Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit G8 skončil, Schröder přirovnal Miloševiče k Hitlerovi

  10:21aktualizováno  10:21
Třídenní summit skupiny G8 v japonské Okinawe skončil. Ihned po jeho závěru odletěl americký prezident Bill Clinton do Camp Davidu pokračovat v izrealsko-palestinských rozhovorech o míru. Státníci přijali na konci summitu komuniké. Dokument se týká i informační technologie, mezinárodního zločinu, obchodování s drogami, ale též nešíření zbraní hromadného ničení. Jednání se vedla i o Jugoslávii. Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder přirovnal tamního prezidenta Miloševiče k Hitlerovi.

Výsledky summitu G8

První den Prohlášení k regionálním problémům, v nichž vrcholní představitelé kupříkladu podpořili dialog mezi oběma korejskými státy a jednání o míru na Blízkém východu.
Druhý den Skupina G8 vydala Okinawskou chartu globální informační společnosti, v níž se hovoří o revoluci informačních technologií a o širokém spektru opatření k vytvoření příležitostí a k překonání rozdílů mezi bohatými a chudými státy.
Třetí den Závěrečné komuniké se dotýká takových věcí, jako jsou informační technologie, infekční choroby, obchod, mezinárodní zločin, ilegální obchod s drogami, stárnutí společnosti, bezpečnost potravin, životní prostředí, lidský genom, předcházení konfliktům, odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení.

Vráskami summitu byly podle agentury Reuters jednání o globalizačních problémech a pomoci rozvojovým zemím při oddlužení a při zapojování do revoluce informačních technologií. Spojené státy se dostaly do sváru s Evropskou unií kvůli geneticky upravovaným potravinám.

Agentura tvrdí, že vyjednávači pracovali na kompromisních formulacích kolem těchto problémů celou noc.

Evropa blokuje dovoz geneticky upravovaných potravin ze Severní Ameriky a odvolává se přitom na "zásady prevence". Druhá strana Atlantského oceánu však považuje tento přístup za protekcionistický.

Společné komuniké například vyzývá státy a mezinárodní organizace ke snížení počtu mladých lidí infikovaných virem HIV, jenž způsobuje AIDS, o 25 procent do roku 2010. Nebo konstatuje, že celkové oddlužení nejvíce zadlužených států by mělo přesahovat 15 miliard dolarů.

Schröder přirovnal Miloševiče k Hitlerovi
Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder v souvislosti s napjatou situací v Jugoslávii přirovnal tamního prezidenta Slobodana Miloševiče k Adolfu Hitlerovi. Oba se podle něho dostali k moci legální cestou. Poukázal na to, že nedávná změna jugoslávské ústavy, která má umožnit, aby se Miloševič udržel u moci, byla provedena "formálně v souladu s legálními pravidly".

"Ale Německo ze své historie ví, co může následovat," zdůraznil.

"Nebudu chodit kolem, jako kočka kolem horké kaše, ústavní změny, které si Miloševič prosadil, jsou plnou mocí," prohlásil Schröder, přičemž použil název zákona schváleného ve Výmarské republice, jimiž byl zmocněn Hitler k vládnutí bez parlamentu.

"Čas od času je třeba věci nazývat pravým jménem," dodal Schröder.

G8 se pustila do boje s ''digitálním analfabetismem'' (22. července)
Velmoci ze skupiny G8 chtějí pomoci chudým státům podílet se na revoluci v informačních technologiích. Ve druhý den summitu na japonském ostrově Okinawa se dohodly vytvořit specializovanou komisi. Ta má za úkol pomoci rozvojovým státům k internetu. Vyhlášený boj G8 proti "digitálnímu analfabetismu" znamená, že se všichni obyvatelé planety mají po celý život seznamovat s počítačovou technikou a využívat jejích vymožeností.

Okinawská charta předpokládá, že školy a knihovny na celém světě získají přístup k internetu a učitelé se budou vzdělávat v informační technice. Každý člověk má mít podle ní přístup k informačním sítím a komunikaci.

Uspořádání letošního summitu G8 je podle agentury AP dosud nejdražší v historii. Japonská vláda zaplatila kolem 750 milionů dolarů. Vyšší náklady lze vysvětlit odlehlostí místa jednání od Tokia, kde se schůzky pořádaly dříve, a větší náročností na bezpečnost účastníků. Kromě pozemních sil byly nasazeny také námořní jednotky. Celkem bylo zmobilizováno asi 22 tisíc příslušníků bezpečnostních sil.
Minulý summit v Tokiu z roku 1993 stál pouze 14,8 milionu.

Ve vyspělých zemích je kolem 90 procent internetových přípojek a přístup k tomuto médiu má zhruba jen šestnáct procent světové populace. Například New York má více napojení než celý africký kontinent.

"Každý a kdekoli má mít možnost se účastnit a nikdo nemůže být vylučován z prospěchu, který přináší globální informační společnost," konstatuje charta o informačních technologiích. Tu přijala Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Ruska a Spojených států.

Budoucí instituce zatím nemá personální obsazení a ani stanovenu přesnou náplň. G8 však prohlašuje, že chce komisi co nejdříve svolat, aby mohla o svém působení informovat už příští rok na vrcholné schůzce skupiny v italském Janově.

Putin navrhl kontakt
přes e-mail

Tak zvané žhavé linky či červené telefony mezi státníky nejvýznamnějších zemí mají konkurenci: mocní tohoto světa hodlají v budoucnu komunikovat i prostřednictvím elektronické pošty. Příslušný návrh předložil na summitu G8 Vladimír Putin.
Hostitel summitu, japonský premiér Joširó Mori se nedávno přiznal, že elektronické pošty poprvé využil minulý měsíc. "Popravdě řečeno, nejsem počítačový literát," konstatoval poté, co prý asi půl hodiny "mailoval".
O americkém prezidentovi Billu Clintonovi je známo, že je s internetovou poštou srozuměn a že online také nakupuje. Už dříve však prohlásil, že důležité a důvěrné maily neposílá, neboťnedůvěřuje bezpečnosti dat v celosvětové síti.

Hostitelská země summitu Japonsko jako první přislíbila 15 miliard amerických dolarů na konkrétní pomoc v příštích pěti letech, z níž by měli být vychováváni technologičtí experti v rozvojových státech.

Americký prezident předčasně opustí summit
Americký prezident Bill Clinton zkrátí o několik hodin svou účast na japonském summitu G8 a vrátí se do Camp Davidu, kde probíhají zatím bezvýsledně izraelsko-palestinská jednání. Clinton přijel do Japonsku už s jednodenním zpožděním. Na summitu v Camp Davidu se mu podařilo přesvědčit Palestince a Izraelce, aby dali mírovým jednáním ještě šanci.

Prezident Clinton opustí Japonsko ihned poté, co skupina G8 přijme závěrečné komuniké, tedy v neděli v poledne (tj. v pět hodin SELČ), a vrátí se do USA.

USA a Rusko budou dále spolu kontrolovat zbraně (21. července)
Americký prezident Bill Clinton a jeho ruský protějšek Vladimir Putin si v japonském Nagu slíbili, že obě země budou dále spolupracovat při kontrole raketových zbraní. Po hodinovém rozhovoru na začátku summitu G8 se shodli, že obnova a rozšíření spolupráce v této oblasti by mohla zahrnout i další státy.

Skupina G8 na závěr prvního dne vrcholné schůzky sedmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa a Ruska ocenila Severní Koreu za její ochotu zmrazit zkoušky jaderných zbraní. Zároveň ji vyzvala, aby dále věnovala pozornost otázce nešíření jaderných zbraní a lidských práv.

Clinton s Putinem potvrdili závazek podporovat smlouvu o nešíření jaderných zbraní a zajistit uvedení v život Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek.

Skupina G8 uvítala pokrok v korejské otázce
Osmička uvítala nedávné historické setkání prezidentů obou korejských států, které jsou už padesát let rozdělené a z technického hlediska stále ve válečném stavu.

Šéfové států skupiny G8 předtím během společné pracovní večeře uvítali "odvážné rozhodnutí izraelského premiéra Ehuda Baraka a vůdce Palestinců Jásira Arafata pokračovat v mírových jednáních v americkém Camp Davidu". Jejich cílem má být řešení konfliktu na Blízkém východě a dosažení úplné mírové dohody v této oblasti.

"Vedli jsme zajímavé rozhovory, hlavně takové, které se týkaly zájmů Ruska, stejně jako mezinárodní bezpečnosti," komentoval první den summitu unaveně vyhlížející ruský prezident Vladimir Putin. "Kromě rozhovorů o odzbrojení a o mezinárodní bezpečnosti byla na pořadu i situace na Balkáně a v dalších regionálních ohniscích napětí," dodal.

V japonské Okinawě začal summit států G8
Na japonském ostrově Okinawa začal v pátek třídenní summit šéfů států a vlád sedmi hospodářsky a průmyslově nejvyspělejších zemí světa a Ruska sdružených ve skupině G8.
Prezident USA Bill Clinton po příletu do Japonska naznačil, že Spojené státy zvažují na ostrově omezení své poválečné vojenské přítomnosti, která dlouhodobě vede k napětí mezi místním obyvatelstvem a Američany.

Clinton však konkrétně neřekl, jak si redukci amerických sil představuje a jak by měla konkrétně vypadat. "Američané omezí své stopy na ostrově," prohlásil Clinton.

Spojené státy si jsou podle amerického prezidenta vědomy odpovědnosti za dobré sousedství.

Bezprostředně ze složitých mírových izraelsko-palestinských rozhovorů v Camp Davidu prezident přicestoval na Okinawu na každoroční summit sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska sdružených ve skupině G8, který potrvá do neděle.

Co nejdříve se Clinton hodlá vrátit do USA na blízkovýchodní schůzku, kterou nyní řídí ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.

Rusko je z hospodářských jednání vyloučeno
Vysocí představitelé Spojených států, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Velké Británie a hostitelského Japonska se sešli v městečku Nago na severu Okinawy v impozantním hotelu Bankoku - Šinrjo Kan, který byl vystavěn speciálně k této příležitosti.

Ruský prezident Vladimir Putin se připojí na slavnostní zahajovací večeři. Na summitu se zúčastní jednání o politických záležitostech.

Z projednávání hospodářských otázek je Rusko vyloučeno, protože jeho ekonomika co do výkonnosti odpovídá rozvojovým zemím.

Američtí vojáci jsou na ostrově přes čtyřicet let
Jihojaponský ostrov byl pod přímou americkou správou od konce druhé světové války až do roku 1972.

Nadále tam však zůstávají rozsáhlá americká vojenská zařízení se 24.000 vojáky.

V souvislosti s americkou vojenskou přítomností Clinton zároveň děkoval obyvatelům Okinawy za jejich příspěvek k bezpečnosti v asijsko-tichomořské oblasti.

Nevoli místního obyvatelstva nejnověji vystupňoval incident, při němž počátkem července devatenáctiletý voják vnikl do jednoho místního domu a obtěžoval spící čtrnáctiletou japonskou školačku.

Ve čtvrtek demonstrovaly desítky tisíc lidí u vojenské základny proti přítomnosti USA.

Bill Clinton s dcerou Chelsea rozmlouvá s guvernérem Okinawy Keiichim Inaminem po příletu na summit G8, 21. července 2000.

Představitelé zemí G8, kteří se sjeli na summit do Japonska. Italský premiér Guliano Amato, britský premiér Tony Blair, ruský prezident Vladimír Putin, americký prezident Bill Clinton, japonský premiér Joširó Mori, francouzský prezident Jacques Chirak, kanadský premiér Jean Chrétien, německý kancléř Gerhard Schröder a předseda Evropské komise Romano Prodi (zleva doprava). (22. července 2000)

Americký prezident Bill Clinton, jeho ruský protějšek Vladimír Putin a japonský premiér Joširó Mori na japonském summitu zemí G8. (22. července 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.