Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Summit by mohly hlídat letouny AWACS

  0:03aktualizováno  0:03
Praha - Špionážní letouny AWACS by podobně jako o víkendu v Barceloně také nad Českou republikou mohly hlídat vzdušný prostor v době konání listopadové pražského summitu NATO. O nasazení letounů a o uzavření vzdušného prostoru na Prahou však zatím není podole vládního zmocněnce pro summit Alexandera Vondry rozhodnuto.
Příprava summitu NATO zatím obnáší především sepisování smluv. Musí se zajistit ubytování, doprava, stravování a řada dalších věcí, tvrdí zmocněnec Alexandr Vondra, který má vrcholnou schůzku NATO na starosti.

Až několik dní před samotnou akcí se podle něj dá všechno do pohybu. Ve středu, tedy asi osm měsíců před summitem, přijede do Prahy generální tajemník NATO George Robertson, aby přípravy zkontroloval.

"Pan Robertson bude podzimní zasedání řídit, a tak se chce osobně seznámit se všemi místy, kde se summit bude odehrávat," řekl Vondra. Odpovědnost za přípravu totiž podle něj nenese jen Česká republika, jako hostitelská země, ale i Brusel.

"Organizace se týká několika specifických oblastí," dodal Vondra. Jeho tým, který nyní tvoří asi 20 lidí, se stará o vše, kromě bezpečnosti. "Kromě zajištění ubytování, stravování či dopravy také o přípravu Kongresového centra, kde se bude odehrávat hlavní pracovní část summitu," poznamenal Vondra.

Letouny AWACS:

Stroje AWACS jsou upravená letadla Boeing 707, vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.

Jeden letoun AWACS Severoatlantické aliance už byl nasazen v době konání summitu EU v Bruselu loni v prosinci. Naposledy Aliance letoun pužila na ochranu summitu v Barceloně před týdnem.

Po teroristických útocích loni na podzim aliance vyslala sedmnáct strojů AWACS do USA, aby tam nahradily americké, které byly nasazeny při vojenské operaci v Afghánistánu.

NATO má normálně své letouny AWACS na základně Geilenkirchen v Německu.

V centru, které předloni před jednáním Mezinárodního měnového fondu (MMF) prošlo nákladnou rekonstrukcí, s žádnou velkou přestavbou nepočítají. "Po zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky je objekt schopen poskytnout zázemí i k summitu NATO," uvedl ředitel centra František Dušek.

Oprava a dostavba centra před zasedáním světových finančníků přišla na více než tři miliardy. Pro summit NATO se budou stavět jen provizorní příčky.

Jinak je na tom ovšem Pražský hrad, kde se bude odehrávat společenská část summitu. Bude třeba zrekonstruovat například Španělský sál, vstupní prostory Hradu a toalety. To vše přijde asi na 90 milionů korun. Rekonstrukce Pražského hradu však není součástí nákladů na pořádání summitu NATO.

Největší část z osmisetmilionového rozpočtu summitu padne na zajištění bezpečnosti. Pouliční nepokoje se staly neodmyslitelnou součástí různých schůzek světových politiků či finančníků. Do míst konání se sjíždějí především levicově orientovaní mladí lidé, kteří pod rouškou boje proti globalizaci demolují například obchody. Poslední krvavé události zaznamenali pořadatelé o víkendovém summitu Evropské unie ve španělské Barceloně.

Také čeští policisté již mají díky jednání MMF s podobnou akcí zkušenosti. Při demonstracích byly tehdy zraněny desítky policistů. Ochránci veřejného pořádku si také stěžovali zejména na špatné vybavení. Některým z nich chyběly helmy a ochranné štíty. Plátěné čepice se ukázaly jako neúčinná obrana proti dlažebním kostkám.

Kromě nového "brnění" by pražští policisté měli získat také například další vodní dělo a při zásazích by jim mohly pomáhat i speciální dálkově ovládané kamery. Pomoci by mohl policii také nový zákon o shromažďování. Podle něj by se museli demonstranti na příkaz policistů odmaskovat. Zákon je zatím v parlamentu.

Pouliční nepokoje však nebudou jedinou hrozbou. Po loňských teroristických útocích na americká města hlídá vrcholné všechny schůzky i armáda. 

Na pražský summit se 21. a 22. listopadu sjedou představitelé 19 členských států NATO a 27 zemí programu Partnerství pro mír. Společně s nimi přicestuje 2500 hostů a přibližně 3000 novinářů.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.