Nebezpečné formy viru, který by podle některých zpráv mohl i vyhladit lidstvo, vyvinuly nezávisle na sobě vědecké týmy ve Spojených státech a v Nizozemsku. Popis toho, jak ho získat, má být ale zveřejněn až poté, co vědci plně zhodnotí všechna případná rizika.
Virus H5N1Virus H5N1, jenž se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997, se rozšířil mezi drůbež, zpočátku hlavně v Asii. Od roku 2003 se jím však nakazilo také zhruba 700 lidí. Virus je v lidském organismu nebezpečnější než vir prasečí chřipky H1N1, která se po světě rozšířila v letech 2009 a 2010. |
Už v prosinci experti z americké Národní vědecké rady k biobezpečnosti (NSABB) požádali časopisy Nature a Science, aby nezveřejňovaly chystané studie s podrobnostmi o výzkumu. Vědci pak přistoupili na dočasné zastavení výzkumu kvůli obavám, že by výsledky jejich práce mohly být zneužity k bioterorismu (čtěte více o výzkumu).
Virus by pak údajně mohl způsobit horší pandemii, než byla pandemie takzvané španělské chřipky, která si v letech 1918 a 1919 vyžádala až 40 milionů mrtvých.
"Musí nastat mnohem důkladnější diskuse o rizicích a přínosech výzkumu v této oblasti a o rizicích viru samotného," řekl Gregory Hartl z WHO.
Studie obou týmů ukázaly, že zmutovaný virus H5N1 se může přenášet vzduchem mezi fretkami, které bývají používány jako model pro zkoumání toho, jak by se chřipkové viry mohly chovat u člověka.
Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost - nepřežije ji více než polovina nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem ani z člověka na člověka.
