Mělo to být fenomenální světové muzeum železné opony za stovky milionů korun, které by lidem připomínalo dobu, kdy podél hranice stály ostnaté dráty.
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který vznik památníku podporoval, se asi musel divit, když z plánů rychle sešlo a nahradily je neméně smělé o tom, jak z ruin bývalé pohraniční roty v obci Kvilda bude raději environmentální vzdělávací centrum pro vědce z celého světa, později pak vzorová restaurace národního parku s interaktivní výukou toho, co se odehrává v přírodě.
Ani to nevyšlo a správa parku za pět milionů korun alespoň chátrající areál zbourala a zasela trávu. Vyjma jedné jediné budovy. A ta je dnes na prodej a patrně se stane ukázkovým příkladem toho, jak v srdci horské obce nakonec vyroste něco, co nikdo zdejší nechce.
„Volalo mi několik lidí a všichni se stejnou představou – koupit budovu a udělat z ní v souladu s územním plánem a de facto i účelem budovy apartmánové byty, o které my nestojíme. Snažíme se brzdit výstavbu a za čtyři volební období jsme neprodali jedinou stavební parcelu – a pak přijde národní park a budovu prodá. Měla se už dříve zbourat jako ty ostatní, nahradit zelení a byl by klid,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Pro pochopení, na Kvildě trvale žije 130 obyvatel, za sezonu tudy ale projde na milion turistů. Na soukromých pozemcích či z původních budov vznikly penziony, restaurace, ubytovny, ale i apartmánové domy. Další mohou vznikat z podobných areálů bývalých rekreačních chat socialistických podniků či organizací.
Podsklepená budova se třemi nadzemními patry bývalé vojenské ubytovny je nyní k mání za směšné peníze, správa šumavského parku ji nabízí obálkovou metodou za minimálně 2,12 milionu korun podle znaleckého posudku a včera prvních několik zájemců budovou provedla.
Neblahá krkonošská zkušenost
Na prodej je přitom dům z roku 1960, který je přímo ideální k přebudování na apartmánové byty. Na každém patře je zhruba osm místností, v suterénu technické zázemí a do budovy by se pohodlně vešlo patnáct až dvacet bytů. Rozhoduje pouze nabídnutá cena.
„Environmentální centra má v současné době správa parku tři, ve Stožci, ve Vimperku a na Horské Kvildě, a to plně stačí. Pro budovu nemáme využití,“ vysvětluje mluvčí šumavského parku Jan Dvořák, proč dům ochranáři prodávají.
S apartmánovými byty mají zkušenosti v Krkonoších a právě po informacích, které odsud šumavští starostové slýchají, se takových investic obávají. „Apartmánové byty kromě daně z nemovitosti nic jiného obci nepřinášejí, ba naopak jsou přítěží, protože musíme zajišťovat zimní i letní údržbu komunikací k nim, narostl nám svoz odpadků i tříděného odpadu a lidé, kteří si byty pořídí, si trvalé bydliště do města nepřihlásí, proto třeba i poplatek za odpad platí jinde,“ popisuje Vladimír Staruch, starosta Špindlerova Mlýna, který má zhruba 1 100 obyvatel a kde je na tisíc apartmánových bytů.
Prodej bývalé roty na Kvildě je i příkladem, který používají starostové k vysvětlení toho, kdo přináší developerům šance v parku cokoliv budovat. Obviňují stát s tím, že oni nejsou těmi, kdo jde investorům na ruku.
„Ze všech vznosných plánů zbyl jenom ten poslední – prodej ruiny. Dá se předpokládat, že tak nízká prodejní cena povede k tomu, že objekt koupí investor s plánem, který mu zajistí rychlý návrat investice. Tím chci říct, že na tom místě nevyroste pro Kvildu nic prospěšného a nikdo tomu nezabrání,“ dodává předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert a připomíná, že Modrava koupila loni mnohem menší objekt uprostřed obce za sedm milionů korun.
Nejnavštěvovanější šumavská obec Kvilda
Kvilda na koupi roty, čímž by zamezila stavbě apartmánů, peníze nemá. A patrně by si tím ani příliš nepomohla, protože existuje spousta podobných plánů. Jen padesát metrů od roty plánuje na volném pozemku soukromý investor stavbu dvoupodlažního šestadvacet metrů dlouhého domu s byty. Souhlas parku se stavbou už má.
„Stavba apartmánového domu svým architektonickým výrazem volně navazuje na historické a pro tuto lokalitu tradiční formy zástavby. Stavba se tak nedostává do kolize s ochranou krajinného rázu,“ píše ve svém stanovisku Jiří Dolejš ze správy parku.
