Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit předložil návrhy reformy unie

  17:40aktualizováno  17:40
N i c e - Od zvláštního zpravodaje MF DNES - Unie se snadněji shodne na budoucnosti než na přítomnosti. Zatímco rozhodování o počtu hlasů, které mají mít státy v rozhodujícím orgánu EU, stále vázne na odporu malých zemí, summit už předložil návrhy pro budoucí reformu unie. Podle návrhu Deklarace o budoucnosti unie chce summit v Nice zdůraznit, že s ním se otevřela cesta k budoucímu rozšíření a že dosaženou smlouvou provedla unie všechny změny potřebné k rozšíření, i když konečnou podobu této smlouvy zatím ještě nikdo nezná.

O čem bude Evropská unie jednat do roku 2004

- jak přesněji vymezit rozdělení pravomocí mezi unií a členskými státy,

- jaká bude právní povaha Charty základních práv, schválené v Nice

- jak se zjednoduší základní smlouvy EU

- jaká bude role národních parlamentů

Patnáctka se už shodla na tom, že v příštích čtyřech letech rozhodne celkem o čtyřech bodech.

Unie bude do roku 2004 jednat o tom, jak přesněji vymezit rozdělení pravomocí mezi unií a členskými státy či jaká bude právní povaha Charty základních práv schválené v Nice.

Zdejší summit to rozhodnout nedokázal kvůli odporu Britů, kteří se panicky bojí, že se charta stane evropskou ústavou.

O těchto problémech se začne diskutovat už příští rok a uchazeči včetně České republiky budou asociováni s tímto procesem způsobem, který je třeba určit.

V roce 2004 bude všechno jiné
V roce 2004 se má sejít nová reformní konference, která možná už za maďarské a třeba i za české účasti schválí novou, zásadní reformu unie.

Autoři deklarace ujišťují, že tato konference nevytváří žádnou překážku či předběžnou podmínku pro proces rozšíření. Počítají dokonce s tím, že státy, které do roku 2004 ukončí jednání o vstupu, budou pozvány k jednání na reformní konferenci jako účastníci, ostatní pak jako pozorovatelé.

Na summit by měla mít přístup i širší veřejnost
Přípravná diskuse k nové reformě by se měla oprostit od nechvalně známých vzorů z Maastrichtu, Amsterdamu i Nice, kdy se vše dojednávalo jen mezi vládními experty bez účasti širší veřejnosti.

Nyní by měly být do příprav nové reformy zapojeny nejen národní parlamenty, ale i politické, hospodářské a univerzitní kruhy, zástupci občanské společnosti atd.

Cílem toho všeho je přesvědčit občany EU, že bruselská mašinérie není jen byrokratický kolos, který se nekontrolovatelně šine vpřed, za větší mocí, ale že může být reformována demokraticky a se souhlasem zástupců lidu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.