Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sankce proti Rusku potrvají do naplnění dohod z Minsku, rozhodla EU

  22:59aktualizováno  22:59
Sankce EU vůči Rusku budou pokračovat do doby, než se naplní mírových dohod z Minska. Na summitu v Bruselu se na tom ve čtvrtek večer dohodli prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Summit také podpořil záměr vytvořit energetickou unii, která by měla snížit závislost na Rusku.

Předseda Evropské rady Donald Tusk. | foto: AP

Rozhodnutí summitu zemí osmadvacítky oznámil novinářům šéf Evropské rady Donald Tusk. Připomněl, že splnění všech podmínek dohody uzavřené v únoru v běloruské metropoli je rozvrženo až do konce letošního roku.

„Sankce musíme udržet do té doby, než bude Minsk zcela naplněn,“ prohlásil před novináři Tusk.

„Sankce nefungují, musí je pocítit i ruští úředníci.“

Komentář Vladimíra Votápka

Ve dnech před summitem společné stanovisko ladil především s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Právě tito dva politici se výrazně podíleli na uzavření dohody, která přes četné incidenty vedla k nynějšímu příměří na východě Ukrajiny.

Nejpozději na konci roku by podle dohod z Minsku měla Ukrajina získat kontrolu nad tou částí své hranice s Ruskem, kterou nyní ovládají proruští separatisté.

Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila EU loni v létě. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.

Země Evropské unie před jednáním diskutovaly, zda už nyní rozhodnout o jejich prodloužení, třeba právě do konce roku, nebo s tímto krokem počkat až do června.

Unie chce víc spolupracovat v energetické bezpečnosti

Summit zároveň ve svých závěrech zdůraznil nutnost urychlit výstavbu potřebné infrastruktury a propojení členských zemí v oblasti elektrické energie i pokud jde o plyn. Pomoci by to mělo nejen energetické bezpečnosti, ale také skutečnému vzniku jednotného energetického trhu.

O energetické unii hovoří odpovědný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič jako o nejambicióznějším projektu od vzniku Společenství uhlí a oceli v 50. letech minulého století. Podobným způsobem jako tehdy společenství podle něj nyní energetická unie podpoří evropskou integraci.

„Funkční energetická unie může základním způsobem zlepšit situaci v Evropě,“ prohlásil předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk v krátkém vystoupení, které nahrál pro média po konci první části čtvrtečního jednání. Summit nyní čeká diskuse o Východním partnerství a o ukrajinské krizi.

EU je největším dovozcem energie na světě: importem kryje 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Mnohé země, především ty na východě osmadvacítky, jsou přitom výrazně či zcela závislé na dodávkách z Ruské federace.

Hlavy států a vlád osmadvacítky ve čtvrtek poprvé probíraly téma, se kterým loni ještě jako polský premiér právě Tusk. Jeho původní návrh energetické unie, který vznikl především jako reakce na zhoršené vztahy s Ruskem kvůli ukrajinské krizi, se ale od té doby proměnil. Zcela například zmizela představa společného nákupu energetických surovin, naopak zůstává možnost dobrovolně „agregovat poptávku“, pokud to nebude v rozporu s pravidly samotné EU nebo Světové obchodní organizace.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky má také Praha zájem na maximální transparentnosti. „Česká republika je na straně projektu energetické unie, podpořili jsme ho již v okamžiku, kdy Polsko s tímto návrhem přišlo. Chceme z toho udělat jednu z priorit českého předsednictví Visegrádu,“ řekl při příjezdu na summit Sobotka. Česko bude předsedat visegrádské čtyřce od poloviny letošního roku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.