Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední místo, kde je dost vody. Sucho ještě vydržíme, hlásí přehrady

  14:32aktualizováno  14:32
Další a další horké dny bez kapky deště a vysychající řeky budí otázku, jak dlouho dokáže Česko vzdorovat suchu. I zásob vody je v řadě přehrad méně než v jiných, méně suchých letech. Ale je jí stále dost a několik dalších týdnů sucha vydržíme bez problémů, hlásí správy povodí.

Přehrada Orlík patří k těm, v nichž je vody nyní méně. Další nádrže vltavské kaskády jsou plnější. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Vody v českých přehradách je kvůli suchu méně a méně. Třeba na některých přehradách Povodí Moravy klesá hladina vody denně až o devět centimetrů.

Ale k panice není důvod. Nádrže jsou pořád z větší části naplněné, u velkých přehrad zhruba ze 60 až 90 procent a vodohospodáři jsou na případné další suché týdny - minimálně zatím - stále připraveni. „Ani několik dalších týdnů bez deště dodávky vody neohrozí,“ řekl iDNES.cz obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.

OBRAZEM: Přes řeku suchou nohou

Moravské toky zoufale čekají na déšť

„S pokračujícím suchým obdobím lze očekávat pozvolný pokles hladin a omezení některých funkcí nádrží, zejména rekreace. Odběry pro vodárenské účely však v tuto chvíli ohroženy nejsou,“ přidává se vedoucí odboru vodohospodářského dispečinku Povodí Labe Jiří Petr. Rovněž v přehradách zbylých tří povodí - Moravy, Ohře a Vltavy - jsou zatím zásoby poměrně dobré.

Sucho v Česku

  • podzemní vody je velmi málo, extrémně nízké jsou i průtoky v řekách
  • v několika desítkách obcích mají vodu jen díky cisternách
  • dlouhodobě je vlivem lidské činnosti špatná schopnost krajiny zadržovat vodu, přispívá k tomu například i zemědělství založené na intenzivním pěstování řepky či kukuřice
  • někteří chovatelé už začali s porážením části svých stád, protože není čím krmit

Sucho je ostatně jedním z hlavních důvodů (vedle povodní, splavnění toků či využití spádu vody v energetice), proč se přehrady staví. S trochou nadsázky nyní lze říci, že zatímco hladiny spodních vod i průtoky v řekách klesají na léta nevídané hodnoty, přehrady jsou posledními místy v republice, kde je vody stále ještě dost.

„Přehrady nyní hrají naprosto zásadní roli. Bez nich by situace byla daleko horší - na tocích pod nádržemi lze udržovat limitní stav umožňující fungování vodního toku, toky bez regulace mohou zcela vyschnout. Ostatně většina nádrží má primární účel právě zlepšování odtoku, ačkoliv to možná není tak patrné jako role přehrad při povodních,“ řekl iDNES.cz hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Povodí LabeDvě přehrady bez vody, jinde překvapivě dost

V Povodí Labe (aktuální situace v nádržích zde) jsou největšími přehradami co do objemu vody Rozkoš (zajišťující vodu v Opatovickém uzlu a zemědělské závlahy), Josefův Důl a Seč. Zásobní prostory první a třetí z nich jsou zaplněny ze 74 %, josefodolská přehrada v Jizerských horách dokonce z 90 procent.

Naopak dvě malé přehrady - Labská a Pařížov - jsou skoro prázdné. „Situace zde není dobrá, v nejbližší době předpokládáme pokles hladin na tzv. kótu stálého nadržení, což znamená prakticky prázdnou nádrž,“ připouští Jiří Petr, který v povodí vede odbor vodohospodářského dispečinku.

Ve stojaté vodě se usazuje jed

Ve stojatých a pomalu tekoucích vodách se v horkých dnech hojně šíří jedovatý botulotoxin, který zabíjí mnoho živočichů, uvedl Český svaz ochránců přírody.
Neurotoxický jed uvolňující se z bahna ohrožuje především vodní ptáky. Jeho produkce roste při teplotách nad 30 °C.

Kóta, mající pro někoho možná žertovně znějící název, je jedním z klíčových parametrů každé přehrady. Označuje výšku hladiny nezbytnou k tomu, aby přehrada dokázala plnit za sucha svou funkci a zajišťovat takzvaný minimální zůstatkový průtok. Bez něj by byly ohroženy například ryby či obecně říční ekosystémy - ve vodě pod přehradami by ubývalo kyslíku.

„V tuto chvíli je u většiny vodních děl přítok nižší než odtok, který je udržovaný na minimálním zůstatkovém průtoku. Jeho hodnota je poměrně malá, takže ji vodní díla mohou zajišťovat poměrně dlouho,“ řekl Petr. 

Labská je první přehradou na Labi, nad Pařížovem je na Doubravě několik rybníků. „U těchto dvou vodních děl to není událost častá, nejde ale ani o událost zcela výjimečnou,“ komentoval jejich vyprázdnění Petr. „Vzhledem k extrémně nepříznivé situaci na vodních tocích je situace na vodních dílech překvapivě dobrá,“ soudí ale celkově s vysvětlením, že je to důsledek naplnění přehrad na jaře a omezování odtoku v minulých měsících.

Povodí MoravyJako v roce 2003 a pokles hladin až o 9 cm denně

Povodí Moravy (aktuální situace v nádržích zde) hlásí naplněnost nádrží na úrovni 70 až 92 procent. „Pokles hladin nádrží v létě není nijak výjimečný, dochází k němu každoročně. Samozřejmě vlivem extrémně nízkých přítoků jsou poklesy v současné době rychlejší, někde až devět centimetrů za den. Současný stav je porovnatelný například se stavem v roce 2003,“ řekla iDNES.cz mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Kvůli řekám zasedne krizový štáb

Povodí Moravy svolalo na 13. srpna krizový technický štáb kvůli suchu na řadě toků. Štáb vyhodnotí situaci a dosavadní fungování přehrad, stejně jako dosavadní spolupráci s odběrateli povrchové vody. Z jeho jednání mohou vzejít i návrhy, jak eliminovat dopady nedostatku vody.

Přehrady v „jejím“ povodí se na boji s dopady sucha podílejí už několik měsíců. „Nadlepšují nejen minimální průtoky v tocích, ale také zabezpečují povolené odběry - především vodárenské, dále pro závlahy nebo průmysl. Krátkodobě nadlepšujeme odtoky z nádrží například pro zvýšení množství kyslíku ve vodě a zamezení úhynu ryb,“ dodala.

Přehrady bývají obvykle víceúčelové, kromě funkcí, které se uplatňují za sucha, například omezují dopady povodní či vyrábějí elektřinu. S ubývajícím množstvím vody v nich se podle dokumentu zvaného dispečerský graf zavádí regulace odběrů, počínaje těmi nejméně důležitými.

Povodí OhřeV přehradách je vody dost

Rovněž povodí Ohře má vody ve velkých nádržích dostatek (aktuální situace v nádržích zde).

Nechranice, pátá největší přehrada v České republice, má zásobní prostor naplněný z 86 procent. Rovněž další dvě větší přehrady v povodí - Jesenice na Odravě a Přísečnice na stejnojmenné řece - jsou téměř plné.

Na příkladu Nechranic je vidět jev typický v posledních týdnech pro řadu českých přehrad. Odtok se pohybuje mezi osmi až devíti kubíky za sekundu, přítok ale v posledních týdnech osciluje mezi třemi až pěti krychlovými metry. Za poslední týden tak klesla hladina v nádrži o 25 centimetrů. Hladina přehrady je nyní třicet metrů nad minimem (úrovní stálého nadržení).

Povodí OdryČást přítoků vyschla, další sucho ale ustojíme

Čestmír Vlček z Povodí Odry (aktuální situace v nádržích zde) uvedl, že zásobní prostory přehrad jsou zaplněné v rozsahu mezi 67 a 87 procenty. Jediná „vyschlá“ přehrada je Šance, jejíž zásobní prostor je plný jen ze třetiny. Má to ale důvod: zhruba na polovinu stavu správci hladinu snížili kvůli stavebním pracím, sucho se podepsalo na zbytku.

Jak se dělí voda v přehradě

Bráno ode dna ke koruně hráze se kapacita přehrady dělí na:

  • prostor stálého nadržení - nezbytný pro správné umístění odběrných zařízení, která musí být chráněna před zanášením a vniknutí splavenin
  • zásobní prostor - určený k akumulaci vody pro vodohospodářské účely (tedy např. nynější sucho)
  • retenční prostor - pro zmírnění povodní, dělí se na ovladatelný (ke koruně přelivu) a neovladatelný (nad ní)

Zdroj: VŠB

„Pamatujeme ale jak suché roky se zaplněností té letošní, tak deštivé, kdy přehrady byly zaplněny i s částí retenčního prostoru a musely mít zvýšené odtoky,“ varuje Vlček před vyvozováním závěrů z porovnání s jinými roky. V letošním letním období podle něj napršelo jen 35-40 procent běžného objemu srážek.

V jistém smyslu ale podle něj situace výjimečná skutečně je - některé přítoky jsou zcela vyschlé. „Do přehrad přitéká málo vody, ale manipulačním řádem je stanoven minimální odtok, který zajistí, aby život v řece pod přehradou nevyhynul. Například přítok do Šance činí přibližně 120-150 litrů za sekundu, minimální odtok je stanoven na 300 litrů,“ podotýká s tím, že hladina dosud klesá.

Podobně jako Labskou ani Šanci nelze doplnit upouštěním přehrad, které jí v rámci vodní sítě předcházejí - žádné takové přehrady nejsou. Nádrž leží v srdci Beskyd a zásobují ji četné potoky, které z hor stékají.

Povodí VltavyLipno nad průměrem, poloprázdný Orlík

Méně vody než jindy v této roční době je obecně i v přehradách Povodí Vltavy (aktuální situace v nádržích zde). „Objem vody v zásobních prostorech nádrží odpovídá aktuální hydrologické situaci, tedy nynějšímu suchému období s minimem srážek a horkým počasím. Zásoba vody ve většině nádrží je spíše podprůměrná,“ řekla iDNES.cz vedoucí kanceláře generálního ředitele povodí Michaela Šeborová.

Hodně odlišná je situace na velkých přehradách. Například Lipno má vody nejen dostatek, jeho hladina je dokonce o něco výše než v jiných letech. Zásobní prostor nádrže je nyní zaplněný z 83 %. Naopak v Orlíku je vody výrazně méně, jen 56 % zásobního prostoru. Slapy jsou téměř plné, do úplné kapacity zásobního prostoru v nádrži zbývají jednotky procent.

Více než z 90 % je stále plná důležitá velká vodní nádrž Švihov na Želivce, zásobující pitnou vodu Prahu a střední Čechy. Právě na vodárenské nádrže vodohospodáři dbají nejvíce.

Podle Šeborové se u každé nádrže, nejen vodárenské, už v době jejího návrhu zpracovává vodohospodářské řešení - odborný výpočet, který stanovuje, kolik vody je pro které účely k dispozici. Právě z tohoto výpočtu vycházejí stanovené hodnoty minimálních zůstatkových průtoků a povolené velikosti odběrů. „Priority jsou určené příslušným manipulačním řádem, který pamatuje i na déletrvající sucho,“ dodává Šeborová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.