Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit EU zmírňuje obavy

aktualizováno 
F e i r a (Od našeho zpravodaje) - Unie se musí "za každou cenu" vyhnout zpomalení jednání s dvanácti uchazeči o vstup do EU. Na evropském summitu ve Feiře k tomu včera vyzval portugalský premiér Antonio Guterres.
Kandidátské země vyjádřily v posledních týdnech silné obavy, že takové zpomalení tempa hrozí.

"Je důležité, aby bylo tempo jednání udrženo i v budoucnu," řekl Guterres a vyjádřil naději, že summit dá signál, který umožní rozptýlit obavy, které v poslední době sílily.

Jak by to měla unie udělat? "Chceme zdůraznit, co bylo vykonáno, vydláždit cestu na dalších šest měsíců a zvýšit veřejnou podporu pro tuto historickou příležitost," řekl neurčitě portugalský ministr zahraničí Jaime Gama.

Ve Feiře se objevily úvahy, že EU by mohla naznačit datum uzavření některých kapitol.
Evropský summit včera schválil návrhy na spolupráci s NATO a s kandidáty v otázkách evropské obrany. Z rozhodování o ní je sice unie vyloučila, má však zájem o spolupráci, zejména o účast jednotek těchto zemí na budoucích akcích.

EU chce spolupráci s NATO
Budoucí obrněná pěst Evropské unie, vojsko o síle padesáti až šedesáti tisíc vojáků, bude úzce spolupracovat s NATO. Vedle vojáků si unie pořídí i policejní sbor o síle 5000 mužů.

NATO bude mít podle včerejšího rozhodnutí z Feiry slovo už při jednání, kde země unie určí jednotky pro společné síly a stanoví úkoly, jež mají tyto síly plnit, aby je bylo možné nasadit v krizích.

Unie chce vytvořit celkem čtyři výbory, kde by se jednalo nejen o bezpečnostních otázkách a o podobě evropských sil, ale i o přístupu unie ke zdrojům aliance a o dohodě mezi EU a NATO.

To je ústupek Spojeným státům, které se obávají, že budování vojenských sil unie, která zatím nemá žádné oficiální vztahy s NATO, může alianci rozdělit a oslabit. Unie však zatím respektuje zásadu "nesoupeření" tvrdí, že chce zasahovat jen tam, kde NATO nechce zasáhnout společně.

Padesát až šedesát tisíc vojáků pod vedením unie má zasahovat v případě humanitárních krizí, nepokojů nebo menších konfliktů.

S nimi a s pěti tisíci policisty by měla unie časem získat nástroj k boji s přírodními katastrofami, jako byly únorové záplavy v Mosambiku, i s nepokoji, jaké nedávno zachvátily Fidži či Sierru Leone. S policisty bude moci nejen předcházet "vnitřním konfliktům" mimo unii, ale také "obnovovat právo a pořádek" v místech, jako je dnešní Kosovo nebo Východní Timor.

Práce na vytvoření vojenských sil pokračují podle Javiera Solany, představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, "rychlostí světla".

Nebude to stálé vojsko, ale spíše "zásobárna sil", které zůstanou pod národním velením, ale v případě potřeby je unie bude moci využít.

Američané však poukazují na to, že moderní evropské síly nevzniknou jen budováním společných sil a institucí a že Evropa bude muset zvýšit své výdaje na zbrojení.

"Nový závazek, který na sebe EU vzala, nutí její členy, aby vylepšili své ozbrojené síly, a to co nejrychleji," ujistil sice Solana, evropské země však zatím o zvyšování vojenských výdajů moc nemluví. O to více pracují na spojení existujících zdrojů - to bylo i jednou z cest k oživení spolupráce Německa a Francie.

Na podzim se mají země unie dohodnout o tom, kolik a jakých sil vyčlení pro evropské použití.

Do roku 2003 by měly být tyto síly schopny operovat až rok na území mimo unii. Pak by Solana nebo jeho nástupce vydával příkazy k nasazení těchto sil. Samozřejmě poté. co by dostal mandát členských zemí a peníze z nouzového fondu unie. Budou-li tyto podmínky splněny, měly by být do 24 hodin vybrány potřebné jednotky, které by už za pár dní měly jít do akce.

Tak si to představují státy, které myšlenku evropských sil podporují, jako například Británie.

Přes tlak o Vídni se nejedná
Sankce proti Rakousku opět zastíní evropský summit. Do značné míry díky úsilí Rakušanů samých. Ti se snažili, aby i ve Feiře se jednalo o sankcích, ale marně. A tak se snažili udělat ze sankcí aspoň mediální událost.

Před tiskovým centrem zaparkoval autobus s bíločervenou vlajkou a skupina mladých Rakušanů se pokoušela spojit atmosféru vídeňské kavárny s agitací proti sankcím. Do chumlu novinářů u autobusu postupně zavítala rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová i její šéf, kancléř Wolfgang Schüssel.

Ten začal už před summitem s taktikou "cukru a biče" - kromě pranýřování "neoprávněných sankcí" ujišťoval, že je "otevřen různým řešením". Ve Feiře vznesl otázku sankcí dvakrát a nediplomaticky se dožadoval "dialogu na základě rovnosti".

Obsahem sankcí je však právě přerušení dialogu - jeho obnovení je totéž jako konec sankcí. Vzdor varováním, aby Rakušané celý problém moc nerozviřovali, mával jejich ministr financí Karl-Heinz Grasser ze strany Svobodných průzkumy mínění, dokazujícími, že většina Evropanů sankce odmítá. Za většinu označil i 46 procent Francouzů, kteří se sankcemi nesouhlasili.

Portugalsko, předsedající unii, rozhodlo, že summit se Rakouskem zabývat nebude.
"Zdvořile je vyslechneme, a nebudeme zahajovat žádnou diskusi," řekl jejich mluvčí a všichni přítomní se chovali podle toho.

Na Schüsselův nátlak však čtrnáctka odpověděla jen přitvrzením postoje. Podle portugalského mluvčího mohou být do konce měsíce technické úpravy sankcí, ale "výchozí pozice se nezměnila", Vídeň se nepohnula a situace je prý stejná jako v únoru, kdy byly sankce vyhlášeny.

Vzdor Schüsselově naléhání chce čtrnáctka, která už přes čtyři měsíce odmítá dvoustranné kontakty s ministry a vyslanci Vídně, i nadále řešit tuto otázku jen mezi sebou, bez Rakušanů. Schüssel tak ve Feiře jen ukázal, jak tvrdě bojuje proti sankcím.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šediváčkův long v Orlických horách (23. 1. 2013)
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Čtenářka Marcela Nováková vyfotila krátce po půlnoci lesní požár u sjezdu z...
Požár u Benkovace zažehla mladá Chorvatka. Chtěla se mstít Srbům

Chorvatští hasiči pokračují v boji s řadou požárů, které v posledních dnech ničí rozsáhlou oblast podél jadranského pobřeží. Některé se už podařilo dostat pod...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.