Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme připraveni zpřísnit sankce vůči Rusku, shodly se státy G7 v Itálii

  16:46aktualizováno  16:46
Státy skupiny sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se shodly, že jsou připraveny zavést další sankce vůči Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině. Pokud ale Moskva začne dodržovat mírové dohody z Minsku, jsou naopak ochotny zvážit jejich zrušení. Uvádí se to podle agentury DPA v závěrech dvoudenního summitu v italské Taormině na Sicílii. Státy G7 jednaly i o klimatické dohodě nebo migraci.

Kanadský premiér Justin Trudeau s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7 v italské Taormině (27. května 2017). | foto: Reuters

„Jsme připraveni přijmout nová omezující opatření vůči Rusku, pokud to bude situace vyžadovat,“ uvádí se v závěrečném prohlášení ze summitu. „Opět upozorňujeme na skutečnost, že sankce jsou svázány s plněním povinností Ruska v rámci minských dohod a respektování svrchovanosti Ukrajiny,“ citovala z dokumentu agentura TASS.

Mírové dohody z Minsku předpokládají především to, že ustanou boje na východě Ukrajiny. Kyjev obviňuje Moskvu z vojenské podpory tamních separatistů, Moskva to však opakovaně popírá. Z odpovědnosti za neplnění dohod se vzájemně obviňují Moskva, Kyjev a separatisté.

Dohodě o ustanovení týkajícím se Ruska a Ukrajiny v závěrech summitu předcházela podle agentur dlouhá diskuse. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která v minulosti signalizovala možné pozitivní vztahy s Moskvou.

Fotogalerie

EU a USA uvalily sankce na Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014. Tehdy také skupina nejvyspělejších zemí světa, která se dříve scházela ve formátu G8, včetně Ruska, pozastavila Moskvě členství v této skupině.

Naopak shoda panovala mezi účastníky vrcholné schůzky G7 ohledně KLDR a jejího raketového a jaderného programu. Summit G7 v závěrech vyzval Severní Koreu, aby zastavila svůj jaderný a raketový program. Na světové společenství lídři G7 apelovali, aby „zdvojnásobilo své úsilí“ při vymáhání dodržování rezolucí OSN vůči KLDR.

Státy podpoří naplňování klimatické dohody. Až na USA

Šest ze sedmi zemí skupiny - Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie - se na summitu také zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku nepřipojily.

„Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice,“ uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 a EU potvrdily „silný závazek“ hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu „za velmi neuspokojivou“. „Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá,“ řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Americký prezident na svém Twitteru napsal, že konečné rozhodnutí stran pařížské dohody učiní příští týden.

27.května 2017 v 14:17, příspěvek archivován: 27.května 2017 v 15:45

I will make my final decision on the Paris Accord next week!

Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří (více o dohodě zde).

Dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, republikán Trump ji tedy může vypovědět.

Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.

Pařížská dohoda o globálním snižování emisí skleníkových plynů nabyla účinnosti loni v listopadu. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody zatím nedokončila. Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve Sněmovně se ale debata protahuje.

Nutnost boje proti protekcionismu ve světovém obchodu

V sobotu odpoledne se státy G7 po horké diskusi shodly rovněž na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu. Uvedla to podle agentury Reuters německá kancléřka Angela Merkelová.

Merkelová: Ustanovení k migraci je rozumné

Ustanovení k migraci v závěrečné deklaraci ze summitu G7 je podle německé kancléřky Angely Merkelové „rozumné". Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála hostitelská Itálie.

Text závěrečné deklarace podle německé kancléřky ukazuje, „že uprchlíci mají stejná práva jako všichni ostatní a že musíme samozřejmě chránit naše hranice". Píše se v ní rovněž, „že musíme samozřejmě bojovat s ilegální migrací, ale že musíme brát vážně i zájmy a práva těchto lidí", dodala Merkelová.

Snaha Itálie přijmout ustanovení o „spořádaném přistěhovalectví" a vyzvednout pozitivní aspekty migrace ztroskotala již před začátkem summitu kvůli odporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa chtěla zdůraznit především bezpečnostní aspekty.

Obavy panovaly zejména z toho, jak se k celé věci postaví prezident Trump. Ten se v minulosti několikrát vyslovil pro ochranářských opatření na americkém trhu. Ten podle něj trpí v globálním obchodě nespravedlivým přístupem ze strany mnoha zemí, včetně některých rozvojových, ale i ze strany Německa a Číny.

Merkelové uvedla, že diskuse byl „velmi tvrdá“, vyjádřila nicméně uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy G7. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek skupiny G7, že budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.

Také předchozí summit skupiny G7, který se konal přesně před rokem v japonské Ise-Šimě, odsoudil všechny formy protekcionismu ve světovém obchodě. Těmi jsou například dovozní cla, která mají za cíl ochránit domácí výrobce před levnějšími dovozy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.