Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajina, Afghánistán a hrozby z jihu. NATO chce stabilitu za hranicemi

  9:44aktualizováno  17:56
Severoatlantická aliance na summitu NATO ve Varšavě deklarovala, že se zaměří na konkrétní pomoc partnerům, aby zajistila stabilitu za svými hranicemi. Týká se to především Ukrajiny, Gruzie, Afghánistánu, ale také Iráku, Jordánska, Tuniska či Libye.

Summit NATO ve Varšavě | foto: NATO Photos

Hlavním tématem druhé dne vrcholné schůzky lídrů Aliance dominovala otázka, jak čelit bezpečnostním hrozbám z jihu. Ať už jde o terorismus, nestabilitu nebo příliv uprchlíků do Evropy.

Už během dopoledního jednání spojenci souhlasili s pokračováním mise v Afghánistánu a financování afghánských bezpečnostních sil do roku 2020. (Členské a partnerské státy slíbily miliardu dolarů ročně).

„Bezpečnostní situace v Afghánistánu je stále nejistá. Schopnosti afghánských bezpečnostních sil se zvýšily, ale stále chybí klíčové prvky podpory,“ konstatoval norská ministryně obrany Ine Eriksen Søreide.

NATO také souhlasilo, aby alianční průzkumné letouny AWACS poskytovaly přímou podporu silám široké koalice, která v Sýrii a v Iráku bojuje s takzvaným Islámským státem.

NATO jako organizace se dosud do široké mezinárodní koalice nezapojilo. Šéf Aliance Jens Stoltenberg ale připomněl, že do koalice proti IS se různým způsobem zapojují prakticky všichni spojenci. „Je to jasný signál našeho odhodlání poradit si s terorismem,“ řekl Stoltenberg.

Aliance zajistí výcvik v několika zemích

„Dnes jsme přijali rozhodnutí k posílení našich partnerů. A posílení stability za našimi hranicemi,“ konstatoval Stoltenberg. Klíčový pro úspěch v boji s IS je podle spojenců výcvik iráckých sil přímo v Iráku.

Do Bagdádu proto Aliance co nejdříve vyšle speciální tým, který začne s plánováním výcviku a s podporou reforem bezpečnostního sektoru. o pomoc požádala přímo irácká vláda. Značný počet instruktorů podle Stoltenberga nabídla například Albánie.

Fotografie

Česká delegace ve Varšavě - prezident Miloš Zeman, šéf diplomacie Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický
Dějiště summitu NATO ve Varšavě - Národní sportovní stadion
Americký prezident Barack Obama během schůzky se svým polským protějškem Andrzejem Dudou
Šéf Evropské rady Donald Tusk, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po podpisu dohody mezi NATO a EU o prohloubení spolupráce

NATO také bude pokračovat ve výcviku iráckých důstojníků v Jordánsku, v Tunisku pomůže NATO ke vzniku zpravodajského střediska, které brzy začne s podporou tamních speciálních sil. Připravuje se také pomoc Libyi s budováním jejích bezpečnostních sil a struktur tak, aby libyjská vláda mohla zemi lépe chránit před islamisty.

„Výcvik místních sil je účinnější než nasazení velkého počtu našich vlastních sil v bojových operacích. Je to jeden z nejlepších nástrojů, které máme v boji proti terorismu. Prevence je lepší než intervence,“ konstatoval Stoltenberg.

Česko chystá do Iráku vyslání výcvikové mise, která bude školit piloty na letouny L-159, jež si Irák pořizuje.

Severoatlantická aliance spustí také novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři. Plavidla NATO se mají v úzké kooperaci s misí EU zapojit do boje proti pašerákům uprchlíků, kteří míří do Evropy. (Podrobnosti o nové operaci Sea Guardian čtěte zde).

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek novinářům avizoval, že Česko bude takové zapojení podporovat. „Jsme pro spojení mezi evropskou akcí Sophia a silami NATO, které by měly pomoci ve Středozemním moři zvládat tu poměrně komplikovanou situaci, která je kolem uprchlíků,“ citovala Zaorálka agentura ČTK.

Summit odpoledne uzavřelo setkáním šéfů vlád a států s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Aliance je podle Stoltenberga jednotná v podpoře svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. „Vyzýváme Rusko, aby ukončilo politickou, vojenskou a finanční podporu separatistů na východě Ukrajiny,“ prohlásil šéf NATO po jednání osmadvacítky.

Autor: natoaktual.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.