"Vůbec netušíme, co je příčinou. Je to jako detektivní román a tajemná vražda," říká doktorka Mickey Richerová z Dětského fondu OSN (UNICEF), která se specializuje na tropické nemoci.
Nemoc zatím napadla téměř 300 dětí a všechny pocházejí z tohoto malého regionu Súdánu. Příznaky nemoci se trochu překvapivě objevují vždy, když postižení začínají jíst, nebo když je velká zima.
Jakmile Richerová požádala, aby byla před Susannah postavena nádoba s jídlem, prakticky okamžitě "kývání" začalo a nepřestalo, dokud dívka nedojedla. Když však jedla něco pro ni "neznámého" - například tabulku čokolády - příznaky se nedostavily.
Bratr Susannah, osmiletý Jacob, je nyní v přeplněné luiské nemocnici se stejnou nemocí, avšak v mnohem pokročilejší fázi. Vypadá, jako by byl mentálně retardovaný a jeho fyzický vývoj se zastavil.
Během obzvlášť silného záchvatu sebou hodil do ohně. V nemocnici mu ošetřují těžké popáleniny na noze. Dvě další děti, které s ním sdílí pokoj, mají téměř identický příběh.
Asi hodinu autem od Lui se nachází vesnice Amadi - místo s několika chatrčemi, které se rozprostírá pod hustou pralesní klenbou. Jinak poklidná vesnice je považována za epicentrum nemoci. Chorobou trpí téměř 12 procent místních dětí.
Experti Světové zdravotnické organizace loni provedli neurologické testy postižených dětí. Zkoušky potvrdily, že se jedná o velmi zvláštní a ojedinělé onemocnění.
Dvanáctiletý Ruben Nicholas stojí uprostřed vesnice, když ho náhle postihuje nový záchvat. Vypadá to, jakoby ho někdo nutil sklonit bradu až na prsa. "Kýve se třikrát denně," říká jeho otec Nicholas Lado. "Nemoc zastavila jeho růst. Jeho bratr na stejnou nemoc zemřel v srpnu."
Richerová vytahuje svůj stetoskop a začíná vyšetřovat 12 dětí. Malý chlapec Maika Philip hledí otupěle do dálky. Vypadá na jedenáct, ale jeho matka tvrdí, že mu je 18 let.
Co může tak děsivé záchvaty působit? Kdyby se to stalo v západní Evropě, pravděpodobně by už nyní byly známy nějaké odpovědi. Avšak zde - v chudobou stiženém jižním Súdánu - rodiče stále ani nevědí, zda-li by měli své děti dát do karantény.
"Když má jedno dítě příznaky, oddělíme ho od ostatních, protože to může být přenášené vzduchem," říká reverend Sosthen Amen Lati, jehož syn je nemocí rovněž postižen.
Kletba, zbraně, nakažené opičí maso?
Někteří obyvatelé vesnice říkají, že nemoc je kletbou. Jiní obviňují dlouhou občanskou válku v zemi a podezřívají vládní síly, že v Lui a dalších oblastech ovládaných rebely použily chemické zbraně.
Toxikologové ale možnost použití chemických zbraní prakticky vylučují a vyvracejí rovněž jakoukoli spojitost s místní stravou a potravinovými produkty.
Přichází však s jinými teoriemi, včetně možnosti nákazy z infikovaného opičího masa.
Zmiňována je i mezinárodní potravinová pomoc. Někteří místní připustili, že jedli darované osivo, které bylo určené pro pěstování, nikoli ke konzumaci. To by totiž mohlo obsahovat toxické látky.
Lékařka: Může za to řeka
Podezření Richerové je jasnější. Podotýká, že všechny oběti se koncentrují kolem řeky Yei. Zdůrazňuje také, že 93 procent nemocných je rovněž postiženo parazitem, který způsobuje nemoc zvanou Onchocerciasis (známou i jako říční slepota).
U dětí, které "kývavou nemocí" netrpí, byla tato infekce zaznamenána pouze u 63 procent.
