Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Násilí v Dárfúru neutichá, vládní vojska pořádají „znásilňovací“ nájezdy

  19:16aktualizováno  19:16
To, že Súdán má do bezpečné a stabilní země daleko, je všeobecně známý fakt. V posledních měsících se však množí případy brutálních znásilnění páchaných vládními vojáky. Ti mnohdy pořádají nájezdy na vesnice a zůstávají za nimi ženy poznamenané do konce života. Jeden z nejhorších případů se odehrál v obci Tabit v Dárfúru.

Proti násilí v Dárfúru se demonstruje i v zahraničí. Na snímku protesty v Itálii. | foto: Profimedia.cz

O útoku vládních vojsk na Tabit informovala v obsáhlé zprávě organizace Human Rights Watch (HRW). Incident se udál loni na přelomu října a listopadu. Kvůli cenzurování médií v Súdánu, kterému vládne diktátor Umar al-Bašír, se však o něm svět dozvěděl až před pár dny.

Pracovníci HRW kontaktovali mnoho těch, kteří nájezd armády přežili. Zejména ženy popsaly dlouhé hodiny strachu o život, brutálního znásilňování a bezmoci (kompletní zprávu HRW v angličtině si můžete přečíst zde).

Část Súdánu je zhýčkaná pomocí ze Západu, míní pracovnice české charity

Dvacetiletá Mahassan vzpomíná na příjezd vojáků, kteří ve vesnici Tabit prý hledali jednoho z pohřešovaných kolegů. Když ho nemohli najít, vesničany obvinili, že vojáka zabili. Pak začalo nekonečné násilí. „Vzali mě a mou kamarádku. Další dívky pak odvedli jinam. Nás vedli směrem ke škole. Pak nás znásilnili přímo na ulici. Tři vojáci znásilňovali mě a tři další moji kamarádku. Dělali to celou noc. Proto jsem pořád nemocná. Nemohu delší dobu sedět, alespoň ne tak, jak jsem mohla dříve,“ vzpomíná na hrůzné chvilky Mahassan.

Ještě hůř se ženám vedlo, když se snažily bránit. Jedna z nich, Umm-Jumma, se s jedním z vojáku dokonce pokoušela prát. „Jakmile však viděli, že se chci prát, namířili na mě zbraně. Pak mě hned znásilnili. Byli čtyři, dva z nich měli civilní oblečení. Znásilňovali mě před mou matkou. Ta křičela,“ popisuje brutalitu vojáků Umm-Jumma.

Ženy v Dárfúru se útokům z řad vojáku nemohou bránit.

Ženy v Dárfúru se útokům z řad vojáku nemohou bránit.

Diktátor Umar al-Bašír vládne Súdánu od roku 1989.

Diktátor Umar al-Bašír vládne Súdánu od roku 1989.

Některé ženy vojáci odvedli za vesnici. Nevěděli, kam přesně je vedou, ani co je čeká. Rufeeda musela snášet dlouhé hodiny znásilňování. Vedle ní trpěly další ženy. Když muži odešli, Rufeeda byla těžce zraněná. Na chladné zemi ležela celou noc. Ráno ji objevila matka s tetou a zajistily jí lékařskou pomoc.

Otřesné zážitky a brutalita vojáků

Když už si obyvatelé Tabitu mysleli, že je vše u konce, násilníci se druhý den večer vrátili. Nezastavili se před ničím. Místní muže, kteří se snažili bránit manželky, vojáci brutálně zmlátili. Nevadilo jim znásilňovat ani děti. Teenagerka Khadamallah popisuje, že vojáci přišli ve chvíli, kdy už spolu s mladšími sourozenci spala.

„Vzala jsem kus dřeva a jednoho z nich jsem praštila. Jiný mě ale vytáhl ven z pokoje do jiné místnosti. Pak mě znásilnili. Dva mě drželi na zemi a ostatní mě znásilňovali. Další postávali kolem. Pak mě odvedli zpátky do pokoje, přivázali mě k posteli a odešli,“ vzpomíná Khadamallah. Vojáci za sebou po bezmála tři dny trvajícím teroru nechali 221 znásilněných žen

Lidé z vesnice Tabit patří k etniku Fúrů. Vesnice byla původně pod nadvládou povstalců, v době útoku vojáků se však zde podle místních nenacházeli. Následky si Tabit nese i mnoho týdnů po útoku. Kdo se o vlně znásilnění odváží mluvit, na toho si došlápne al-Bašírova armáda.

Vládní vojska v Súdánu v posledních měsících stupňují svou agresivitu.

Vládní vojska v Súdánu v posledních měsících stupňují svou agresivitu.

Jeden z tabitských mužů se o násilnostech bavil se svou příbuznou z jiné vesnice. Za pár dní si pro něj přijeli vojáci. Odvezli ho do vězení, kde byl mučen. „Řekli mi, že pokud budu o událostech v Tabitu ještě někdy mluvit, skončil jsem. Kopali do mě, věšeli mě, bičovali mě,“ popsal muž brutální praktiky. Podle mnohých dalších se situace v Tabitu podobá „otevřenému vězení“.

Tisíce mrtvých a mír v nedohlednu

Násilnosti prožívá celý region Dárfúr. Podle údajů OSN byly při střetech vládních vojsk a povstalců jen za loňský rok vypáleny tři tisíce vesnic. O domov přišlo půl milionu lidí. A podle všeho se situace lepšit nebude. Jen za letošní rok ztratilo v Dárfúru domov 70 tisíc lidí. „Situace v Tabitu demonstruje potřebu nasazení nezávislé a profesionální síly, které by ochránila civilisty v Dárfúru,“ stojí ve zprávě HRW.

Ženy z Jižního Súdánu nemají klid ani v náručí OSN, straší je znásilnění

Dárfúr se potýká s boji od roku 2003, kdy zde propuklo povstání proti vládě ovládané Araby. Proti vládě vystoupilo Hnutí pro spravedlnost a rovnost a Súdánská osvobozenecká armáda. Tato uskupení chtěla upozornit na útlak nearabského obyvatelstva. Vládní vojska však na povstání odpověděla nálety. Na zemi pak měly vzpurné obyvatelstvo Dárfúru (v překladu domov Fúrů, pozn. red.) umravnit arabské milice Džandžavíd.

Ty však protestující zmasakrovaly. Násilnosti si podle Světové zdravotnické organice vyžádaly už 50 tisíc obětí, odhady některých nevládních organizací se pohybují kolem 400 tisíc. Americká vláda konflikt označuje za genocidu. OSN však ve zprávě z roku 2005 uvádí, že situaci v Dárfúru nemůže za genocidu označit, protože se i přes hromadné vraždění nikdy nepodařilo prokázat genocidní záměr (úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny, pozn. red.)







Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.