Od 1. května budou mít Češi stejné právo studovat třeba v Oxfordu či na berlínské univerzitě jako občané Británie či Německa. Odpadne tak složité vyřizování studentských víz či jiných povolení.
Čeští studenti budou moci absolvovat nejen několik semestrů, ale hned celé studium. Stačí tedy splnit požadavky k přijetí (většině evropských škol stačí výsledky předchozího studia) a disponovat jazykovými znalostmi. Jenže případné placení školného a zejména životních nákladů a také studijních pomůcek zůstává stále na studentovi.
"Principiálně se toho tolik nezmění. I dnes totiž mohou naši studenti studovat po Evropě," míní ředitel vysokoškolského odboru ministerstva školství Josef Beneš.
Už nyní vyjíždí za studii do ciziny v rámci evropského programu Socrates na tři tisíce Čechů a tisíc studentů míří z ciziny k nám. Děje se to na základě dohod jednotlivých škol. Ministerstvo školství těmto studentům vyplácí měsíční příspěvek ve výši deset tisíc korun.
"Neočekáváme, že by počet našich studentů v zahraničí nějak výrazně narostl, problém totiž není ve školném, ale ve výši životních nákladů v zemích EU," dodává Beneš. Co se školného týče, jedinou výraznější změnou podle Beneše bude úprava poplatků za vysoké školy v Británii. Nyní platili naši občané víc než Britové - například 5 až 6 tisíc liber, a britští jen jeden až dva tisíce. To se nyní srovná.
Ve většině ostatních států byly podmínky už nyní stejné, navíc se vesměs neplatí, protože naši studenti se obvykle hlásí na veřejné vysoké školy, které jsou zadarmo. Bohužel zdaleka ne ve všech zemích si mohou studenti z nových členských zemí přivydělávat. Žádné překážky neklade jen Británie (nutná je jen registrace) a Irsko.
Některé další země umožňují brigády. Například v Německu mohou studenti pracovat jen tři měsíce bez povolení. Ve Francii je možné pracovat maximálně patnáct hodin týdně. Naopak v práci by nemělo nic bránit těm lidem, kteří se vydají za studii do zemí, jež spolu s Českem do EU vstupují.
Kdokoli vyrazí za studiem soukromě, tedy bez pomoci české školy, měl by požádat ministerstvo školství o potvrzení o studiu rovnocenném tomu v Česku. Pro studenty to přináší velkou výhodu: stát pak za ně po dobu studií platí zdravotní a sociální pojištění, které činí zhruba 30 tisíc korun za rok.
Když to opominou, stát jim léta strávená studiem v cizině nezapočítá do důchodu. Vhodné je také si předem zjistit u ministerstva školství, zda a za jakých podmínek bude jejich zahraniční titul uznán.
