Ačkoli se 60 procent studentů staví k možnosti státem garantovaných půjček váhavě, spousta si jich půjčuje už dnes.

Ačkoli se 60 procent studentů staví k možnosti státem garantovaných půjček váhavě, spousta si jich půjčuje už dnes. | foto: Profimedia.cz

Studium na vysoké škole za pět let výrazně podražilo

  • 1036
Náklady spojené se studiem na vysoké škole jsou dvakrát vyšší než před pěti lety. Měsíc studenta či jeho rodinu vyjde na více než osm tisíc korun. A to je řeč o veřejných školách, kde se neplatí školné. Ukázal to velký výzkum, který mezi více než 11 tisíci studenty nechalo udělat ministerstvo školství.

Peníze padnou zejména na bydlení, jídlo, dojíždění a učebnice. Studium na soukromých školách je ještě o tři tisíce korun dražší, a to bez započtení školného. To činí v průměru další tři a půl tisíce korun měsíčně.

Ještě před pěti lety, tedy v roce 2004, vyšel měsíc studia na veřejné vysoké škole na 3 477 korun. Průměrný plat se přitom od té doby rozhodně nezdvojnásobil, stoupl o necelou třetinu, ze 17 190 na 23 350 korun. Procento příjmů, které platí rodiče za vysokoškolské studium dětí, tak výrazně roste.

"Studium na vysoké škole je drahé a pro studenty ze sociálně hůře postavených rodin nedostupné," tvrdí Jana Matesová, náměstkyně ministryně školství.

Její úřad proto chystá do vlády návrh na zavedení půjček pro studenty, které by nebylo obtížné získat a zároveň by byly výhodnější než obvyklé bankovní úvěry. O podobnou službu projevilo v průzkumu zájem čtyřicet procent dotázaných studentů.

Dnes studenti s půjčkami bojují

Ačkoli se 60 procent studentů staví k možnosti státem garantovaných půjček váhavě, spousta si jich půjčuje už dnes. A mnohem méně výhodně. Jako třeba Monika z Benešova. Uvést celé jméno nechce, trochu se za svou situaci stydí.

"Když jsem přišla do Prahy, hned co jsem si založila účet, už mi nabídli možnost jít do minusu a po pár měsících i úvěr," líčí mladá žena, z níž už je inženýrka ekonomie, ale splátek se zbavuje dodnes.

Za první půjčené peníze si pořídila mobil, pak úvěr zvýšila a dokoupila notebook. "Nakonec jsem si vzala ještě vyšší úvěr, kterým jsem splatila ten první a za zbytek jela na dovolenou," doznává. Splácet bude ještě pár let.

Studenti, kteří si hned po škole nenajdou dobrou práci, však takové štěstí nemají. Banky jim ve skutečnosti nechtějí pomoci - čím větší má student problémy s placením, tím víc na něm banka vydělává. I proto líčí na studenty, u nichž se nedají předpokládat žádné příjmy.

Po škole čekají nadprůměrný plat, školné odmítají

Vysokoškoláci věří, že se i díky svému studiu budou mít jednou dobře. Přesto většina z nich není ochotna za ně zaplatit žádné velké peníze.

Ministerský výzkum obě otázky propojil. A přes 70 procent studentů podle něj čeká, že už dva roky po škole budou mít nadprůměrnou mzdu. Se školným by naproti tomu souhlasila jen třetina studentů. A nesmělo by být vyšší než 15 tisíc ročně, tedy něco přes tisícovku měsíčně.

Překvapivé je, že dívky už předem čekají, že se jim studium vyplatí méně než chlapcům. "Zatímco dívky čekají dvacet dva tisíc měsíčně, chlapci skoro dvacet osm tisíc," vyčíslil spoluautor výzkumu, sociolog Petr Matějů.

Podle něj se to dá vysvětlit tím, že studenti předem počítají s platovou nerovností, která v některých oborech stále trvá. Bráno po oborech, nejníže své příjmy odhadují budoucí pedagogové - představují si, že budou brát necelých devatenáct tisíc korun.

Na opačném konci stojí budoucí právníci, kteří se cení na dvacet devět tisíc korun. Skoro stejně dobře svou budoucnost vidí ekonomové a studenti technických oborů. Autoři výzkumu za překvapivé považují zjištění, že s nižšími platy předem počítají i studenti z chudších rodin, bez ohledu na to, jaký obor studují.

Podobný byl i přístup ke školnému, s nímž se v Česku rovněž výhledově počítá a jehož zavedení by mělo následovat právě po zavedení půjček. Studenti školné odmítají, zejména pokud by ho měli platit hned, a nikoli až po dokončení školy. Ochotu akceptovat ho projevila jen třetina, činit by mělo 15 tisíc ročně. Kantoři byli ochotni dávat deset tisíc, právníci a ekonomové osmnáct.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video