Ne, opravdu se nejedná o opožděný aprílový žertík, ale o skutečnou studii. Vědecký tým ze Spojených států, Německa a Kanady si pro svůj výzkum vybral vzorek 6 100 lidí z různých sociálních skupin, etnika i pohlaví. Respondenti museli odpovědět na sadu morálně orientovaných otázek, píše server The Independent. Jednou z nich například bylo, zda by odpovídající zabil mladého Adolfa Hitlera, kdyby věděl, že tím zamezí vypuknutí 2. světové války.
Muži i ženy si před odpovědí podle pozorování vědců vždy pečlivě spočítali, kolik lidí by smrt Hitlera zachránila. Nepřekvapivě došli k podobným číslům. Muži však posléze v dotazníku odpovídali mnohem častěji, že by Hitlera skutečně zabili. Ženy by naopak nacistického vůdce raději nechaly naživu.
Nejen Hitlerem však byl netradiční výzkum živ. Další hypotetický scénář počítal se situací, kdy se skupina lidí snaží ukrýt před nepřátelskými vojáky. Ve skupince je však malé plačící dítě. Respondenti měli uvést, zda by dítě kvůli ochraně skupiny zabili, nebo by ho nechali žít a nechali se zajmout vojáky. Ženy se opět nepřekvapivě ukázaly jako mnohem pacifističtější.
Ženy dají víc na emoce, proto by nevraždily
Některé situace pak neoperovaly se smrtí, ale s velkým morálním dilematem. Jeden příklad za všechny – dotazovaný se musel rozhodnout, zda by svou dceru nechal dělat prostituci, aby pak z peněz mohl zaopatřit hladovějící rodinu.
Rozdíl v odpovědích u žen a mužů je podle spoluautorky studie Rebeccy Friesdorfové z Wilfrid Laurier University v Kanadě dán čistou emocionální averzí žen k zabíjení, píše server NPR. Potvrzují to i data ze starších studií. Muži naopak do rozhodování vkládají méně emocí a více praktičnosti, uvádí studie publikovaná v bulletinu Personality and Social Psychology.
Ti, kteří neodmítají krátkodobé nepohodlí a utrpení pro zajištění dlouhodobého blaha, se nazývají utilitaristy. Naopak lidé, kteří se bojí bořit konvence pro budoucí prospěch, vyznávají takzvanou deontologii. Ta je podle teorie etiky Immanuela Kanta založena na pravidlu, že člověk se má rozhodovat a jednat podle pevných zásad povinnosti a ne podle výsledku konání.
