Sudetští Němci chtějí přitvrdit

Zrušení Benešových dekretů, uznání práva na vlast, vrácení vyvlastněného majetku a otevřený dialog sudetských Němců s českou vládou. Tyto požadavky sudetoněmeckého landsmanšaftu zazní na letošním, v pořadí již třiapadesátém srazu, který začíná v německém Norimberku. Díky předvolební kampani v Německu lze letos očekávat ostřejší tón a sebevědomější rétoriku.

Sebevědomí sudetských Němců posiluje fakt, že jejich patronem je možný budoucí kancléř, Edmund Stoiber. Ten ostatně umírněný tón na sudetoněmeckém srazu nikdy nepoužil.

Jak před zahájením tradičního svatodušního setkání Němců vyhnaných po druhé světové válce z tehdejšího Československa potvrdil předseda jejich krajanského sdružení Bernd Posselt i mluvčí sdružení Johann Böhm, právě v souvislosti s připravovaným rozšířením Evropské unie dostala choulostivá diskuse o otevřených otázkách z minulosti novou dimenzi.

"Evropský dům nelze infikovat Benešovými dekrety, které jsou v rozporu s mezinárodním právem," řekl MF DNES Johann Böhm. Zdůraznil, že minulost rozhodně nepatří jenom historikům, jak by podle něj mnozí v Čechách rádi viděli.

Johann Böhm, který je zároveň předsedou bavorského zemského sněmu, se ohradil i proti tomu, že nyní jde sudetským Němcům hlavně o majetek. "Kdysi jsme dostali nálepku fašisti, nyní se k tomu přidružilo označení egoisté, co prahnou pouze po penězích a majetku. To není pravda. Chceme alespoň částečné napravení křivdy, zadostiučinění, gesto. A přestaňme hrát trapnou komickou hru na to, kdo začal první. Takto se nikam nedostaneme. Bezpráví zůstane bezprávím. A kde je bezpráví, tam musíme zakročit. Nepátrejme po tom, co bylo předtím, co mu předcházelo," řekl Böhm.

Sudetoněmeckému landsmanšaftu výrazně vzrostlo sebevědomí právě letos. Nepokrytě totiž doufá, že letitý patron vyhnanců bavorský premiér Edmund Stoiber uspěje v bitvě o post nového spolkového kancléře. S nadšením a nadějí proto sudetští Němci přijali volební program konzervativního opozičního bloku CDU/CSU, jemuž se čím dál více rýsují šance vystřídat v září rudozelenou vládní koalici sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera.

"Vyhánění a etnické čistky nesmějí být součástí existujícího právního řádu. Vyháněcí zákony a dekrety jsou bezprávím," praví se ve volebním programu CDU/CSU, která vešla do kampaně tentokrát i s požadavkem na zrušení Benešových dekretů. Bylo by tedy skutečným překvapením, kdyby se tradiční nedělní proslov advokáta sudetských Němců, bavorského premiéra Edmunda Stoibera nezměnil, ostatně jako pokaždé, v plamenný projev tentokrát kancléřského kandidáta.

Dá se očekávat, že Stoiber slíbí sudetoněmeckým voličům důsledné prosazování jejich zájmů jak v Berlíně, tak i v Bruselu. Nesnadnou pozici bude mít proto zástupce u sudetských Němců neoblíbené spolkové vlády. Hostem bude ministr vnitra Otto Schily.

Je to poprvé od nástupu vlády SPD a Zelených v roce 1998, kdy na sudetoněmeckém sněmu promluví člen kabinetu Gerharda Schrödera. Mnoho sudetských Němců to ovšem nyní považuje za klasický předvolební tah. Vláda byla podle nich čtyři roky více méně hluchá vůči nářkům a požadavkům vyhnanců a zároveň výslovně odmítla vnést do německého předvolebního boje téma Benešových dekretů.

Chci prolomit tabu, říká Posselt

Diskutovat a prolomit tabu, to je heslo Bernda Posselta, předsedy sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se řadí k zástupcům nové generace sudetoněmeckých politiků.

Zazní tyto vaše tradiční požadavky také na letošním srazu?
Zajisté. Zrušení Benešových dekretů, na kterém trváme, je pouze začátek debaty. Je to začátek nového spolužití. Nechceme mít žádné poválečné nebo ještě válečné uspořádání, chceme, aby na začátku 21. století vládl nový spravedlivý evropský řád. Nechceme žádnou tlustou čáru za minulostí, chceme bázi pro pozitivní spolužití ve sjednocené Evropě.

Spolkový kancléř Gerhard Schröder vyzval k věcné debatě o minulosti. Nenabyla však v posledních měsících diskuse spíše na emocionálnosti, ba někdy až agresivitě?
V Německu nikoli. To spíše některá vyjádření českých politiků nejsou věcná. Rozdílnost názorů je v pořádku, nechceme žádnou uniformitu názorů. Nezbytná je rozumná diskuse bez agresivního tónu. Osobně si vážím každého jiného názoru. Ale bylo by vhodné a prospěšné, kdyby i naše stanoviska byla respektována.
Téma vyhnání se v Německu dostalo do popředí zajmu a společenské diskuse.

Očekáváte podobnou diskusi také v Čechách?
Doufám v to. Diskuse o vyhnání získala novou dimenzi právě v souvislosti s rozšířením Evropské unie. Nedávno jsem na půdě Evropského parlamentu hovořil se studenty Karlovy univerzity z Prahy. Bylo to úžasné. Ty znalosti a dotazy mě opravdu překvapily. Přál bych si, aby jednou měla takovou úroveň i diskuse v českém parlamentu.

Požadavky vyhnanců se poprvé objevily ve volebním programu konzervativního bloku stran CDU/CSU. Do jaké míry k tomu přispěli čeští politikové?
Pánové Zeman a Klaus se vlastně zachovali vůči vlastnímu národu kontraproduktivně. Tolik a takovým způsobem atakovali vyhnance, že bylo logickým vyústěním zakotvení našich požadavků do volebního programu stran, které nás vždy podporovaly. Kdyby Zeman na začátku roku neoznačil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu, byly by české volby bez německé karty a německé volby bez české.