Přesně takový konec sucha si zemědělci nepřáli. Bouřka a přívalové deště poničí vyprahlá pole ještě víc, než jsou. Přitom v Česku je už erozí zasažena polovina orné půdy.
„Na spečené vyschlé půdě to může vyvolat další erozi. Kromě toho se zvyšuje hrozba povodní, vesnice jsou pak zaplavené bahnem, které s vodou steče z polí,“ říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Kdyby mohli experti dešti poručit, zvolí dlouhodobý a jemný. Uspokojilo by je i mrholení, ale trvalé. „Potřebujeme větší, trvalejší regionální deště. To znamená déšť, který bude trvat i několik dnů a zasáhne velké území,“ uvedla hydroložka z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Eva Soukalová.
I při ideálním scénáři by pro česká pole přišel déšť pozdě. Nahradit chybějící vláhu - podle odborníků sto padesát milimetrů srážek - už není možné. Do konce roku tolik deště určitě nespadne.
Situaci ještě zhoršuje stav půdy, který byl bídný už dávno před letošním suchem.
V zemi podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy trpí silnou erozí skoro čtvrtina polí, do podobného stavu se časem může dostat celá polovina obhospodařovaných lánů. Přitom právě pole by měla zadržovat nejvíc vody. Daleko více než lesy, které jsou spíše na tvrdším, skalnatějším podloží.
Podle ekologa Václava Zámečníka z iniciativy Za obnovu zemědělské krajiny má česká půda sklony k erozi, tedy odplavování vrchní, nejúrodnější vrstvy zeminy, takzvaně v genech.
„Že je naše krajina ohrožená erozí, není překvapivé. Je morfologicky velmi členitá. Když se podíváte na Jižní Moravu, uvidíte obrovské zvlněné lány. Krajinné prvky, které fungovaly jako protierozní opatření, zmizely,“ řekl Zámečník. Právě necitlivá zemědělská činnost podle expertů může za potíže, které česká krajina už dlouho má.
