„Není to Brusel, kdo stvořil Francii nebo založil Itálii. Je to přesně naopak, jsou to členské státy, které vytvořily Evropskou unii a které za ni proto také nesou odpovědnost,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Kritici EU často zdůrazňují, že evropské instituce berou členským státům právo rozhodovat a diktují řešení problémů z Bruselu. Podle Schulze je ale nutné si uvědomit, že hlavní slovo mají členské země. „Evropské instituce jsou součástí EU, jsou jejími nástroji, ale Unii vytvářejí členské státy,“ zdůraznil.
Ohradil se také proti tomu, aby někteří představitelé unijních států zpochybňovali rozhodnutí přijatá během společných jednání. Podle jeho slov není možné se na něčem jednohlasně shodnout a po návratu domů toto rozhodnutí zpochybnit nebo ho označit za vnucené.
Ranní program zpozdila živá diskuze, následoval oběd na lodi
Summit ukončil dopolední část debaty, která se měla věnovat reflexi stávajícího stavu EU. Po společném fotografování politiky nyní čeká neformální oběd při projížďce po Dunaji.
Podle diplomatů se v jednacím sále na Bratislavském hradě intenzivně diskutovalo od první chvíle a ke slovu se zatím ani nedostali všichni účastníci schůzky. Je tak možné, že celé dnešní neformální setkání skončí později než se původně očekávalo.
Diplomaté naznačují, že předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi se příliš nepodařilo udržet původní plán, podle kterého se dopoledne mluvit o „diagnóze stavu“ a odpoledne o možným návrzích řešení. Prezidenti a premiéři už dopoledne hovořili jak o příčinách, tak rovnou o návrzích, jak dál.
Při obědě na lodi Regina Danubia se podle původního záměru mělo mluvit o komunikaci uvnitř EU i o komunikaci unie s evropskými občany. Tusk má také podle informovaných činitelů v plánu seznámit evropské lídry se svými nedávnými rozhovory s britskou premiérkou Theresou Mayovou; to by měla být jediná část diskuse přímo věnovaná budoucímu brexitu.
Spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem chce Tusk šéfy států a vlád EU také požádat, aby věnovali více pozornosti ratifikaci klimatické dohody uzavřené loni v Paříži.
Devadesát procent EU funguje, připomněl lucemburský premiér
„Je třeba konkrétními skutky ukázat, že můžeme být lepší v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti, potírání terorismu, ve spolupráci v otázkách obrany, hospodářského růstu a pracovních míst,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová, která zároveň podotkla, že od jednoho summitu nelze očekávat řešení.
Podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela je třeba ukázat, že evropští politici jsou schopni najít řešení a cestu pro budoucnost. „Není to existenciální krize, často se zapomíná, že 90 procent EU funguje. A u desetiny, na které nejsme schopni se shodnout, bychom měli hledat řešení, ale ne ze všeho vinit Evropu,“ poznamenal Lucemburčan.
Předseda slovenské vlády Robert Fico od summitu očekává „poctivou a upřímnou debatu“ o stávající situaci EU. Fico před začátkem sledované schůzky poznamenal, že je po britském rozhodnutí odejít pro ostatní unijní země naprosto nezbytné se setkat a být vůči sobě velmi upřímný v tom, v jakém stavu se nyní EU nachází.
„Chceme také ukázat jednotu. A také, že toto je unikátní projekt a je třeba v něm pokračovat,“ řekl slovenský premiér.
Nikdo si nepřeje mezistátní konflikty, míní Sobotka
Český premiér Bohuslav Sobotka před setkáním napsal, že prioritou Prahy je „bezpečná, prosperující a spolupracující EU“. Summit je podle něj důležitý pro budoucnost unie a má být prostorem k zahájení debaty o tom, jak znovu získat důvěru občanů v EU a její instituce.
Pro Českou republiku jsou podle Sobotky klíčová dvě témata. Prvním je zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti, posílení ochrany hranic a obranná spolupráce. Druhým klíčovým tématem je pro Prahu otázka sbližování životní úrovně v rámci EU.
„Máme tady ale také společný zájem na zaměstnanosti, hospodářském růstu, modernizaci evropské ekonomiky,“ uvedl Sobotka. Připomněl rovněž podporu vědy, výzkumu a inovací či snahu o digitalizaci evropského hospodářství.
I po červnovém rozhodnutí Británie odejít z EU mají podle šéfa české vlády ostatní unijní země velmi silnou vůli pokračovat ve spolupráci na evropském projektu.
„Protože jaká je alternativa? Alternativa je protekcionismus, alternativa je stavění plotů, zdí mezi členskými státy EU. Alternativa jsou konflikty mezi jednotlivými státy. Já myslím, že to si nikdo nepřeje,“ řekl Sobotka.
Země visegrádské čtyřky podle něj připravily společné prohlášení. Hlásí se v něm k potřebě posílení bezpečnosti, k lepší kontrole vnějších hranic EU, ale také k zachování politiky soudržnosti, volného trhu i schengenského prostoru volného pohybu.
Státy EU by se podle Sobotky nyní měly zaměřit na praktické, pro každodenní život občanů důležité věci. „Česká republika se nedomnívá, že bychom teď měli ztrácet čas tím, že budeme diskutovat o smlouvách, že budeme diskutovat o evropských institucích,“ řekl český premiér. Podobné úvahy v minulých dnech zaznívaly například z Budapešti či Varšavy.
Renesance EU vyvrcholí v Římě
Evropská unie je podle českého premiéra nástroj k řešení nynějších problémů, které přináší například globalizace či migrace, a ne součástí těchto problémů. „Já myslím, že strašně důležitá je nálada, která tady dnes v Bratislavě bude. Jde o to, aby se tady skutečně představila soudržná sedmadvacítka,“ dodal Sobotka.
Evropa podle Sobotky zatím nemá žádné schopnosti jak organizovat vojenské operace na ochranu vnější schengenské hranice či vojenské nebo humanitární operace v zemích, které se rozpadly a hrozí v nich riziko terorismu nebo migrace. Podobné snahy ale zároveň nemají konkurovat práci NATO.
Schůzky se nezúčastní zástupce Velké Británie, jejíž voliči se v červnovém referendu vyslovili pro vystoupení země z EU. Proces renesance EU by mohl vyvrcholit příští jaro v Římě při 60. výročí počátku evropského integračního projektu. Předseda Evropské rady Donald Tusk v otevřeném dopisu účastníkům summitu kromě jiného napsal, že mnoho lidí, a to nejen v Británii, si nyní myslí, že účast v EU jde proti stabilitě a bezpečnosti.
Členské země EU se například rozdělily v názorech na řešení migrační krize, spory se nevyhnuly ani otázce rozpočtové odpovědnosti či míry spolupráce v bezpečnostní a obranné oblasti.
Dopravní kolaps na spadnutí
Summit provázejí mimořádná bezpečnostní opatření a rozsáhlá omezení v dopravě, která budou největší od roku 2005, kdy se ve slovenské metropoli sešli na společné schůzce tehdejší americký prezident George Bush mladší se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák již před summitem vybídl Bratislavany, aby se rozhodli pro prodloužený víkend a strávili ho mimo metropoli. Rovněž doporučil odložit návštěvu Bratislavy lidem z jiných regionů.
Dopravní omezení začala již ráno, kdy policie na přibližně dvě hodiny uzavřela důležitou dálnici a silnice na trase od bratislavského letiště po Bratislavský hrad, kde se samotné jednání uskuteční.
Komplikace v dopravě by mohly nastat během dne při přesunech delegací v souvislosti s plánovanou plavbou po Dunaji a také po skončení summitu, kdy zase budou uzavřeny silnice k letišti.
