Schůzka NATO-Ukrajina letošní summit ve Varšavě uzavřela. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, on-line zpravodajství z vrcholné schůzky Aliance tak končí. Děkujeme za pozornost.
Vojenští plánovači mají pro říjnové zasedání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře.
Obama chválil Británii, Polsko, Řecko a Estonsko, že se jim daří na obranu vynakládat 2 procenta HDP, jak se zavázaly všechny členské státy Aliance. „Dobrý příklad pro ostatní,“ řekl.
„Toto je klíčový okamžik pro naši Alianci. Nikdy jsme se nesetkali najednou s takovou řadou problémů,“ uvedl Obama s odkazem na širokou agendu, kterou spojenci během dvou dnů ve Varšavě přijali.
„Evropa se může vždy moci spolehnout na Spojené státy v dobrých i špatných časech,“ prohlásil po summitu NATO ve Varšavě americký prezident Barack Obama.
Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Ruskem v rámci Rady NATO-Rusko. "Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí - výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale," řekl podle ČTK.
Prezident Miloš Zeman podle ČTK uvedl, že se na summitu NATO snažil zdůrazňovat potřebu dialogu s Ruskem. Přivítal, že NATO bude v Afghánistánu i nadále ve stejných počtech.
"Velmi přímé, otevřené a konstruktivní rozhovory se skutečnými přáteli, partnery a vlastně spojenci," hodnotil závěrečné jednání summitu ukrajinský prezident Petro Porošeno. "Jsem vděčný za solidaritu s Ukrajinou". (O schůzce NATO-Ukrajina čtete zde).
Lídři Aliance ocenili ukrajinské reformy. NATO bude s Kyjevem nově spolupracovat v oblastech jako jsou likvidace nástražných výbušných zařízení nebo hybridní konflikty. Dosud spojenci prostřednictvím čtyř svěřeneckých fondů financovali pomoc Ukrajině v oblastech jako jsou kybernetická obrana, logistika nebo léčení zraněných vojáků.
Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu NATO ve Varšavě jednala s tureckým prezidentem Erdoganem. Zhruba petačtyřicetiminutová schůzka byla první setkáním od okamžiku, kdy počátkem června německý parlament označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Ankara takovou interpretaci historických událostí ostře odmítla. Merkelová po schůzce podle agentury Reuters označila rozhovor za velice konstruktivní, připustila nicméně, že rozdílné názory přetrvávají.
Britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že operaci NATO v Egejské moři proti pašerákům uprchlíků do Evropy posílí britská hlídková loď HMS Mersey.
Podle Stoltenberga není otázka možného vstupu Ukrajiny do NATO na pořadu dne. „Aliance i Kyjev se nyní zaměřují na to, jak se Ukrajina může přiblížit standardům NATO a jak Aliance může Ukrajině pomoci, posunout se vpřed,“ prohlásil.
Aliance je podle Stoltenberga jednotná v podpoře svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
„Vyzýváme Rusko, aby ukončilo politickou, vojenskou a finanční podporu separatistů na východě Ukrajiny,“ prohlásil šéf NATO Stoltenberg po jednání osmadvacítky s ukrajinským prezidentem Porošenkem.
Aliance na summitu schválila pravidla na ochranu civilistů. Dokument sdružuje a zastřešuje dosavadní nejrůznější pravidla pro zamezení civilních ztrát při vlastních operacích, výcvikových misích, ale i i vojenských akcích třetích zemí. "Ochrana civilního obyvatelstva zahrnuje řadu aktivit včetně použití síly, pokud je to nutné, aby se zabránilo, odradilo, předešlo a reagovalo na situace, ve kterých civilisté trpí fyzickým násilím, nebo jsou jím ohroženi," uvádí se v jednom z bodů. (Celý dokument v angličtině zde).
"Dnes jsme přijali rozhodnutí k posílení našich partnerů. A posílení stability za našimi hranicemi," konstatoval Stoltenberg. Klíčový pro úspěch v boji s IS je podle spojenců výcvik iráckých sil přímo v Iráku. Do Bagdádu proto Aliance co nejdříve vyšle speciální tým, který začne s plánováním výcviku a s podporou reforem bezpečnostního sektoru. o pomoc požádala přímo irácká vláda.
NATO také bude pokračovat ve výcviku iráckých důstojníků v Jordánsku, v Tunisku pomůže NATO ke vzniku zpravodajského střediska, které brzy začne s podporou tamních speciálních sil. Připravuje se také pomoc Libyi s budováním jejích bezpečnostních sil a struktur tak, aby libyjská vláda mohla zemi lépe chránit před islamisty.
Nová námořní operace NATO ve Středozemním moři vznikne transformací dlouholeté protiteroristické operace Active Endeavour, kterou spojenci zahájili už v roce 2001 v reakci na teroristické útoky v USA. (Podrobnosti o nové operaci Sea Guardian čtěte zde).
Nový vícenárodní prapor NATO v Lotyšsku bude pravděpodobně sídlit v Adazi asi 40 kilometrů východně od Rigy, informoval lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs.
Polský prezident Andrzej Duda přijal ukrajinskou pilotku Nadijou Savčenkovou, kterou nedávno Rusko po téměř dvou letech propustilo z vězení výměnou za dva vojáky odsouzené na Ukrajině.
