Česká vláda podle vyhnanců neučinila na přání Evropského parlamentu ani politické gesto, kterým by se od poválečných prezidentských výnosů distancovala.
Patron vyhnanců, bavorský premiér Edmund Stoiber a předseda Křesťanskosociální unie CSU ve svém obvykle plamenném projevu netajil rozčarování nad tím, že se výrazněji nepodařilo prosadit zájmy vyhnanců ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Stoiber sice letos již nevystoupil jako loni v roli kandidáta konzervativní opozice na post spolkového kancléře, hlasitým příslibem další podpory požadavům vyhnanců si nicméně pojistil hlasy před zářijovými zemskými volbami.
"Nemáme však důvod k rezignaci na naše zájmy. Benešovy dekrety jsou a zůstanou tématem pro politiku a rozhodně nejsou uzavřenou kapitolou dějin, toto téma budeme v Evropském parlamentu připomínat při každé příležitosti," přislíbil Stoiber před asi deseti tisíci účastníky srazu ve Švábské hale místního výstaviště.
"Přijetí České republiky do unie není tlustou čárou, naopak. Přijetí znamená šanci. Pro obě strany. Také sudetští Němci musejí přemýšlet, jak se postaví k novému členovi," uvedl Stoiber, který podle očekávání ostře atakoval spolkovou vládu kancléře Gerharda Schrödera. Ta ve věci vysídlenců nehnula ani prstem a drasticky zkrátila dotace na práci vysídleneckých spolků.
"Dekrety patří na smetiště dějin," prohlásil Bernd Posselt, předseda landsmanšaftu, podle něhož se tyto dokumenty stanou po vstupu České republiky do Evropské unie vnitroevropsku záležitostí. Pohoršení a rozčarování nad tím, že Evropský parlament ignoroval kodaňská kritéria EU z roku 1993 a schválil přijetí ČR do EU i přes nezrušení dekretů, vyslovil také Franz Neubauer, dlouholetý předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení a letošní nositel Evropské ceny Karla IV., kterou uděluje landmanšaft.
"Nepodmiňujte vstup Česka do unie zrušením dekretů," apeloval na vyhnance Fritz Rudolf Körper, náměstek spolkového ministra vnitra, který zastupoval německou vládu kancléře Schrödera. Podobně jako jako předchůdci ani on tento posel berlínského kabinetu to neměl lehké a musel čelit mohutnému pískotu, když sudetské Němce vybízel k toleranci a trpělivosti.
"Češi mohou svobodně smýšlet pouze třináct let. V dobách totality neměli stejnou možnost vyrovnat se s minulostí jako Němci. Dejte jim důvěru, ať využijí své svobody a zpracují historii," řekl Körper k nelibosti vyhnanců. Když jim navíc připoměl, že Němci nejdříve rozpoutali druhou světovou válku a že poválečné vysídlení bylo jejím důsledkem, pustili se vyhnanci do pískotu a chtěli, ať politik přestane mluvit.
K davu promluvil z videozáznamu také Pat Cox, předseda Evropského parlamentu, který podle sdělení Posselta hodlá převzít roli zprostředkovatele mezi Čechy a sudetskými Němci. Sudetské Němce ujistil, že při přijímání České republiky do EU nebylo jejich utrpení zapomenuto. Po rozšíření EU nesmějí být podle Coxe žádní občané společenství diskriminováni.
Ve srovnání s loňskem se letošní sraz pořádá v klidnějším ovzduší, které před volbami v obou zemích loni komplikovaly bouřlivé debaty o takzvaných Benešových dekretech. Mimo jiné ministr zahraničí Joschka Fischer i komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen nabádali obě strany, aby týden před českým referendem o vstupu do Evropské unie nezabředly do polemik kolem složité historické minulosti a vysídlení Němců.
