Mluvčí Sudetoněmeckého zemského spolku Bernd Posselt vystoupil na 66. sjezdu sudetských Němců v Augsburgu (23. května 2015). | foto: ČTK

Vztahy s Českem se zlepšily, pochvaluje si lídr bavorského landsmanšaftu

  • 319
Podle předsedy bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffena Hörtlera vypuštění snah o vrácení majetku z nových stanov organizace zlepšilo vztahy s Českem. Děkoval za to na sjezdu v Augsburgu nejvyššímu představiteli landsmanšaftu Berndu Posseltovi. Několik tisíc shromážděných sudetských Němců přitakalo dlouhým potleskem.

„Předsednictvo nyní uvedlo do chodu reformní proces, který naši předchůdci považovali za nutný už od konce šedesátých let, ale stále ho tlačili před sebou. Nyní se ho podařilo uzavřít. A úspěch nám dává za pravdu,“ řekl v neděli předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler.

Češi a sudetští Němci jsou podle něj na cestě ke smíření a tento proces není možné zvrátit. „Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného v souvislosti s vyhnáním zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem,“ vysvětlil. 

Podle Seehofera i v Česku stále roste ochota přiznat pravdu o okolnostech odsunu. 

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) v březnu vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce.

V novém znění stanov, které landsmanšaft přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení (podrobnosti se dočtete zde).

Hörtlerova slova, který za změnu stanov poděkoval nejvyššímu představiteli SL Berndu Posseltovi, odměnilo několik tisíc shromážděných sudetských Němců dlouhým hlasitým potleskem. Jen ojediněle zaznívaly nesouhlasné hlasy.

Zhruba 2,9 milionu sudetských Němců na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišlo po druhé světové válce o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni z bývalého Československa. 

Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští představitelé na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“

První sjezd bez zmínek o dekretech

Krajanské sdružení dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Tato kritika zněla i na letošním, v pořadí šestašedesátém sjezdu. Poprvé však nebyly zmiňovány přímo Benešovy dekrety. Místo toho mluvčí odsoudili odsun jako zločin, který se nesmí opakovat.

Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně

Odsun Němců z Brna, ilustrační foto.

„Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává zločinem proti lidskosti, velkým bezprávím. To patří k pravdě a je to třeba říct,“ prohlásil v neděli předseda bavorského landsmanšaftu Hörtler.

Na sjezdu v bavorském Augsburgu se k tomuto tématu ve svém projevu vrátil také nejvyšší lídr sudetoněmeckého sdružení Posselt. 

„Vyhnání nebylo vedlejší škodou druhé světové války, byl to chladnokrevně naplánovaný válečný zločin,“ nechal se slyšet.

„Je pro nás zásadní, aby se bez přikrášlování a zamlčování mluvilo o zločinech vyhánění ve smyslu ‚už nikdy více‘. Jen tak můžeme dosáhnout toho, že už se tyto zločiny nebudou stále dokola opakovat,“ prohlásil Posselt. 

Zdůraznil však, že sudetoněmecké sdružení nechce popírat příčinné souvislosti a že si je vědomo toho, že někteří sudetští Němci se v době nacistické vlády vážně provinili. „Neexistuje ale žádná kolektivní vina. Vina je osobní kategorie,“ namítal Posselt.

V půlhodinovém projevu opakovaně mluvil o smíření s Čechy. Dobrým příkladem je podle něj spolupráce při obnově pohraničí a společné hledání kořenů jednotlivých obcí. Nejvyšší představitel sudetských Němců také ocenil krok města Brna, které vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva, při němž zemřelo asi 1 700 lidí. 

Posselt ve svém projevu rovněž poděkoval českému vicepremiéru Pavlu Bělobrádkovi, který na sjezdu přítomné pozdravil prostřednictvím předtočené zdravice a oslovil sudetské Němce jako krajany.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue