Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Su Ťij je po letech volná, junta ji pustila z domácího vězení

  12:01aktualizováno  14:03
Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij je na svobodě. Vládnoucí junta ji po vypršení trestu propustila z domácího vězení. Celkem za posledních 21 let strávila za mřížemi nebo v domácím vězení 15 let. K jejímu domu se po odstranění policejních bariér rozběhly stovky lidí.

"Je čas mlčet a je čas promluvit. Lidé musí pracovat jednotně a dohromady. Jedině tak můžeme dosáhnout našeho cíle," byla podle britské stanice BBC první slova, která Su Ťij řekla svým příznivcům krátce po propuštění.

Vláda opoziční kritičku pustila týden po volbách, ve kterých si moc pojistila manipulací a úpravou ústavy. Samotné propuštění proběhlo poměrně rychle. Policie nejdříve začala odstraňovat bariéry nedaleko domu Su Ťij. (více zde)

Pak do zahrady vjela tři vládní auta. O chvíli později vydaly agentury zprávu, že jí bylo úředně přečteno rozhodnutí o propuštění.

ŠŤASTNI JSME UVNITŘ. OSLAVUJEME 

Zpravodaj iDNES.cz se v Thajsku sešel s Barmánci

Stovky lidí, které se u domu shromáždily, se pak mohly rozběhnout k domu. Řada z nich na sobě měla trička s nápisem "Jsme s tebou" a v davu bylo možné spatřit i zahraniční diplomaty, napsala agentura DPA.

V Rangúnu se shromáždily stovky příznivců Su ŤijV Rangúnu se shromáždily stovky příznivců Su Ťij (12. listopadu 2010)

Do Aun Schan Su Ťij se podle svědků nejdříve v domě setkala s lékařem a právníkem. Později do domu přišlo i zbylé vedení její strany Národní ligy pro demokracii (NDL).

Před domem 65leté političky se shlukovaly stovky lidí už včera, v Rangúnu se objevovaly zpráv, že junta podepsala příkaz k propuštění a dlouhé roky vězněná Su Ťij by mohla být propuštěná o den dříve před oficiálním datem vypršení trestu. To se nakonec nestalo. (více zde)

Policie posílila hlídky u domu kritičky režimu Su Ťij (13. listopadu 2010)

Policie posílila hlídky u domu kritičky režimu Su Ťij (13. listopadu 2010)

Nositelka Nobelovy ceny strávila za posledních 21 let za mřížemi nebo v domácím vězení patnáct let. Před necelými dvěma lety jí barmská junta prodloužila domácí vězení o dalších 18 měsíců. Su Ťij totiž v květnu 2009 navštívil americký novinář, který obelstil ochranku a po jezeře připlaval do domu internované političky. Strávil u ní dva dny. (více zde)

Zmanipulované volby

Propuštění Su Ťij následuje týden po parlamentních volbách v Barmě. Ty se v zemi konaly poprvé po dvaceti letech a vojenská junta je vyhlásila hlavně kvůli sílícímu mezinárodnímu tlaku.

Barmská disidentka Su Ťij promluvila by la po dlouhých letech v domácím vězení propuštěna na svobodu (13. listopadu 2010)

Barmská disidentka Su Ťij promluvila by la po dlouhých letech v domácím vězení propuštěna na svobodu (13. listopadu 2010)

Volby však byly zmanipulovány, vojenské kruhy si díky úpravě ústavy pojistily výsledek ve svůj prospěch a kupříkladu Su Ťijina NDL byla z hlasování předem vyloučena. Před dvaceti lety volby vyhrála právě tato nejsilnější opoziční partaj se Su Ťij v čele.

O demokratizaci v Barmě hovořit vůbec nelze, ve vězení stále zůstává přes dva tisíce politických vězňů. Jejich šance na propuštění jsou zatím mizivé.

Západ přivítal propuštění Su Ťij

Propuštění Su Ťij mezi prvními uvítali britský premiér David Cameron, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International a také české ministerstvo zahraničí.

"Aun Schan Su Ťij ví, že v České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost." uvedl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Vyzval také Barmu, aby propustila i další politické vězně.

DO AUN SCHAN SU ŤIJ

- Narodila se v červnu 1945 v Rangúnu jako dcera generála Aun Schana, hrdiny boje za nezávislost zavražděného v roce 1947. Prominentní osobností byla i její matka Do Kchin Ťij.

- Studovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. V roce 1972 se vdala za britského akademika Michaela Arise a stala se ženou v domácnosti.

- V roce 1988 se vrátila do Rangúnu, aby se postarala o umírající matku. V té době se v zemi konaly rozsáhlé prodemokratické protesty proti vojenskému režimu. Su Ťij, odhodlaná pokračovat v odkazu svého otce, se zapojila do politiky a stala se generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii (NLD).

- Junta jí v červenci 1989 nařídila domácí vězení za "ohrožování státu". I bez ní získala NLD 392 ze 485 křesel v parlamentních volbách konaných v Barmě poprvé po téměř 30 letech. Vojenská vláda jí ale odmítla předat moc.

- Od roku 1989 byla Su Ťij, která v roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír, střídavě ve vězení a v domácím vězení.

Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.