Správa národního parku uvádí, že letos čelí Šumava nejhorší kůrovcové kalamitě v historii, a protože likvidace množícího se brouka je i bojem s časem, hledá v těchto dnech co nejvíce zájemců o brigádu.
KůrovecZ každého napadeného stromu se může vylíhnout 150 až 200 tisíc kusů lýkožrouta smrkového neboli kůrovce. Pro usmrcení jednoho stromu stačí 500 brouků. Kůrovec za přirozeného stavu napadá přestárlé či oslabené smrky, na Šumavě ale za současné kalamity napadá všechny starší smrky. |
"Jde nám především o zóny, kde jiná metoda zásahu nepřipadá v úvahu," uvedl ředitel Správy NP Šumava Jan Stráský. Dodal, že v rámci národního parku už využili všech dostupných kapacit pracovníků a nestačí ani seznam pomocníků, které poskytlo ekologistické Hnutí Duha.
Park proto na svých internetových stránkách otevřel novou sekci "Společně proti kůrovci, společně pro Šumavu", kde zájemci o práce při záchraně šumavských stromů najdou všechny potřebné informace.
"Podmínkou je oprávnění pro výškové práce a živnostenský list na tento druh prací. Každý zájemce musí mít i vlastní lezecké vybavení, loupák a další nářadí. Zda práce vykonává skutečně dotyčná osoba a zda u toho dodržuje pravidla bezpečnosti, budou kontrolovat správci parku," řekl mluvčí národního parku Pavel Pechoušek.
Park shání na loupání stromů 60 milionů
Odměna za práci je stanovena za každý zcela odkorněný strom od špičky až k patě. Pohybuje se podle velikosti kmene od 800 až do 2 500 Kč.
"Šetrnost metody k přírodě je bohužel v ostrém kontrastu k finanční náročnosti postupu," přiznal ředitel Stráský. Odkorňování nastojato je podle něj sedmkrát dražší než pokácení stromu.
V šumavských lokalitách, kde je jediným možným zásahem odkornění nastojato, je letos kůrovcem napadeno kolem 30 tisíc stromů. Podle Stráského je tak zapotřebí k optimálnímu pokrytí zásahu kolem 60 milionů korun. Zatím se mu podařilo dát z prostředků parku devět milionů, o dalších 20 milionů žádá ministerstvo životního prostředí.
