Při svém výzkumu vědci podle agentury DPA zkoumali alkoholické návyky 151 000 Rusů a jeho výsledky zveřejnili v aktuálním vydání odborného magazínu The Lancet.
Za deset let z této zkoumané skupiny zemřelo zhruba 8 000 lidí. U kuřáků ve věku 35 až 54 let, kteří pijí tři a více litru vodky týdně, je podle propočtů badatelů riziko úmrtí 35 procent. U méně silných pijáků je toto riziko výrazně nižší, zjistili vědci - u těch, kdo vypijí méně než litr vodky týdně, je to jen 16 %.
Souvislost mezi vysokou úmrtností v Rusku a alkoholem je již dlouho vědecky prokázána. Více než polovina smrtelných případů u Rusů ve věku mezi 15 a 54 lety připadá na nadměrné pití, konstatovali odborníci v pět let staré studii. Úmrtnost v této věkové skupině tak byla u mužů pětkrát vyšší než v západní Evropě a u žen třikrát vyšší. Vědci tehdy vycházeli z údajů poskytnutých příbuznými lidí, kteří zemřeli po konzumaci vodky.
Poslední výzkum ukázal, že ruští pijáci vodky umírají především na otravu alkoholem, při nehodách a v důsledku násilí nebo sebevražd, ale také na nemoci, jako jsou rakovina jater nebo plicní potíže.
"Samozřejmě existují také problematické pijačky, ale ten problém se týká hlavně mužů," poznamenal německý expert Jürgen Rehm z kanadského Centra pro závislosti a duševní zdraví se sídlem v Torontu. Průměrná střední délka života u ruských mužů je podle něj v současnosti pouze 64 let. Jejich naděje na dožití vysokého věku tak patří celosvětově k nejnižším.
Podle autorů studie je u žen a nekuřáků nadměrná konzumace alkoholu méně častá, ale obdobně riziková.
"Vodku neporazíš cenou ani zákonem"
Vedoucí výzkumu David Zaridse z ruského výzkumného střediska rakoviny v Moskvě zdůraznil, že kontroly alkoholu zavedené v zemi v roce 2006 měly pozitivní účinek podobně jako restriktivní přístup k alkoholu za někdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova v 80. letech minulého století, kdy spotřeba alkoholu klesla o 25 procent - a v důsledku toho šly dolů i počty mrtvých.
Po pádu komunismu ale začali Rusové zase pít ve velkém, což zejména v době úřadování prezidenta Borise Jelcina vedlo k opětovnému nárůstu úmrtnosti. "Kultura pití utvářená dřívějším spíše venkovským stylem života přešla i do moderní doby. Alkohol je ale teď mnohem levnější než tehdy, a tak páchá více škod," řekl Rehn DPA.
Kvůli vážným demografickým problémům ruské vedení mezitím zvýšilo cenu vodky, zakázalo noční prodej alkoholu, snaží se omezovat kouření a zakázalo reklamu na návykové prostředky. Podle odborníků to přineslo první úspěchy, je ale prý potřeba podnikat ještě více.
Úřady během pár let zdvojnásobily daň z lihu, a tak půllitrovka vodky podražila ze stovky na 230-250 rublů (z asi 60 na 150 korun). Statistiky následně vykázaly, že klesla spotřeba a výroba vodky.
"To vše je alkoholické blábolení. Kámen úrazu tkví v tom, že spotřebitel kvůli zdražování přechází od legální k nelegální produkci. V Rusku se stále víc pije buď samohonka, anebo nelegální vodka," napsal populární list Moskovskij komsomolec. "Historické poučení je jasné. Vodku neporazíš ani cenou, ani suchým zákonem. Zapotřebí je lepší alternativa. Bohužel nevím jaká," připustil autor.
Server newsru.com zase připomněl údaje, podle kterých vinou alkoholu každým rokem umírá 352 tisíc Rusů a 135 tisíc Rusek.
Výstraha odborníků v The Lancet prý byla zveřejněna právě včas, protože "celé pokrokové lidstvo dnes slaví Den vodky". Právě 31. ledna 1865 totiž Dmitrij Mendělejev obhájil doktorskou disertaci zasvěcenou vodce. Ta se podle kronik v moskevském knížectví poprvé objevila roku 1386 zásluhou janovských kupců a zhruba o sto let později se ji Rusové naučili pálit z žita. Ale až chemický génius Mendělejev určil správný poměr lihu a vody.
