Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čechy jsme ze Sudet nevyhnali, úředníci jen odešli domů, tvrdí sdružení

  12:16aktualizováno  12:16
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) kritizuje plány na zřízení plzeňského památníku 250 tisíc Čechů, kteří po Mnichovské dohodě utekli ze sudetských oblastí anektovaných Německem. Tito lidé nebyli vyhnáni, nýbrž "přesídlili zpátky do svých oblastí", protože šlo o české úředníky, kteří "pozbyli své správní povinnosti", tvrdí SLÖ ve svém prohlášení.

Mnichovskou dohodou podepsanou před 75 lety bylo tehdejší Československo přinuceno odstoupit německojazyčná území Hitlerovu Německu. Reprodukce z knihy Se VII. sborem do šumavských Sudet. | foto: Archiv Zdeňka Roučky

Český Svaz bojovníků za svobodu chce příští rok odhalit v Plzni památník 250 000 Čechů, kteří na podzim roku 1938 utekli do českého vnitrozemí. Na něm má být mimo jiné vyobrazen reliéf s obrysy hranic Československa před a po Mnichovské dohodě.

Podle SLÖ jde při tomto údajném vyhnání o "politickou legendu". "Historická pravda" je podle něj spíše taková, že po rozpadu habsburské monarchie a mírovém diktátu Saintgermainské smlouvy z roku 1919 "bylo do nově vzniklé Československé republiky vtěsnáno 3,5 milionu sudetských Němců". Poté následovalo 20 let "čechizační politiky", mimo jiné i prostřednictvím usídlování českých úředníků.

Požadavky sudetských Němců na autonomii prezident Edvard Beneš "vehementně odmítal", stojí v prohlášení SLÖ. Britský vyslanec po návštěvě sudetských oblastí vypracoval zprávu, která byla pro Prahu "zničující". Mnichovskou dohodou Velká Británie, Francie a Itálie "napravili chybu ze Saint-Germain", uvádí se v prohlášení SLÖ. "Čeští úředníci usídlovaní od roku 1918 (na území Sudet) ztratili své správní úkoly a přesídlili zpátky do svých oblastí - vyhnání to nebylo!" konstatuje organizace.

Mnichovskou dohodou podepsanou před 75 lety bylo tehdejší Československo přinuceno odstoupit německojazyčná území Hitlerovu Německu. Dohoda se stala vrcholem takzvané politiky ústupků (appeasement) západních mocností vůči nacistickému Německu.

Několik měsíců po jejím podpisu z noci na 30. září okupoval Berlín i zbytek českého území (Hitler ho označoval za Rest-Tschechei) a na území Slovenska nechal vzniknout klerikálně-fašistický stát.

Po skončení druhé světové války zareagovala nová česká vláda na události 30. let masovým vyhnáním sudetských Němců na základě sporných Benešových dekretů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Česko do konce století přijde o 1,7 milionu obyvatel, věští prognóza

Na naší planetě je čím dál víc těsno. Už v roce 2023 bude na Zemi žít osm miliard lidí, koncem století 11,2 miliardy. Vyplývá to z poslední prognózy...  celý článek

Frank J. Kerrigan ukazuje fotku svých potomků.
Američan po chybě koronera pohřbil syna. Ahoj, tati, volal mu po pár dnech

Kvůli chybě koronera si rodina z Kalifornie prožila několik dní pekla. Nejprve oplakali smrt svého psychicky nemocného syna. Absolvovali smuteční obřad i...  celý článek

Westminster, parlament, Londýn
Britský parlament čelí kyberútoku, poslanci se nemohou přihlásit k mailům

Síť britského parlamentu napadli hackeři, poslanci se mimo budovu Westminsteru nemohou přihlásit ke svým mailům. Na útok byli členové parlamentu upozorněni v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.