Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brazilská megalopole je na suchu, lidé si hloubí vlastní studny

  9:27aktualizováno  9:27
Brazílii trápí sucha, která naposledy zažila před více než 80 lety. Problémy pociťují i obyvatelé dvanáctimilionového Sao Paula. Voda zde v lepším případě z kohoutků teče několik hodin denně, v horším jen několikrát za týden. A podle odborníků bude mnohem hůř.

Brazílii svírají historická sucha. A bude hůř, varují skeptičtí vědci | foto: AP

Problémům se Brazílie kdysi dávno snažila vyhnout tím, že své největší město napojila na dva velké vodní zdroje – nádrže Cantareira a Alto Tiete. Ani ty však dnes už nestačí. Podle posledních údajů se zásoby vody v těchto přehradách aktuálně pohybují na šesti až patnácti procentech jejich kapacity. Tyto údaje brazilští vodohospodáři navíc hlásí po období dešťů.

Průzkumy ukazují, že problémy s dodávkami vody trápí až 71 procent obyvatel Sao Paula. Na území celé Brazílie se letos s problémy s pitnou vodou setkalo 36 procent obyvatelstva, uvádí server Wall Street Daily.

Fotogalerie

Mnozí obyvatelé Sao Paula si stěžují, že výpadky v dodávkách se stupňují. Bez vody jsou často i více než půl dne, někde voda teče jen několikrát za týden.

Někteří lidé začali budovat vlastní studny a improvizované systémy, které svádějí dešťovou vodu ze střech do zásobníků. Školy zakázaly žákům používat vodu při čištění zubů. Obědová menu nově opanují sendviče, které nahradily větší jídla. Důvod? Není po nich potřeba mýt nádobí. Úřady se rozhodly odměňovat ty, kteří se snaží vodou šetřit. Chronické „plýtvače“ čekají pokuty, píše server The Independent.

Nedostatek vody se promítne i v energetice, protože Brazílie je ze 70 procent závislá na vodních elektrárnách. Pokles hladiny v přehradách se tedy dříve či později projeví výpadky proudu. Brazilci stále pamatují rok 2001, kdy produkce elektřiny kvůli suchu poklesla o pětinu.

Mizerné vodovody a mizení deštných pralesů

Vodní krize má řadu příčin. Podle The New York Times je tou největší úděsná kvalita brazilských vodovodů, ve kterých se ztrácí obrovské množství pitné vody ještě předtím, než doteče k lidem. Ochránci životní prostředí upozorňují, že nezanedbatelnými faktory je také znečištění řek Tietê a Pinheiros či devastace lesů a mokřadů, které v minulosti zadržovaly dešťovou vodu.

Kácení deštných pralesů se zpomalilo, tvrdí Brazílie. Ochránci nevěří

V širším měřítku je současná situace výsledkem kácení deštných pralesů, které vede ke změnám mikroklimatu. Na vykácených oblastech se mnohem více ohřívá půda, do atmosféry se neodpařuje dostatečné množství vody, což ovlivňuje množství srážek nad celou Jižní Amerikou.

Vykácené plochy také nedokáží zadržovat vodu v případě přívalových dešťů. Ta proteče půdním profilem a způsobuje záplavy. „Když prší, prší příliš. Když je sucho, je příliš sucho. Klimatické změny dorazily,“ dodává k současné situaci guvernér státu Sao Paulo Geraldo Alckmin.

„Situace kolem dodávek vody je kritická. A bude ještě mnohem horší, pokud bude i nadále pokračovat teplé počasí s nedostatkem deště. Nemáme také připraveny efektivní technické opatření,“ uvedl Mario Thadeu Leme de Barros, vedoucí Katedry životního prostředí a vodohospodářského inženýrství na univerzitě v Sao Paulu.

OBRAZEM

Tady všude byl amazonský prales

An aerial view shows a tract of Amazon rainforest which has been cleared by loggers and farmers for agriculture, near the city of Santarem, Para State April 20, 2013. The Amazon rainforest is being eaten away at by deforestation, much of which takes place as areas are burnt by large fires to clear land for agriculture. Initial data from Brazil's space agency suggests that destruction of the vast rainforest - the largest in the world - spiked by more than a third over the past year, wiping out an area more than twice the size of the city of Los Angeles. If the figures are borne out by follow-up data, they would confirm fears of scientists and environmental activists who warn that farming, mining and Amazon infrastructure projects, coupled with changes to Brazil's long-standing environmental policies, are reversing progress made against deforestation. Environmental issues will be under the spotlight as a United Nations Climate Change Conference opens in Warsaw, Poland, on November 11.
An aerial view of the construction site of a hydroelectric dam along the Teles Pires river, a tributary of the Amazon, near the city of Alta Floresta, Para state, June 19, 2013. The Amazon rainforest is being eaten away at by deforestation, much of which takes place as areas are burnt by large fires to clear land for agriculture. Initial data from Brazil's space agency suggests that destruction of the vast rainforest - the largest in the world - spiked by more than a third over the past year, wiping out an area more than twice the size of the city of Los Angeles. If the figures are borne out by follow-up data, they would confirm fears of scientists and environmental activists who warn that farming, mining and Amazon infrastructure projects, coupled with changes to Brazil's long-standing environmental policies, are reversing progress made against deforestation. Environmental issues will be under the spotlight as a United Nations Climate Change Conference opens in Warsaw, Poland, November 11.

Za pravdu mu dává i expertka na dodávky pitné vody z brazilské organizace Instituto Socioambiental Marússia Whately. „Jsme svědky bezprecedentní krize v oblasti dodávek vody v jednom největších průmyslových světových center. Kvůli devastaci životního prostředí a politické zbabělosti nyní miliony lidí ze Sao Paula očekávají, kdy dojde voda,“ uvedla pro server The Guardian.

Varování před plošnou hrozbou jsou důležitá při hledání technických opatření, obyčejní lidé však řeší mnohem praktičtější problémy. „Představte si, že jste tři dny bez vody a snažíte se udržet byznys alespoň v základních hygienických podmínkách. Tohle je Brazílie, kde politici s lidmi nakládají hůře než se psy,“ stěžuje si 51letá Maria da Fátima Ribeiro, která vlastní bar na předměstí Sao Paula.



Témata: studny




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.