Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit: přichází v NATO čas smíření?

  7:07aktualizováno  7:07
Americký prezident George Bush a britský premiér Tony Blair na jedné straně, francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder na druhé. Tito muži budou patřit k nejsledovanějším účastníkům istanbulského summitu NATO 28.-29. června.

Podaří se jim zahladit spory, které se vyhrotily během útoku spojenců na Irák?

V Istanbulu je možné očekávat napínavé rozhovory. Zatímco Bush a Blair by uvítali širší zapojení NATO v okupovaném Iráku, Chirac a Schröder mají o podobném kroku pochybnosti. Snaha dohodnout se je ovšem na obou březích Atlantiku přece jen podstatně vyšší než třeba před rokem.

Zastánci silné atlantické vazby mezi Evropou a Amerikou proto doufají, že nikdo z účastníků neudělá nic, co by do budoucna zásadním způsobem ohrozilo funkčnost NATO. "Jde o to, aby se na summitu zbytečně nerýpalo v ráně, kterou způsobil Irák," říká přední analytik českého ministerstva zahraničí Jiří Schneider.

Kromě zmíněných státníků se summitu zúčastní nejvyšší představitelé všech 26 členských zemí. Česko by měl reprezentovat prezident Václav Klaus i premiér Vladimír Špidla. Do Istanbulu dorazí také zástupci řady partnerských zemí, mezi nimiž však tentokrát nebude ruský prezident Vladimir Putin.

Na jednání NATO – Ukrajina se zato hodlá dostavit kyjevský prezident Leonid Kučma. Rozhovory s Ukrajinci mají pro alianci značný význam, neboť NATO chce v budoucnu využívat ukrajinská přepravní letadla.

Afghánistán i Irák

Klíčovou prioritou aliance, kterou bude summit projednávat, je mírová mise v Afghánistánu. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer vyzývá členské státy, aby přispěly více vojáky, vrtulníky a další technikou ke zdaru této operace. "Nemůžeme nechat Afghánistán padnout," zdůrazňuje De Hoop Scheffer.

Akce NATO v Afghánistánu je naprosto zásadní pro zachování důvěryhodnosti aliance.

Není nicméně pochyb o tom, že hodně času budou státníci věnovat i Iráku. Pouhé dva dny po istanbulském summitu mají vládu nad okupovanou zemí převzít místní orgány. I kdyby Istanbul nepřinesl zásadní shodu o větším zapojení NATO, v tureckém velkoměstě budou mít světoví státníci příležitost probrat, jak budoucnost Iráku vidí.

Dalšími tématy jsou vztahy aliance s Kavkazem, střední Asií a také celou oblastí širšího Blízkého východu. Podobně jako na summitu skupiny G8 se i v Istanbulu má projednávat americká iniciativa pro podporu demokratického vývoje na Blízkém východě a v severní Africe.

Americký projekt se nicméně nesetká s tak velkolepým přijetím, jak se původně ve Washingtonu očekávalo. Arabské země jako Egypt či Saúdská Arábie podezírají Spojené státy, že se jim snaží vnutit svou představu o budoucnosti regionu. Nepříznivé reakce byly zřejmě jedním z důvodů, proč NATO do Istanbulu nepozvalo nejvyšší představitele států Blízkého východu.

V Istanbulu se bude jednat rovněž o předání operace v Bosně a Hercegovině pod hlavičku Evropské unie a o dalších úkolech pro misi NATO v Kosovu.

Příprava na 21.století

Severoatlantická aliance hodlá v Istanbulu učinit další krok k tomu, aby byla i z vojenského hlediska připravena na výzvy 21. století. Ještě letos mají dosáhnout "počátečních operačních schopností" Síly rychlé reakce. Ty by měly zasahovat kdekoliv na zeměkouli během pěti až třiceti dnů. Síly rychlé reakce budou zahrnovat i letectvo a námořnictvo.

Významný příspěvek se v této souvislosti očekává i od Česka. Součástí sil se má stát rovněž mnohonárodní prapor ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním. Ten se formuje pod českým vedením.

Účastníci summitu budou kromě toho hledat řešení jednoho z velkých problémů – zajištění letecké a námořní přepravy. Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer bude důrazně požadovat modernizaci systému plánování a generování sil od členských států, který je dosud příliš zdlouhavý.

Bezpečnost istanbulského jednání bude hlídat na třicet tisíc policistů, vojenská letadla, lodě i rakety země-vzduch. Celkové náklady na bezpečnost zřejmě překročí částku 16 milionů eur.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.