Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit: diplomacie USA je na rozcestí

  9:25aktualizováno  9:25
K čemu je Američanům dobrý nadcházející summit NATO? Skeptici tvrdí, že pro USA už aliance nebude nikdy tak důležitá jako v minulosti. Prezident Bush však hodlá v Istanbulu zdůrazňovat potřebu pevného spojenectví s evropskými spojenci.

Ti se asi budou ptát: Není to pouhý Bushův trik? Za vlády současného prezidenta se přece Amerika uchýlila k jednostranné politice. Washington dával najevo, že evropské spojence nepotřebuje.

Jenže časy se mění. Bush prohlásil, že v okupovaném Iráku hodlá více zapojit nejen OSN, ale také NATO. Američané čelí v Iráku velkým problémům a potřebují spojence, kteří by se s nimi podíleli na stabilizaci i obnově země. Aliance má podle Washingtonu sehrát významnou roli i v podpoře reforem celého Blízkého východu a severní Afriky.

Posun v postojích USA naznačuje, že se proměňuje americká vnitropolitická scéna. Ministerstvo obrany pod vedením Donalda Rumsfelda už nemá takové slovo jako v době útoku na Irák. Ze svých radikálních představ musel ustoupit také další „jestřáb“ – viceprezident Dick Cheney.

Více je naopak slyšet hlas ministerstva zahraničí pod vedením Colina Powella. Ten vždy považoval spojenectví s Evropany v NATO za velmi důležité.

Přesto se řada Evropanů domnívá, že skutečný přelom ve vztazích mezi oběma břehy Atlantiku nepřinese istanbulský summit, nýbrž až nadcházející prezidentské volby v USA. Tedy pokud v nich vyhraje Bushův soupeř – demokratický kandidát John Kerry.

Kerry má větší důvěru

Kerry skutečně prohlašuje, že funkční NATO považuje za svou prioritu. Obviňuje prezidenta Bushe, že velmi poškodil pověst Spojených států v Evropě. Lepší spoluprací s Evropany hodlá snížit zátěž, kterou dnes Američané nesou na svých bedrech v okupovaných zemích – Iráku i Afghánistánu.

Je však mezi Bushem a Kerrym opravdu nějaký zásadnější rozdíl? List The New York Times v jedné ze svých analýz dospěl k názoru, že nikoliv. Oba politici prosazují pokračování americké mise v Iráku v příštích měsících, oba jsou pro zapojení mezinárodních organizací včetně NATO.

Rozdíl však existuje. Evropané vnímají oba muže rozdílně. Ačkoliv jejich slova znějí v současnosti podobně, větší důvěru má Kerry. Není totiž tolik zatížen minulostí a nikdo ho nespojuje s krizí ve vztazích Washingtonu s Německem a Francií v době války v Iráku.

Leckdo Bushe podezírá, že dnes pouze hledá cestu, jak ukončit americké trápení v okupované zemi. Prosazuje sice větší zapojení NATO, ale zároveň ho nepovažuje za příliš pravděpodobné, neboť je nakonec odmítnou sami Evropané.

I Kerryho argumentace má ovšem slabé místo. Demokratický kandidát se totiž příliš nezabývá variantou, že Evropané nebudou ochotni či schopni svou vojenskou přítomnost na Blízkém a Středním východě posílit. Nikde není psáno, že Francouzi a Němci vyjdou Kerrymu po jeho případném zvolení okamžitě vstříc.

Takový vzdělanější Bush

Skutečný rozdíl mezi Bushem a Kerrym je zřejmě nutné hledat v motivacích, které je vedou k příznivějšímu postoji vůči NATO. Bush byl ke své současné politice dohnán okolnostmi, především nepříznivým vývojem v Iráku.

U Kerryho a jeho poradců se dá přece jen předpokládat, že mají povědomí o potřebě spojenectví s Evropou více zažité. O demokratickém kandidátovi se říká, že je sice podobný jako Bush, ale že je vzdělanější, napsal španělský list El País.

John Kerry své zahraničněpolitické plány hodně konzultuje s lidmi z bývalé administrativy Billa Clintona. Ti jsou také ochotni jednat třeba bez mandátu OSN, jak se ukázalo při akci NATO v Srbsku v roce 1999. Ale závažnějších konfliktů s Evropou se vždy snažili vyvarovat.

V době istanbulského summitu se Evropané mohou oprávněně obávat, že Bushovi půjde spíše o společné fotky se světovými státníky, než o opravdové spojenectví. Díky těmto fotkám totiž může čelit Kerryho kritice a v předvolební kampani dokazovat, že není ve světě izolován.

Ale z druhé strany: Neokonzervativci už skutečně ztratili svůj někdejší vliv i v Bushově vládě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.