Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit: diplomacie USA je na rozcestí

  9:25aktualizováno  9:25
K čemu je Američanům dobrý nadcházející summit NATO? Skeptici tvrdí, že pro USA už aliance nebude nikdy tak důležitá jako v minulosti. Prezident Bush však hodlá v Istanbulu zdůrazňovat potřebu pevného spojenectví s evropskými spojenci.

Ti se asi budou ptát: Není to pouhý Bushův trik? Za vlády současného prezidenta se přece Amerika uchýlila k jednostranné politice. Washington dával najevo, že evropské spojence nepotřebuje.

Jenže časy se mění. Bush prohlásil, že v okupovaném Iráku hodlá více zapojit nejen OSN, ale také NATO. Američané čelí v Iráku velkým problémům a potřebují spojence, kteří by se s nimi podíleli na stabilizaci i obnově země. Aliance má podle Washingtonu sehrát významnou roli i v podpoře reforem celého Blízkého východu a severní Afriky.

Posun v postojích USA naznačuje, že se proměňuje americká vnitropolitická scéna. Ministerstvo obrany pod vedením Donalda Rumsfelda už nemá takové slovo jako v době útoku na Irák. Ze svých radikálních představ musel ustoupit také další „jestřáb“ – viceprezident Dick Cheney.

Více je naopak slyšet hlas ministerstva zahraničí pod vedením Colina Powella. Ten vždy považoval spojenectví s Evropany v NATO za velmi důležité.

Přesto se řada Evropanů domnívá, že skutečný přelom ve vztazích mezi oběma břehy Atlantiku nepřinese istanbulský summit, nýbrž až nadcházející prezidentské volby v USA. Tedy pokud v nich vyhraje Bushův soupeř – demokratický kandidát John Kerry.

Kerry má větší důvěru

Kerry skutečně prohlašuje, že funkční NATO považuje za svou prioritu. Obviňuje prezidenta Bushe, že velmi poškodil pověst Spojených států v Evropě. Lepší spoluprací s Evropany hodlá snížit zátěž, kterou dnes Američané nesou na svých bedrech v okupovaných zemích – Iráku i Afghánistánu.

Je však mezi Bushem a Kerrym opravdu nějaký zásadnější rozdíl? List The New York Times v jedné ze svých analýz dospěl k názoru, že nikoliv. Oba politici prosazují pokračování americké mise v Iráku v příštích měsících, oba jsou pro zapojení mezinárodních organizací včetně NATO.

Rozdíl však existuje. Evropané vnímají oba muže rozdílně. Ačkoliv jejich slova znějí v současnosti podobně, větší důvěru má Kerry. Není totiž tolik zatížen minulostí a nikdo ho nespojuje s krizí ve vztazích Washingtonu s Německem a Francií v době války v Iráku.

Leckdo Bushe podezírá, že dnes pouze hledá cestu, jak ukončit americké trápení v okupované zemi. Prosazuje sice větší zapojení NATO, ale zároveň ho nepovažuje za příliš pravděpodobné, neboť je nakonec odmítnou sami Evropané.

I Kerryho argumentace má ovšem slabé místo. Demokratický kandidát se totiž příliš nezabývá variantou, že Evropané nebudou ochotni či schopni svou vojenskou přítomnost na Blízkém a Středním východě posílit. Nikde není psáno, že Francouzi a Němci vyjdou Kerrymu po jeho případném zvolení okamžitě vstříc.

Takový vzdělanější Bush

Skutečný rozdíl mezi Bushem a Kerrym je zřejmě nutné hledat v motivacích, které je vedou k příznivějšímu postoji vůči NATO. Bush byl ke své současné politice dohnán okolnostmi, především nepříznivým vývojem v Iráku.

U Kerryho a jeho poradců se dá přece jen předpokládat, že mají povědomí o potřebě spojenectví s Evropou více zažité. O demokratickém kandidátovi se říká, že je sice podobný jako Bush, ale že je vzdělanější, napsal španělský list El País.

John Kerry své zahraničněpolitické plány hodně konzultuje s lidmi z bývalé administrativy Billa Clintona. Ti jsou také ochotni jednat třeba bez mandátu OSN, jak se ukázalo při akci NATO v Srbsku v roce 1999. Ale závažnějších konfliktů s Evropou se vždy snažili vyvarovat.

V době istanbulského summitu se Evropané mohou oprávněně obávat, že Bushovi půjde spíše o společné fotky se světovými státníky, než o opravdové spojenectví. Díky těmto fotkám totiž může čelit Kerryho kritice a v předvolební kampani dokazovat, že není ve světě izolován.

Ale z druhé strany: Neokonzervativci už skutečně ztratili svůj někdejší vliv i v Bushově vládě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.