Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Súdán: Genocida u nás? Lžete!

  1:00aktualizováno  1:00
Ještě v roce 1996 se po ulicích metropole Chartúmu procházel terorista číslo jedna, Usáma bin Ládin. Stále se zde cvičí extremisté z palestinského Hamasu a Islámského džihádu. V provincii Dárfúr na západě země se odehrává největší humanitární katastrofa na světě.

Dva miliony lidí byly vyhnány z domovů a přes 70 000 jich zahynulo. To vše je dnešní Súdán.

Avšak vládcové této největší africké země v čele s polním maršálem Umarem Al Bašírem tvrdí: Jsou to výmysly a lži.

Měli jste nám dát peníze
"Měli jste nám dát peníze a nic z toho, co se u nás děje, by se nestalo," tvrdil absurdně súdánský šéf diplomacie Mustafa Osman Ismaíl při sobotní schůzce se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou.

Ten byl po čtvrt století nejvyšším českým představitelem, který totalitní Súdán navštívil. Kvůli absolutnímu nedostatku vstřícnosti tak nepadla ani zmínka o dluhu - Súdánci nám z minulosti mají zaplatit přes jeden a půl miliardy korun.

Jak postupovat vůči vládě, která nechává vyvražďovat své obyvatele a úzce spolupracuje s autoritářskými státy světa? "Ustupovat jim nemůžeme, ale já jsem přijel hlavně pomoci uprchlíkům z Dárfúru, pro něž naše vláda letos vyčlenila 10 milionů korun. Oproti zvyklostem jsem však nepozval svého kolegu na návštěvu Česka. To je nemožné," vysvětluje ministr Svoboda.

Súdán byl sice letos v květnu vymazán ze seznamu zemí, které podle USA nespolupracují v boji proti terorismu, zůstává však na seznamu států, jež terorismus podporují.

Ostatně do největšího zdejšího přístavu Port Súdán vede dálnice postavená Usámou bin Ládinem, který v této zemi v letech 1991 až 1996 bydlel. Šéf teroristické sítě Al-Kajda zde vlastnil řadu firem a podílel se na výcviku muslimských radikálů. Súdán je také v podezření, že poskytoval teroristům falešná víza.

Jediným ústupkem místních úřadů bylo vydání známého postrachu Evropy sedmdesátých a osmdesátých let, teroristy Carlose, který kdysi několikrát navštívil i komunistické Československo. Od ledna 2004 navíc platí embargo Evropské unie na prodej zbraní, munice a vojenského vybavení, finanční a technické pomoci pro Súdán.

Jenže ministr Svoboda přiznává: "Dohodnout se na společném a jasném stanovisku v rámci EU je někdy nemožné. Přitom v Súdánu pokračuje rychlá islamizace a arabizace, což ohrožuje nejenom mnohé místní národy, ale celý region."

vět přesto dlouho mlčí a váhá. Nečinně přihlíží k tomu, že arabské milice jménem Džandžavíd vyhnaly z oblasti Dárfúr na západě Súdánu celou čtvrtinu místního obyvatelstva, příslušníků afrických kmenů.

Svět se nemůže dohodnout
Zatímco tito lidé byli a jsou zabíjeni, ženy masově a opakovaně znásilňovány, jejich vesnice bořeny či vypalovány, svět se nemůže dohodnout, co se to vlastně v Dárfúru děje. Amerika hovoří o genocidě a Evropa nanejvýš o etnických čistkách.

Guvernér provincie Západní Dárfúr Muhamad Machtún však šéfovi české diplomacie sdělil, že "situace je v jeho oblasti stabilizovaná a klidná a že existují programy, které vše napraví". Když dvacet minut po tomto rozhovoru ministr Svoboda dorazil do uprchlického tábora Ardamata u města Dženejna, kde žije 35 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, rychle zjistil, že vše je jinak.

Lidé zde přebývají bez jakékoli perspektivy návratu domů, spoléhají pouze na jídlo a vodu, kterou jim zabezpečí Úřad vysoké komisařky OSN pro uprchlíky, a mimo tábor jim jde o život. A když nejsou ženy zabity, tak jsou znásilněny. A ven z tábora jít musí, protože si hledají nějakou minimální obživu v blízkém městě. Pokud práci najdou, tak jejich denní výdělek v přepočtu činí pouhých třicet korun.

"Myslím, že to má prvky genocidy," říká ministr Svoboda. Nezdá se však, že by svět a OSN přijaly sankce, aby toto řádění zastavily. Vždyť například Čína vlastní v Súdánu koncese na těžbu ropy, a proto nikdy nebude pro sankce hlasovat. A seznam dalších důvěrných "přátel" největší africké země je také velmi výmluvný: Rusko, Bělorusko, Írán či Severní Korea.

"Kdybychom měli aspoň chleba," křičí uprchlíci
A tak v zemi, kde je podle vlády skoro vše stabilizované, zní hlas druhé, utlačované strany, až příliš varovně: "Nechte si ty kecy. K čemu jsou, když nemáme ani chleba. Každý týden sem přijede nějaká delegace a naslibují nám kde co. Nám by teď stačilo, abychom měli alespoň ten chleba," křičela v sobotu vzrušeně jedna žena v uprchlickém táboře Ardamata.

Křičela to však na novináře. Ministr Svoboda se v té době už blížil se svým doprovodem k letadlu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.