Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sudetští Němci vyzvali české politiky k dialogu o historii

  11:50aktualizováno  11:50
Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyzvali českého prezidenta Klause, vládu i parlament k otevřenému dialogu o společné minulosti. Českou politickou elitu přitom vybídli, aby se distancovala od "zločinného vyhnání" sudetských Němců z území tehdejšího Československa.

Sudetský předák Posselt v minulosti označil Klause za nacionalistu. | foto: EPAČTK

Čeští politici by podle představ sudetských Němců měli postupovat stejně jednoznačně, jako se německá vláda omluvila za zločiny spáchané na obyvatelstvu jiných národů ve jménu nacismu.

Sudetoněmecký landsmanšaft v nejnovější iniciativě nabízí české straně "otevřený a upřímný dialog", jehož cílem má být "vyřešení společných problémů a smíření českého národa a sudetoněmecké menšiny."

"Apelujeme proto na vedoucí představitele českého státu, aby opustili politiku blokády a v evropském duchu zasedli k jednacímu stolu se zástupci sudetoněmeckých sdružení," píše se v prohlášení.

V memorandu, z něhož citovala agentura APA, sudetoněmecký landsmanšaft znovu požaduje zrušení takzvaných Benešových dekretů a odsouzení "veškerých křivd spáchaných v zemi na obyvatelstvu německého původu".

Podle Sudetoněmeckého krajanského sdružení není otázka majetku sudetských Němců zkonfiskovaného po válce v Česku na rozdíl od jiných zemí, například Litvy, Lotyšska, Maďarska nebo Rumunska, stále právně vyřešena.

"Řada skvělých uměleckých památek, po staletí nesoucích pečeť německého osídlení, byla z části zničena či ponechána ve zchátralém stavu, nebo dílem opravena i za peníze sudetoněmeckých vyhnanců," tvrdí se v dokumentu.

Podle sudetoněmeckých zdrojů se poválečné události dotkly více než tří milionů německých obyvatel a "v důsledku české brutality, podvýživy a nemocí" jich na 250 tisíc zahynulo. Česko-německá komise historiků se však shodla na mnohem menším počtu obětí v rozsahu mezi 15 a 25 tisíci.

Takzvané Benešovy dekrety, soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem, mimo jiné umožnily zabavení majetku a vysídlení německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa. Nebyl v nich však zakotven odsun. O něm rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při rozbíjení Československa a při okupaci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.