Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Su Ťij přestala trucovat kvůli přísaze a složila slib poslankyně

  6:40aktualizováno  10:48
Vůdkyně barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij ve středu v parlamentu v hlavním městě Neipyijto složila přísahu jako poslankyně. Spolu s dalšími nově zvolenými členy své Národní ligy pro demokracii ukončila bojkot sněmu kvůli znění přísahy, kvůli němuž původně do parlamentu odmítala vstoupit.

Složením přísahy šestašedesátiletá barmská držitelka Nobelovy ceny za mír převzala první veřejnou funkci od chvíle, kdy před téměř čtvrt stoletím zahájila boj proti autoritářské vojenské vládě.

Vstup Su Ťij a Národní ligy pro demokracii (NLD) do parlamentu je podle některých analytiků milníkem nové politické éry a stvrzením směru nastoupeného reformistickou vládou prezidenta Thein Seina. I přestože NLD v doplňovacích volbách posbírala většinu hlasů, o které se bojovalo, nemá dostatek křesel, aby měla reálnou moc. V parlamentu stále dominuje vládní strana a potažmo staří představitelé vojenské junty.

Panují obavy, že přítomnost opozičních poslanců má jen dodat novému režimu legitimitu, aniž by vláda přikročila k nějakým opravdovým změnám.

Su Ťij se do parlamentu prodírala davem místních i zahraničních novinářů, aby se zapojila do křehkého nového politického systému po 49 letech vojenské vlády. Do parlamentu vstoupila s dalšími poslanci zvolenými za NLD poté, co spolu s nimi ustoupila od požadavku na změnu znění přísahy.

Zástupci NLD minulý týden odmítli složit přísahu a žádali změnu formulace přísahy. Nechtěli totiž přísahat na to, že budou ústavu stranící vládnoucí armádě "hájit", chtěli ji jen "respektovat". Prezident Barmy to ale odmítl (o bojkotu Su Ťij čtěte více zde).

Pokud by na svém požadavku trvala i Su Ťij, vyústilo by to v novou krizi. V pondělí pak od požadavku na změnu nečekaně ustoupila. "Nevzdali jsme se. Jen jsme se podvolili touhám lidu," prohlásila.

Vstup Su Ťij do parlamentu představuje ohromující zvrat v osudu ženy, která
se stala jednou z nejznámějších disidentek světa a většinu posledních dvou
desetiletí strávila v domácím vězení. Když směla v roce 2010 izolaci krátce po volbách, které její strana bojkotovala coby nespravedlivé a nesvobodné, opustit, jen málokdo si dokázal představit, že se za rok a půl stane poslankyní.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.