Mluvčí Philip Crowley podotkl, že v současnosti Unii zastupují v podstatě tři lidé - španělský premiér José Luis Zapatero, jehož země Unii na půl roku předsedá, šéf Evropské komise José Barroso a nový prezident EU Herman Van Rompuy. Častým argumentem při prosazování Lisabonské smlouvy, jejíž součástí bylo křeslo prezidenta Unie, bylo přitom dát světu jasné vodítko, s kým jednat mezi čtyřma očima.
"Je to velmi neobvyklé a Evropané se budou cítit uraženě," řekla o Obamově neochotě přijet francouzská politoložka Nicole Bacharanová. "Ale Obama nepovažuje vztahy s Evropou za naléhavé. Evropa funguje dobře a on se potřebuje soustředit na důležitější věci." mírnila obavy ze zhoršování vztahů mezi EU a USA.
Španělské předsednictví se ale krachem plánovaného summitu cítí dotčené. "Samozřejmě jsme ze strany španělské vlády cítili nějaké rozčarování a rozumíme tomu. Budeme na tom spolu dále pracovat," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Co by George W. Bush "nikdy neudělal"
"Prezident vynechal i oběd s evropskými lídry při malém setkání EU-USA loni v listopadu ve Washingtonu. Místo sebe poslal viceprezidenta Josepha Bidena, což je něco, co by bývalý prezident George W. Bush nikdy neudělal," napsal The New York Times. List navíc s odvoláním na tvrzení nejmenovaného zdroje uvedl, že k rozhodnutí amerického prezidenta přispělo i přesvědčení, že loňský dubnový summit EU-USA v Praze byl jen ztrátou času.
Summity EU-USA se většinou konají dvakrát do roka, jednou na území Spojených států a jednou v Evropě. Letos by se však podle všeho měl uskutečnit jen jeden, Američané totiž podle The New York Times předpokládají, že plánovaný summit by se měl přesunout až na podzim.
Má se s EU jednat jen proto, že je to pěkná myšlenka?
Podle Charlese Granta z londýnského výzkumného Centra pro evropskou reformu je Obamovo rozhodnutí užitečným budíčkem pro Evropskou unii. Podle něj si EU musí uvědomit, že se s Unií nikdo nebude scházet jen kvůli tomu, že Evropa je "pěknou myšlenkou". Prezident USA sice považuje Evropu za svého partnera, ale nespojuje ho s ní žádné citové pouto.
"Své partnery a spojence (Obama) vnímá přísně analyticky. Pokud mu Evropané nejsou schopni pomoci s řešením globálních bezpečnostních problémů, nechce s nimi ztrácet příliš mnoho času," dodal Grant. Evropské státy sice například navýšily počet vojáků v Afghánistánu, ale zdaleka ne o tolik, kolik jich do země vyslaly Spojené státy od té doby, co Obama nastoupil do funkce.
