Summit odpoví na prosby irácké vlády

NATO odpoví na summitu v Istanbulu na dopis, v němž irácký premiér Aláví žádá, aby aliance pomohla Bagdádu s výcvikem bezpečnostních sil a poskytlo jeho vládě další technickou pomoc. Uvedl to v Bruselu generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer.

Scheffer nechtěl "předbíhat" rozhodnutí, které má padnout zřejmě u pondělního oběda šéfů států a vlád, protože "26 zemí rozhodne, co udělají a co neudělají" a "v alianci se rozhoduje konsensem".

Nicméně dal najevo, že aliance nejspíše "nezabouchne dveře", a to i vzhledem k tomu, že platí nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN i proto, že prozatímní iráckou vládu, která zakrátko převezme odpovědnost za osud země, lze považovat za "stoprocentně legitimní".

Usoudil rovněž, že Aláví by zřejmě nepsal, kdyby nečekal kladnou odpověď. Ostatně v Iráku již působí 16 z 26 členských zemí a samo NATO zajišťuje logistickou podporu pro mnohonárodní divizi působící v Iráku pod polským velením.

"Nelze odpovědět na otázky, které nebyly (v Alávího dopisu) položeny. To by si asi ani premiér nepřál," poznamenal Scheffer k možnosti většího zapojení aliance do iráckých záležitostí, nad rámec výcviku a dosud neupřesněné "další technické pomoci".

SUMMIT NATO v ISTANBULU
28. - 29. června 2004

SUMMIT ISTANBUL
zpravodajství

OPERACE NATO
ve světě

CO ZMĚNÍ SUMMIT
v alianci

NAPSALI O SUMMITU
v médiích

speciální příloha natoaktual.cz

Spojené státy vyjádřily před časem naději, že NATO převezme velení nad mnohonárodními stabilizačními silami umístěnými v centrálním Iráku. Objevují se také návrhy, aby se aliance postarala o střežení hranic zejména se Sýrií, ale i s Íránem a s Jordánskem. Začátkem měsíce americký prezident George Bush prohlásil, že NATO by se mělo v Iráku angažovat. Proti tomu se ale postavil francouzský prezident Jacques Chirac, podle něhož by "posláním" aliance neměla být intervence v Iráku.

"Hlavní prioritou" istanbulského summitu má však podle Scheffera být operace v Afghánistánu, kde aliance loni v létě převzala mezinárodní stabilizační misi ISAF. Na pořadu má být především přeměna politických závazků v činy a vyslání vojáků a techniky, aby ISAF mohla rozšířit své působení ve prospěch bezpečí a stability, prostřednictvím tzv. provinčních rekonstrukčních týmů. Nejprve na sever a poté i na západ země.

"Situace není ideální," připustil generální tajemník a opět apeloval, že "aliance a mezinárodní společenství si nemohou dovolit v Afghánistánu prohrát a ponechat zemi v rukou teroristů".

Summit má rovněž schválit ukončení úspěšné operace SFOR v Bosně a Hercegovině, kterou koncem roku převezme Evropská unie, vyhodnotit plnění pražských závazků zaměřených na transformaci aliance, zabývat se bojem s terorismem a otevřít dialog s islámskými zeměmi, sahajícími od Středomoří po oblast Perského

zálivu; Scheffer zdůraznil, že je na zainteresovaných zemích, zda budou mít o dialog zájem a aby uvedly, co od aliance očekávají.

Šéf aliance ocenil rovněž význam spolupráce s Ukrajinou, která se má dostat na pořad vrcholné schůzky i s účastí prezidenta Leonida Kučmy. "Soustředit se je třeba nejen na armádní reformy, ale i na společné hodnoty, na demokracii a na lidská práva," upozornil. "Pokud Ukrajina chce postoupit na cestě do EU a NATO, musí plně respektovat demokratické hodnoty a svobodu médií a slova," zdůraznil de Hoop Scheffer.