Šumavu čeká revoluce, místo smrkové „plantáže“ se vrátí smíšené lesy

Téměř dva a čtvrt milionu stromků nad rámec běžné výsadby vysází v příštích letech Národní park Šumava. Ve smrčinách i na holiny vysázejí správci lesa odrostlé a poloodrostlé buky, jedle, javory, jeřáby, břízy a smrky. Porost se tak přiblíží původnímu smíšenému zalesnění.

Knížecí pláně na Šumavě. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

S pomocí 250milionové dotace chce park posílit původní smíšenou skladbu lesů. Smíšené lesy jsou odolnější, ale pomaleji dorůstají. Z ekonomických důvodů se v minulosti preferovalo vysazování rychle rostoucích smrků.

Projekt na obnovu biodiverzity a stabilizaci lesních systémů je podle ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího zcela unikátní, neboť v Česku se stále většinou vysazuje smrk jako hospodářská dřevina. I když správci parku vysázejí stromky na roztroušených lokalitách zaujímajících plochu jen kolem 1 100 hektarů, Krejčí je přesvědčen, že výsadby budou mít celkově vliv na mnohem větší území.

"Prvopočátky ovlivňování skladby lesů na Šumavě člověkem byly už před 600 lety, později nastala velká potřeba dřeva pro sklářský průmysl, dřeva jako paliva, budovaly se plavební kanály. Změnilo se prostorové, věkové i druhové složení lesů Šumavy," popsal Petr Kahuda ze správy parku.

Vysazují se stromy geneticky spojené se Šumavou

Zatímco nyní představují smrkové porosty v nižších, zásahových partiích parku až 84 procent dřevin, přirozený stav byl při zhruba 51 procentech smrku.

ZÁSAHOVÉ PARTIE

Národní park se dělí na tzv. zásahové lokality (kde může probíhat hospodářská činnost) a bezzásahové zóny, kde je les ponechán přirozenému vývoji.

Jedlí, kterých je nyní necelé procento, by mělo být kolem 13 procent, buky by měly místo současných šesti zaujímat až 21 procent skladby lesa. Zvýšit by se mělo také zastoupení javorů klenů.

Díky dotaci vysázejí správci parku do roku 2014 například kolem 530 tisíc jedlí, 842 tisíc buků a 300 tisíc jeřábů. Vysazují se výhradně stromky pocházející ze semen geneticky kvalitních šumavských porostů. Část sazenic vyprodukují školky a semenné sady národního parku, část se nakoupí.

Dodavatelé ale musí prokázat genetický původ z lesů Šumavy. "Geneticky původní sazenice umožní vracet do porostů to nejlepší ze Šumavy, což dá základ budoucím kvalitním lesům," uvedl Krejčí.

I když park se snaží o druhově pestré výsadby každoročně, dotace umožní vysázet do vzrostlých smrkových porostů zhruba čtyřikrát více stromků, než by byl park schopen ročně zaplatit z vlastních prostředků.

"Myslíme si, že postupně ještě tři generace lesníků to budou vracet do podoby smíšených horských lesů," dodal. Potrvá pak dalších 150 až 200 let než vzniknou a dorostou původní šumavské smíšené lesy.