělitelným hlavním městem země.
Izraelci na summitu přijali Clintonův kompromisní návrh, podle něhož měli Izraelci a Palestinci společně sdílet svrchovanost nad některými částmi východního, arabského Jeruzaléma.
Palestinci to však odmítli jako zcela nedostatečné a prohlásili, že celý východní Jeruzalém se musí stát hlavním městem příštího palestinského státu.
Stejně tak palestinská delegace údajně odmítla i návrhy, aby byla v Camp Davidu uzavřena jen rámcová dohoda s tím, že nejkomplikovanější sporné otázky, jako budoucnost Jeruzaléma, by byly vyřešeny až později.
Blízkovýchodní summit se konal pod časovým tlakem, protože podle původního plánu by měla být zásadní mírová dohoda mezi oběma stranami uzavřena do 13. září tohoto roku.
Palestinci několikrát pohrozili, že v opačném případě jednostranně vyhlásí svůj stát. To zase odmítli Izraelci a varovali palestinskou správu před jakýmkoli neuváženým jednostranným krokem.
| Izraelsko - palestinský summit v Camp Davidu den po dni |
| 11. července - Zahájení summitu za účasti izraelského premiéra Ehuda Baraka, palestinského předáka Jásira Arafata a amerického prezidenta Billa Clintona. Do USA odmítl odletět izraelský ministr zahraničí David Levy. Na jednání bylo uvaleno přísné informační embargo. První třístranné rozhovory. |
| 12. července - Barak zrušiil prodej letadel Phalcon Číně, se kterým USA nesouhlasily. Izraelský ministr Ramon řekl, že Izrael je ochoten vyměnit s Palestinci území uvnitř jeho hranic za oblasti na západním břehu Jordánu. První dvoustranné rozhovory Barak-Arafat - prý se shodli na výměně některých území. |
| 13. července - Arafat údajně pohrozil odjezdem ze summitu kvůli americkým návrhům na zprostředkování, které prý pokládal za příliš proizraelské. Clinton návrhy stáhl. |
| 14. července - Washington zakázal třem oficiálním palestinským činitelům, kteří dříve nepodporovali Arafatovu politiku vůči Izraeli, vstup do Camp Davidu. Druhé třístranné jednání Arafat-Barak-Clinton. |
| 15. července - Rozhovory se kvůli židovskému šabatu zpomalily. |
| 16. července - Dosažen údajně významný pokrok v otázce Jeruzaléma (později popřeno), podle Clintona dosažen "jistý pokrok". |
| 17. července - Clinton zamýšlel ukončit jednání ještě před svým odjezdem na vrcholnou schůzku G8 , prohlásil rozhovory za "nejtěžší věc, jakou kdy zažil". Vedení palestinského Hnutí islámského odporu vyzvalo palestinskou delegaci, summit opustila. |
| 18. července - Na summitu prý došlo k sblížení v otázce Jeruzaléma: území města se mělo rozšířit o některé židovské osady na západním břehu Jordánu výměnou za palestinskou kontrolu nad arabskými předměstími východního Jeruzaléma. |
| 19. července - Barak se rozhodl summit opustit s tím, že Palestinci nejsou "skutečným partnerem pro mír". Clinton odletěl na summit G8. |
| 20. července - Summit pokračuje pod patronátem americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové. |
| 21. července - Americký prezident Bill Clinton oznámil, že o několik hodin zkrátí svou účast na japonském summitu G8 a vrátí se do Camp Davidu. |
| 22. července - Americký prezident Bill Clinton se vrací ze japonského summitu do Camp Davidu. Fundamentalistická palestinská organizace Hamas, která nesouhlasí s mírem, demonstruje za odjezd Jásira Arafata z jednání. |
| 24. července - Patriachové katolické, řecké pravoslavné a arménské církve v Jeruzalémě vyslovili podporu nárokům Palestinců na kontrolu východního Jeruzaléma. |
| 25. července - Summit v americkém Camp Davidu skončil bez globální dohody, protože Izraelci ani Palestinci nebyli schopni dosáhnout dohody. |
