Sudetští Němci byli vstřícní

  • 1
Augsburg - Sudetští Němci začínají být k Čechům vstřícnější. Sudetoněmecké dny v Augsburgu o uplynulém víkendu vypadaly jako začátek nové politiky landsmanšaftu vůči České republice. Politiky založené nikoli na konfrontaci, ale na spolupráci s Prahou.

Ne, že by nezazněly požadavky na zrušení Benešových dekretů, ale nikdy předtím nebylo vyřčeno na tomto fóru tolik vstřícných vět vůči Čechům. Ještě nikdy se nesnažili představitelé landsmanšaftu tak zdůraznit to, co Čechy a sudetské Němce spojuje.

"Chceme se pokusit o nový začátek ve vztazích s našimi českými sousedy," prohlásil včera před desítkami tisíc sudetských Němců, kteří zaplnili halu výstaviště v Augsburgu, předseda landsmanšaftu Bernd Posselt. "My sudetští Němci chceme vytvořit most k Čechům," uvedl Posselt.

HLASUJTE V ANKETĚ

Měly by se zrušit Benešovy dekrety?

Přečtěte si Glosu Martina Komárka

Ve všech projevech šéfů landsmanšaftu, ale i bavorského ministerského předsedy Edmunda Stoibera se zdůrazňovalo, že v České republice nastal v pohledu na vyhnání sudetských Němců velký posun. Jako příklad řečníci uvedli nedávné gesto brněnské radnice, která vyjádřila lítost nad smrtí mnoha sudetských Němců při takzvaném pochodu smrti.

Výrazně umírněný byl i projev rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který v sobotu převzal v Augsburgu nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání - cenu Karla IV. Ve své řeči, která diplomaticky pouze konstatovala, že práva národnostních menšin jsou nejdůležitější otázkou evropské budoucnosti, nabídl Schüssel východisko ze sporu o zrušení Benešových dekretů.

"Mohla by to být slova, která nedávno pronesl český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša - tedy, že by Benešovy dekrety nebyly prohlášeny jen za mrtvé právo, ale za mrtvé bezpráví. To je východisko," uvedl Schüssel. Zároveň však k tomu dodal: "Benešovy dekrety musí být zrušeny nejpozději při vstupu České republiky do Evropské unie."

Schüssel dostal cenu Karla IV. za to, že nová rakouská vláda se na rozdíl od vlády německé stále zasazuje o zrušení Benešových dekretů, a za to, že tím Vídeň podmiňuje vstup Prahy do EU.

Před Schüsselem vystoupila před sudetskými Němci zástupkyně spolkové vlády, státní tajemnice ministra vnitra Christa Stewensová, kterou publikum několikrát málem vypískalo.

Už při první větě, v níž sudetské Němce pozdravila jménem spolkového kancléře Gerharda Schrödera, publikum propuklo v nenávistný smích. Když potom uvedla, že Berlín nehodlá zrušením dekretů podmiňovat vstup Prahy do Evropské unie, začal sál pískat tak, že Stewensová málem projev nedokončila.

V neděli se stal vrcholem tradiční projev bavorského premiéra Edmunda Stoibera. Také Stoiber prohlásil, že v České republice došlo v otázce pohledu Čechů na vyhnání v poslední době k velkému posunu. "Sudetští Němci nejsou žádní revanšisté," prohlásil Stoiber. "Sudetští Němci se chtějí stát pro Čechy mostem do Evropy," dodal šéf mnichovské vlády.

Zároveň však Stoiber tvrdě a jednoznačně požadoval, aby Praha zrušila Benešovy dekrety, které podle něho nejsou slučitelné s právem Evropské unie. Proto Bavorsko na rozdíl od spolkové vlády kancléře Schrödera odmítá tlustou čáru za minulostí. "Takovou politiku my nikdy dělat nebudeme," prohlásil v razantně pronášeném projevu Stoiber, který je jednou z nejvýraznějších postav pravicové opozice.

Sudetským Němcům ve svém už předvolebně laděném projevu slíbil, že pokud pravice vyhraje příští rok celoněmecké volby, postaví v Berlíně Dům vyhnanců. Tento projekt současná vláda totiž přes protesty sudetských a slezských Němců odmítla podpořit.

Více než politice však byly letošní sudetoněmecké dny v bavorském Augsburgu věnovány setkávání bývalých krajanů, které život za minulá desetiletí rozesel po celém Německu i jiných státech. "Jezdím si sem popovídat se svými spolužáky z Liberce," říká sedmdesátiletý muž v sudetoněmeckém kroji.

Po klasickém průvodu s vlajkami bývalých sudetských měst, provázeném říznou dechovkou, se tisíce lidí většinou v důchodovém věku vydaly do výstavních hal výstaviště v Augsburgu.

U stánků kupovali knížky a turistické průvodce o Česku, pravé české (böhmisch) koláče, "jabloneckou" bižuterii, dřevěné hračky mající svůj původ v Krušných horách nebo prostě při dechovce hrající nám důvěrně známé melodie tančili či popíjeli pivo.

V neděli odpoledne se poté, co si poklábosili se starými známými, začali rozjíždět do svých domovů. "Je to největší rodinná sešlost na světě," charakterizoval sudetoněmecké dny sám předseda landsmanšaftu Bernd Posselt.

Bavorský zemský premiér Edmund Stoiber vybízí ke zrušení dekretů o poválečném vysídlení a vyvlastnění Němců z českých zemí se vstupem ČR do EU na letošním sudetoněmeckém srazu v bavorském Augsburgu. (3. června 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video