V přímé reakci na ranní útok prohlásil předseda Evropské rady a řecký premiér Kostas Simitis, že Řecko bude usilovat o to, aby Evropská unie dosáhla společných postojů, které jí umožní výrazněji zasáhnout do dalšího vývoje v Iráku.
Summit byl původně svolán, aby se zabýval pokračováním ve vývoji takzvaného Lisabonského procesu a ekonomickými reformami, které měly dostat Evropskou unii do roku 2010 do pozice nejvzdělanější a nejkonkurenceschopnější ekonomické oblasti na světě.
Již v úterý řecký premiér Simitis oznámil, že i jednání na summitu se budou muset vzhledem k dění ve světě zaměřit především na problémy týkající se Iráku a ekonomická témata budou odložena na další den.
Ve čtvrtek dopoledne, v reakci na vojenský útok na Irák, však Evropská komise rozhodla o humanitární pomoci Iráku, jež by měla dosáhnout výše 21 milionů eur. Z toho 15 milionů eur bylo už dříve určeno pro Irák a dalších 6 milionů vyčlenila komise pomocí takzvané zrychlené procedury.
Pomoc má být podle komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc Poula Nielsona zaměřena především na léky, jídlo a poskytování přístřeší pro uprchlíky. Nielson však upozornil, že pro další humanitární pomoc už nemá EU žádné rezervy.
Na pořad jednání se kvůli tomu pravděpodobně nedostane takzvaná pomoc při rekonstrukci země, poválečná pomoc, o které odmítají Francie a Německo prozatím jednat. Komisař pro vnější vztahy Chris Patten varoval, že v případě války bez mandátu OSN nemusí být EU ochotna peníze na rekonstrukci vůbec poskytnout.
Experti se shodují, že je nepravděpodobné, aby summit vyřešil napětí, které způsobily spory především mezi Francií a Velkou Británii kvůli Iráku, které se do zasedání očividně vkrádají. Snad by mohl alespoň zmírnit jejich napjaté vztahy, jimž rozhodně neprospějí britské útoky proti francouzskému protiválečnému postoji.
Pokračování sporu přitom očekávají experti i samotní delegáti. Ostatní členské země patnáctky výrazně vyhraněnější stanovisko k situaci v Iráku zatím nepředloží.
Do Bruselu by měl v pátek přicestovat na summit představitelů kandidátských zemí se členy Evropské rady i český premiér Vladimír Špidla.
