Jak píše ve svém úterním vydání MF DNES, vypadat by měly obdobně jako povodňové krizové plány. "Jde o to vědět dopředu, co udělat, když sucho přijde, a systematicky se na to chystat," vysvětluje Miroslav Trnka z brněnské Mendelovy univerzity a Centra výzkumu globální změny Akademie věd.
"Protože ve chvíli, kdy už epizoda sucha probíhá, je pozdě. To už je skoro vyloučené získat nové zdroje. Postavíte třeba přehradu, ale ona se nenaplní," dodává jedna z klíčových osobností mezinárodního projektu Intersucho.
Vědci, kteří jsou do něj zapojeni, zkoumají sucho v současnosti i minulosti. Zajímají se mimo jiné i o letokruhy starých dubů užitých například jako trámy při stavbách či nalezených při archeologických výkopech. "Chceme se dostat až k roku 600 našeho letopočtu, abychom rozuměli dlouhodobějšímu kolísání," vysvětluje Trnka. A kolegové z Masarykovy univerzity zkoumají samozřejmě i další dokumenty, například staré kroniky či škodní záznamy.
Zatím dospěli k varujícím závěrům: "Jsme dlouhodobě v neobvyklé situaci. Zásoba vody v půdě se trvale snižuje," říká Trnka. Podle něj je na jaře množství vody dostupné pro rostliny skoro o dvacet procent menší než před padesáti lety.
Trnka upozornil, že v USA, kde mají se suchem zkušenosti, už podobné plány na úrovni měst či jednotlivých států mají. Důsledky sucha hrozí některým oblastem v Česku více než jiným. Silně ohrožena je například jižní Morava.
