Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojenci z NATO míří do Walesu. Summit bude přelomový, slibují

  20:57aktualizováno  20:57
Ve Walesu vrcholí přípravy na dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Bude přelomový, vrátíme se ke kořenům, posílíme obranu a přitvrdíme vůči agresorům, zní v předvečer vrcholné schůzky, na kterou do Newportu míří na 60 prezidentů a premiérů a stovky ministrů a diplomatů nejen z členských zemí NATO.

Expozice britské vojenské techniky, konkrétně letoun Eurofighter Typhoon, před místem konání summitu NATO ve velšském Newportu | foto: NATO Photos

V luxusním hotelovém a golfovém komplexu Celtic Manor poblíž Newportu finišují poslední přípravy před vrcholnou schůzkou Aliance, která se na britskou půdu vrací po dlouhých 24 letech. Naposledy v roce 1990 hostila spojence v Londýně premiérka Margaret Thatcherová.

Spojenci v takovém formátu sejdou po dvou letech. Summit měl být podle původních plánů především zhodnocením dvanáctileté mise v Afghánistánu. Ve světle aktuální krize na Ukrajině a nepřátelského postoje Ruska vůči Západu se však jednání bude věnovat převážně aktuálním bezpečnostním otázkám.

„Summit ve Walesu je dnes mnohem důležitější, než by někdo před rokem předvídal. Někteří ho popisují jako začátek nové studené války, ale my to tak nevidíme,“ uvedl zástupce generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

Vztahy s Ruskem

Podle západních politiků je zjevné, že Rusko vnímá NATO jako protivníka a spojenci se musí nové situaci přizpůsobit. „Ruská agrese zdůraznila potřebu pro rychlejší reakci na jakoukoliv hrozbu vůči kterémukoliv členovi Aliance a pomoc uklidnit ty spojence na našich hranicích, kteří se obávají o svou vlastní bezpečnost,“ uvedl v předvečer schůzky britský ministr obrany Michael Fallon.

The Celtic Manor Resort u velšského Newportu, kde se uskuteční 4. a 5. září...

The Celtic Manor Resort u velšského Newportu, kde se uskuteční 4. a 5. září summit NATO

Stále častěji a silněji zaznívá, že se kvůli ruskému chování na Ukrajině NATO musí vrátit ke svým kořenům a zaměřit se na kolektivní obranu. A posílit ochranu těch zemí, které se cítí ohroženy. Jde především o trojlístek pobaltských republik, ale také Polsko či Rumunsko a Bulharsko.

„Naším úkolem je vyvést Kreml z omylu, že je NATO slabé. Ukázat, že jsme jednotní a silní, demonstrujeme naši neochvějnou oddanost ke kolektivní obraně,“ konstatoval Vershbow. Rusko se totiž podle něj i přes dlouholeté snahy spojenců o partnerství stalo „nacionalistickou a revizionistickou“ mocností, které neváhá porušovat mezinárodní právo a použít vojenskou sílu k dosažení svých geopolitických cílů na úkor svých sousedů.

Summit v číslech

  • 60 prezidentů a premiérů
  • 28 členských a 30 partnerských zemí NATO
  • 70 ministrů zahraničí a 70 ministrů obrany
  • 24 000 rezervací v 80 hotelech v Newportu, Cardiffu a Bristolu
  • 800 zaměstnanců z Celtic Manor se bude starat o delegáty
  • 3 vojenské kapely
  • 5 kilometrů napájecích kabelů
  • 15 000 jídel pro delegáty, novináře a personál
  • 6 válečných lodí v přilehlém zálivu
  • 7 000 m2 položených podlah
  • 12 500 litrů pitné vody

Zdroj: uk.gov

Jednou z odpovědí spojenců má být schválení takzvaného Akčního plánu připravenosti. Ten kromě dalších opatření počítá se zřízením nového vojenského uskupení s velmi vysokým stupněm připravenosti v rámci existujících Sil rychlé reakce (NRF). Tyto „hrotové“ jednotky o síle až 4 tisíce vojáků mají schopné do dvou dnů přispěchat na pomoc při obraně napadené členské země NATO. „Musíme splnit přání těchto zemí. Reakční časy v řádech měsíců jsou opravdu k ničemu,“ prohlásila před dvoudenním jednáním ve Walesu německá kancléřka Angela Merkelová.

Součástí akčního plánu má být vybudování skladů s připravenými zásobami i logistických tras tak, aby jednotky mohly slovy generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě“.

Bezpečnost není zadarmo

Kromě větší připravenosti a uklidnění zemí na východní hranici chce být Aliance v těchto oblastech také daleko více vidět. Formou odstrašení potenciálního agresora má být další posilování ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí i mezinárodních vod v Baltském a Černém moři.

Na pořadu dne jsou intenzivnější a větší vojenská cvičení a hovoří se také o rozšiřování či rozmísťování nových vojenských základen NATO. Například o rozšíření velitelství v polském Štětíně, které se tak stane klíčovým operačním velitelstvím.

„Obrana Tallinnu, Rigy a Vilniusu je stejně důležitá jako obrana Berlína, Paříže či Londýna,“ řekl americký prezident Barack Obama na středeční zastávce v Estonsku, odkud na summitu do Walesu zamíří. Článek 5 Severoatlantické smlouvy podle něj hovoří jasně: útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. „Už jednou jste svou nezávislost ztratili. S NATO ji znovu neztratíte,“ ujistil pobaltské země.

S tím však souvisí další z klíčových témat summitu - výdaje na obranu. Diplomaté od schůzky očekávají, že by mohl zavázat členské země alespoň k udržení současných výdajů na obranu s tím, že by až 20 procent šlo na investice do moderních obranných technologií. Především Spojené státy zdůrazňují, že není únosné, aby „američtí daňoví poplatníci neustále dotovali“ obranu Evropy. Realita, kdy USA dlouhodobě hradí přes 70 procent aliančního rozpočtu, už podle amerických představitelů slov není dál možná.

Jednací sál pro summit NATO ve Walesu

Jednací sál pro summit NATO ve Walesu

Až na čtyři země dávají všechny členské země na obranu méně než 2 procenta HDP, jak se zavázaly při vstupu do Aliance. To je problém i České republiky. Česká delegace by na summitu měla deklarovat, že do roku 2020 zvedne výdaje na obranu na 1,4 procenta ze současného zhruba procenta. Dohodli se na tom lídři koaličních stran. Podobné závazky jsou očekávány také od dalších zemí.

Jak dál v Afghánistánu

Stranou zájmu nezůstane ani další působení NATO v Afghánistánu. Koncem letošního roku stávající mise ISAF po dvanácti letech končí a ze země se mají stáhnout všechny bojové zahraniční jednotky. Spojenci plánují novou, ale podstatně menší nebojovou misi. Zhruba 12 tisíc zahraničních vojáků se zaměří výlučně na pomoc, poradenství a výcvik afghánských bezpečnostních sil.

Dosud však chybí potřebné smlouvy s afghánskou stranou. Pokud smlouvy mezi Kábulem a USA a NATO nebudou podepsány v příštích týdnech, bude se muset začít ze země odvážet veškeré vybavení spojeneckých vojsk a nová mise zřejmě ani nezačne. Podpisy dohod komplikuje situace po afghánských prezidentských volbách, ze kterých zatím nevzešel jasný vítěz.

Účast v nové misi nazvané „Resolute Support“ plánuje i Česko. Má jít maximálně o 300 vojáků. Konkrétně by v práci mohl pokračovat polní chirurgický tým armádních zdravotníků na kábulském letišti nebo tým vrtulníkových poradců a do mise by znovu mohli být vyslání také příslušníci speciálních sil, kteří by zajišťovali výcvik afghánských jednotek.

Na summitu se má diskutovat také o dalším financování afghánských jednotek, které nyní čítají 350 tisíc vojáků a policistů.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v letadle na cestě do Walesu

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v letadle na cestě do Walesu

Pomoc pro Ukrajinu

Mezi ostře sledovanými hosty aliančního summitu bude ukrajinský prezident Petro Porošenko. Aliance má vyslovit podporu Ukrajině a zopakovat, že neuznává ruskou anexi Krymu. Ačkoliv Ukrajina před několika dny deklarovala, že se znovu hodlá po letech ucházet o vstup mezi spojence v NATO, na tomto summitu rozšiřování nebude zkrátka na pořadu dne. Pozvánku tak zřejmě nemohou očekávat ani další země jako Gruzie či Makedonie.

Jak předeslal generální tajemník Anders Fogh Rasmussen, Aliance jasně deklaruje pomoc, kterou chce Ukrajině poskytnout. Měla by se týkat především modernizace ozbrojených sil, aby byly schopné se účinně bránit.

Spojenci se zaměří na logistiku, velení a řízení, kybernetickou obranu a také podporu vojáků včetně těch, kteří utrpěli zranění. Konkrétní pomoc chystá také Česko, především v oblastech logistiky, řízení komunikace, personalistiky a kyberbezpečnosti.

Do styčné kanceláře NATO v Kyjevě vyšlou ministerstva obrany a vnitra odborníky, kteří mají ukrajinské vládě a tamním úřadům radit s reformami bezpečnostního sektoru a stabilizací situace.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.