Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sudetští Němci chtějí od EU zrušení dekretů

  14:43aktualizováno  14:43
Sudetští Němci se nevzdávají naděje, že Česko zruší Benešovy dekrety. Očekávají, že jej k tomu přiměje EU. Současně skupina 79 vysídlenců podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žalobu proti Česku o navrácení nebo odškodnění po válce zabaveného majetku.

"Vítáme rozšíření EU jako konečně dosažený trojzvuk románských, germánských a slovanských národů v Evropě. Právě sudetští Němci vědí, že české země jsou geograficky, historicky a kulturně hluboce evropské," praví se v prohlášení mluvčího německého landsmanšaftu Johanna Böhma, které na svých internetových stránkách zveřejnil rakouský landsmanšaft.

Mezi přijímanými státy jsou však podle jeho slov i takové, které by "chtěly být plně uznávány a respektovány jako spolubydlící v evropském domě, samy však ze svého bytu občany s jiným jazykem vyhodily".

To je rozpor, který musí být řešen, prohlašuje Böhm a požaduje od Evropské unie, aby svého člena Česko přiměla zbavit se "všech ještě platných bezprávných aktů".

Skupina vysídlenců žaluje ČR
Skupina 79 sudetských Němců podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žalobu na Česko jako právního nástupce ČSR, a požaduje rehabilitace a navrácení či odškodnění zabaveného majetku.

Pod žalobu se podepsalo 55 německých, 22 rakouských a dva američtí občané a podpořila ji řada sudetoněmeckých organizací, jako Sdružení svazů zastupujících sudetoněmecké majitele nemovitostí, Sudetoněmecká iniciativa a Witikobund.

Jednotliví žalující vznášejí nárok na majetky v hodnotě od padesáti tisíc do čtyř milionů eur. Jejich požadavky plně podpořila rakouská nacionalistická strana svobodných (FPÖ).

Člen městského zastupitelstva Lince za tuto stranu, předseda Witikobundu Robert Hauer v této souvislosti zdůraznil, že "stát, který přistupuje do Evropské unie a současně uctívá zvláštním zákonem Edvarda Beneše, vlastně nemá v evropském společenství národů a hodnot co pohledávat".

Česko dekrety zrušit nehodlá, nevadí ani Unii
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem.

Vysídlenecké organizace napadají zejména dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky potvrdil ztrátu československého občanství pro ty, kteří za války přijali občanství německé nebo maďarské.

V dekretech samotných však nebyl zakotven odsun Němců; o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.

Česko dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje. Evropský parlament po debatách hodnotících kandidátské země došel k závěru, že dekrety nepředstavují překážku pro vstup ČR do EU.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.