Summit předložil návrhy reformy unie

N i c e - Od zvláštního zpravodaje MF DNES - Unie se snadněji shodne na budoucnosti než na přítomnosti. Zatímco rozhodování o počtu hlasů, které mají mít státy v rozhodujícím orgánu EU, stále vázne na odporu malých zemí, summit už předložil návrhy pro budoucí reformu unie. Podle návrhu Deklarace o budoucnosti unie chce summit v Nice zdůraznit, že s ním se otevřela cesta k budoucímu rozšíření a že dosaženou smlouvou provedla unie všechny změny potřebné k rozšíření, i když konečnou podobu této smlouvy zatím ještě nikdo nezná.

O čem bude Evropská unie jednat do roku 2004

- jak přesněji vymezit rozdělení pravomocí mezi unií a členskými státy,

- jaká bude právní povaha Charty základních práv, schválené v Nice

- jak se zjednoduší základní smlouvy EU

- jaká bude role národních parlamentů

Patnáctka se už shodla na tom, že v příštích čtyřech letech rozhodne celkem o čtyřech bodech.

Unie bude do roku 2004 jednat o tom, jak přesněji vymezit rozdělení pravomocí mezi unií a členskými státy či jaká bude právní povaha Charty základních práv schválené v Nice.

Zdejší summit to rozhodnout nedokázal kvůli odporu Britů, kteří se panicky bojí, že se charta stane evropskou ústavou.

O těchto problémech se začne diskutovat už příští rok a uchazeči včetně České republiky budou asociováni s tímto procesem způsobem, který je třeba určit.

V roce 2004 bude všechno jiné
V roce 2004 se má sejít nová reformní konference, která možná už za maďarské a třeba i za české účasti schválí novou, zásadní reformu unie.

Autoři deklarace ujišťují, že tato konference nevytváří žádnou překážku či předběžnou podmínku pro proces rozšíření. Počítají dokonce s tím, že státy, které do roku 2004 ukončí jednání o vstupu, budou pozvány k jednání na reformní konferenci jako účastníci, ostatní pak jako pozorovatelé.

Na summit by měla mít přístup i širší veřejnost
Přípravná diskuse k nové reformě by se měla oprostit od nechvalně známých vzorů z Maastrichtu, Amsterdamu i Nice, kdy se vše dojednávalo jen mezi vládními experty bez účasti širší veřejnosti.

Nyní by měly být do příprav nové reformy zapojeny nejen národní parlamenty, ale i politické, hospodářské a univerzitní kruhy, zástupci občanské společnosti atd.

Cílem toho všeho je přesvědčit občany EU, že bruselská mašinérie není jen byrokratický kolos, který se nekontrolovatelně šine vpřed, za větší mocí, ale že může být reformována demokraticky a se souhlasem zástupců lidu.