Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sudetští Němci chtějí od EU zrušení dekretů

  14:43aktualizováno  14:43
Sudetští Němci se nevzdávají naděje, že Česko zruší Benešovy dekrety. Očekávají, že jej k tomu přiměje EU. Současně skupina 79 vysídlenců podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žalobu proti Česku o navrácení nebo odškodnění po válce zabaveného majetku.

"Vítáme rozšíření EU jako konečně dosažený trojzvuk románských, germánských a slovanských národů v Evropě. Právě sudetští Němci vědí, že české země jsou geograficky, historicky a kulturně hluboce evropské," praví se v prohlášení mluvčího německého landsmanšaftu Johanna Böhma, které na svých internetových stránkách zveřejnil rakouský landsmanšaft.

Mezi přijímanými státy jsou však podle jeho slov i takové, které by "chtěly být plně uznávány a respektovány jako spolubydlící v evropském domě, samy však ze svého bytu občany s jiným jazykem vyhodily".

To je rozpor, který musí být řešen, prohlašuje Böhm a požaduje od Evropské unie, aby svého člena Česko přiměla zbavit se "všech ještě platných bezprávných aktů".

Skupina vysídlenců žaluje ČR
Skupina 79 sudetských Němců podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žalobu na Česko jako právního nástupce ČSR, a požaduje rehabilitace a navrácení či odškodnění zabaveného majetku.

Pod žalobu se podepsalo 55 německých, 22 rakouských a dva američtí občané a podpořila ji řada sudetoněmeckých organizací, jako Sdružení svazů zastupujících sudetoněmecké majitele nemovitostí, Sudetoněmecká iniciativa a Witikobund.

Jednotliví žalující vznášejí nárok na majetky v hodnotě od padesáti tisíc do čtyř milionů eur. Jejich požadavky plně podpořila rakouská nacionalistická strana svobodných (FPÖ).

Člen městského zastupitelstva Lince za tuto stranu, předseda Witikobundu Robert Hauer v této souvislosti zdůraznil, že "stát, který přistupuje do Evropské unie a současně uctívá zvláštním zákonem Edvarda Beneše, vlastně nemá v evropském společenství národů a hodnot co pohledávat".

Česko dekrety zrušit nehodlá, nevadí ani Unii
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem.

Vysídlenecké organizace napadají zejména dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky potvrdil ztrátu československého občanství pro ty, kteří za války přijali občanství německé nebo maďarské.

V dekretech samotných však nebyl zakotven odsun Němců; o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.

Česko dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje. Evropský parlament po debatách hodnotících kandidátské země došel k závěru, že dekrety nepředstavují překážku pro vstup ČR do EU.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.