Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na sudetském sněmu zaznělo tolik smířlivých slov k Čechům, jako nikdy

  16:24aktualizováno  16:24
Odsouzení Benešových dekretů jako vždy, ale ocenění postojů českého premiéra Petra Nečase, Karla Schwarzenberga i české veřejnosti jako nikdy předtím, to jsou hlavní znaky 64. Sudetoněmeckých dnů v Augsburgu. Ty se konaly ve znamení česko-bavorského usmíření, které posunulo i vnímání sudetské otázky.

Šéf landsmanschaftu Bernd Posselt předává Karlovu cenu bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi. | foto: ČTK

K velkým Evropanům, prvnímu německému kancléři Konradu Adenauerovi a jednomu z otců sjednocené Evropy francouzskému ministru zahraničí a premiérovi Robertu Schumanovi, přirovnal na Sudetoněmeckých dnech Petra Nečase šéf krajanského sdružení a europoslanec Berd Posselt. 

Ocenil tak Nečasův projev v bavorském zemském parlamentu z počátku tohoto roku, především tu pasáž v níž oslovil sudetské Němce jako "milí krajané a bývalí spoluobčané". "To bylo dobré a správné," uvedl Posselt a dodal, že ještě větší ocenění zaslouží Nečasova nabídka k dialogu se sudetskými Němci, z něhož by měla být žádná tabu a z něhož by neměl být nikdo vyloučen. "Za vyslovuji Petru Nečasovi zvláštní dík," dodal Posselt.

Nové vztahy Prahy a Mnichova

Stejně vysoko ocenil Petra Nečase i jeho bavorský protějšek Horst Seehofer, podle kterého spolu s Nečasem "položili nový základ pro bavorsko-české vztahy a ukončili desetiletí politického mlčení mezi oběma sousedními zeměmi". Před sudetskými Němci ocitoval "omluvnou" pasáž Nečasova projevu, jež sice byla přesným citátem Česko-německé deklarace, ale veřejně, z úst českého premiéra zazněla počátkem roku před bavorským parlamentem vůbec poprvé.

Sudetští Němci tuto oblevu v česko-bavorských a česko-sudetských vztazích jednoznačně přivítali. Vyjádřili to i udělením svého nejvyššího ocenění, Karlovy ceny, bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi, kterým byl s Nečasem spoluarchitektem průlomu v zamrzlých vztazích mezi Mnichovem a Prahou.Dalším oceněným byl český dokumentarista David Vondráček, mimo jiné autor dokumentu "Zabíjení po česku", který přinesl nové šokující informace o vraždění Němců českými Rudými gardami po konci války.

Zeman může změnit názor

Posselt i Seehofer se ve svých projevech dotkli i české prezidentské kampaně, jejíž finále se neslo ve znamení Benešových dekretů. Ty Posselt označil za "zombie", kteří se stále vynořují a vyzval "české přátele k jejich odstranění".
Ve smířlivém tónu se Posselt vyjádřil i na adresu českého prezidenta Miloše Zemana, který nedávno nepřímo prohlásil, že 90 % sudetských Němců si za svoji kolaboraci s nacisty zasloužilo trest smrti.

"Jsme připraveni vést dialog s každým. Respektujeme každého zvoleného zástupce. Člověk může také změnit názor," dal Posselt Zemanovi ještě šanci. Jeho pohled na sudetské Němce, který prezentoval při své návštěvě Rakouska pak označil za překonaný.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První ministryně Nicola Sturgeonová se sešla s britskou premiérkou Theresou...
Skotové si projdou brexitem, hlasování o nezávislosti se odkládá

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová odložila rozhodnutí o vyhlášení nového referenda o odtržení Skotska od Británie, a to na konec rozhovorů o brexitu....  celý článek

Americký prezident Donald Trump
America first? Trump chce dobýt svět stejně jako Hitler, píšou v KLDR

Severní Korea v úterý přirovnala amerického prezidenta Donalda Trumpa k Adolfu Hitlerovi, napsala agentura AFP. Učinila tak v týdnu, kdy se ve Washingtonu...  celý článek

Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě dětského tábora Artěk na Krymu (24....
Kreml touží po přízni mladých. Koumá, jak zapřáhnout youtubery

Čím dál méně mladých Rusů se dívá na televizi. Štáb okolo Vladimira Putina proto zkoumá, jak generaci nejmladších voličů oslovit na sociálních sítích. První...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.