Ale především může začít shánět nutný stý prvý hlas ve sněmovně, aby se jím dojednaná vláda mohla opřít o většinu.
Ve chvíli, kdy získal neformální Klausovo pověření, už může zcela reálně nabízet poslancům (ať odpadlým z US-DEU, nebo těm z ODS či KSČM) protihodnotu za jejich hlas.
Ve sněmovně se už nyní vzrušeně diskutuje o tom, co všechno a komu Grossovi vyjednavači slibují. Doopravdy to však mohou dělat až po pátečním odpoledni. Teď už Gross opravdu může přijít za jakýmkoli opozičním poslancem a říci dáš hlas, já dám protihodnotu (místo ve vládě, křeslo v diplomacii, vlivné místo ve státní firmě - podle typu osloveného).
Nabídky budou muset být poměrně vysoké, stý prvý hlas má totiž velikou váhu. Lidovci říkají, že vláda se 100 hlasy je pro ně příliš slabá. A k jasné většině vyzval Grosse i prezident Klaus.
2. Křeslo premiéra v kapse ještě nemá
Právě na prezidentův názor se musí Stanislav Gross stále ještě ohlížet. Zatím jej prezident neučinil designovaným premiérem. A dokud tak neučiní, stále má Grossovi do vyjednávání vlády co mluvit. Tuto příležitost ztratí až ve chvíli, kdy označí Grosse za předsedu vlády.
Pak už by bylo shánění podpory jen a jen na Grossovi. Prezident však stále ještě může říci: Pan Gross mne nepřesvědčil, že má pro vládu dostatečnou podporu, a proto jej nejmenuji premiérem.
Ostatně teoreticky - i když to není pravděpodobné - může i Gross přijít s návrhem, aby byl ministerským předsedou jmenován někdo jiný. Jako to po pádu Klausovy vlády v roce 1997 udělal Josef Lux, kterého tehdy prezident Havel také pověřil jednáním o nové vládě. Lux nakonec dohodl předčasné volby a na Hrad "přivedl" jako premiéra Josefa Tošovského.
To je sice u Grosse málo pravděpodobné, jelikož předčasné volby jeho strana opravdu nechce, ale teoretickou možností to zůstává. Gross se však bude podle všeho snažit složit nejméně 101člennou koalici a udržet svou stranu u vlády na další dva roky.
3. Stý prvý hlas - ještě důležitější, než se zdá
Ke shánění stého prvého hlasu má vedle motivu aritmetického ještě minimálně jeden dobrý důvod. V opozici proti němu dnes stojí dvě strany, které jsou "rozjeté" ODS a komunisté. Roste jim voličská podpora, nemají žádné větší potíže a směřují k volebnímu úspěchu.
Pokud by jedné z nich šéf ČSSD přetáhl poslance, výrazně ji v rozletu přibrzdí. Pro ODS by to znamenalo první pořádný politický neúspěch jejího předsedy Mirka Topolánka. A kromě toho, že by přišla o možnost předčasných voleb, oslabil by se výrazně i její "tah na branku".
Komunistům by zase Stanislav Gross ukázal, že je jeho strana po letech dovede porazit v důležitém politickém souboji a oslabit jejich vliv. Stý prvý hlas má tedy pro Grosse skutečně velký význam - zajistí mu vládu a pomůže i do volební kampaně. I proto se dají očekávat vysoké nabídky.
