Z odpovědí více než 1 800 respondentů vyplynulo, že v Česku kouří 31,3 procenta lidí. Mezi kuřáky převažují muži, lidé ve věku 15 až 24 let a ti, kteří si cigaretu zapálí denně.
České kouření a pitíCelý text studie SZÚ |
"V posledních několika letech počet kuřáků stagnuje. Tedy nijak výrazně nestoupá, ani neklesá. U dospělé populace se pohybuje mezi 28 až 32 procenty," uvedla spoluautorka studie, epidemioložka Hana Sovinová.
"Není to nejlepší zpráva," reaguje na konstantní počet kuřáků národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. "Souvisí to, stejně jako u alkoholu, s vysokou tolerancí společnosti k legálním drogám. Navíc Češi jsou skeptičtí k omezením a regulacím, nemáme tady žádnou velkou preventivní kampaň, nic se v tom moc nedělá a jsou obchodníci, kteří by mladistvým prodali cokoliv," domnívá se Vobořil.
Co s tím?Odborníci připomínají doporučení Světové zdravotnické organizace, která nabádá ke zpřísňování pravidel reklamy na tabákové výrobky a alkohol, jejich dostupnosti a zvýšení daní na legální drogy. Situaci zlepší také dostupná a účinná léčba či programy, v nichž se lékaři zaměří na vyšetření lidí, kteří pijí či kouří. Podle lékařky Evy Králíkové by zafungoval i zákaz kouření v hospodách a fotografie nemocí na krabičkách cigaret. "Musí to být vždy komplex různých věcí. Začíná to u politiky alkoholu, tabáku a hazardu, kde nemáme téměř žádnou koncepci. Je potřeba mít jedno koordinační místo s odborným zázemím, které bude říkat, co pomůže," domnívá se národní drogový koordinátor Jindřich Vobořil. Co podle něj naopak fungovat nebude, je prohibice. |
Někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger vidí i pozitiva. "Kuřáků je u nás sice pořád stejně, co se však výrazně vyvíjí, je nekuřácké prostředí. Boj proti kuřákům a až násilně vytvořená hysterie vedla k tomu, že lidé sice pořád kouří, ale zdaleka už neobtěžují tolik své okolí a pasivních kuřáků výrazně ubylo," řekl iDNES.cz Heger. Vzpomíná si na to, že když v 70. letech dokončil studia medicíny, lékaři běžně kouřili v ordinacích nebo při vizitách. "To je dneska absolutně nemyslitelné," připomenul politik.
Podle lékařky je na tom Česko s kouřením podobně jako okolní evropské země. Více se kouří v zemích na východ od nás a odborníci aktuálně zaznamenávají vysoký nárůst kuřáků v asijských zemích. Například v Číně, Thajsku či Indonésii. "Jsou tam velké rozdíly mezi muži a ženami. Z kulturního hlediska tam tradičně kouří třeba 80 procent mužů, ale jen sedm procent žen," podotkla Sovinová.
Největší oblibě se těší průmyslově vyrobené cigarety, i když jedna krabička vyjde v průměru na 65 korun. Preferuje je zhruba třetina kuřáků. Naopak elektronické cigarety Češi nemusejí. K jejich použití se přihlásilo 1,7 procenta respondentů. "Většina z nich uvedla, že e-cigaretu vyzkoušelo jednou. Těch, co by ji používali pravidelně, je naprosté minimum. Jen několik desetin procenta," doplnila Sovinová.
Kolik kuřáci vykouří cigaret v průměru za den
Podle lékařky Evy Králíkové, jež vede Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro ČR, je cena cigaret v Česku na evropském dně. A i když cifra na cenovkách se čas od času zvýší, vzhledem k příjmům jsou cigarety dostupnější než dříve. "Cigarety zlevňují, když si vezmete průměrný plat dnes a před dvaceti lety," domnívá se Králíková. Aby cena kuřáka odradila, musela by podle ní dosáhnout v průměru alespoň 200 korun.
V průzkumu odborníci také zjistili, že vodní dýmku kouří 0,7 procenta lidí. To není vysoký podíl, zajímavý na něm je ale kontext. Podle Sovinové totiž mezi nimi dominují děti. Jiné zjišťování Státního zdravotního ústavu ukázalo, že mezi třinácti- až patnáctiletými se za devět let počet kuřáků vodních dýmek zdvojnásobil a aktuálně ji ke kouření využívá přes 17 procent dětských kuřáků.
Pijí hlavně mladí Češi
Analýza se nevěnuje jen kouření. Vědci se zaobírali i vztahem Čechů a Češek k alkoholu, protože s jeho stoupající spotřebou roste i počet těch, kteří si zapálí cigaretu.
Průzkum ukázal, že denně či obden pije 15 procent starších 15 let. Jeden dospělý Čech v průměru dokáže spotřebovat 8,6 litru čistého alkoholu za rok.
Vysoká spotřeba alkoholu se týká zejména mladých do 25 let. "Dospívající Češi vycházejí ze všech mezinárodních srovnání velmi špatně. Spolu s mladými Dány jsou na předních místech v Evropě," připomenul spoluautor studie Ladislav Csémy z Psychiatrického centra v Praze.
Podle něj však stát za posledních deset let neudělal v této věci vůbec nic. "Pokud někdo něco dělá, tak to jsou paradoxně výrobci alkoholu. Ti rozjeli různé akce 'pijte s mírou'. Tím se snaží vytvářet společenskou zodpovědnost, protože jsou si vědomi, že nabízejí produkt, který má negativní dopad na společnost nebo jsou s ním spojená rizika," popsal Csémy.
Na alkoholu je podle odborníků závislých 4,8 procenta dotázaných. Celoživotně dokáže abstinovat jen 2,5 procenta lidí.
"Výsledky studie přinesly vcelku překvapivý poznatek, že u třetiny dotázaných jejich lékař zjišťoval příjem alkoholu a více než osmi procentům dotázaných doporučil omezit pití alkoholu nebo nepít vůbec," poznamenávají autoři studie. Csémy také upozornil, že lékaři se při preventivních prohlídkách ptají na pití alkoholu spíše těch starších, jenže víc pijí právě ti nejmladší.
Z 1 802 dotázaných uvažovalo o vyhledání odborné pomoci kvůli alkoholu jen 22 lidí, jen osm z nich se s problémem odborníkům nakonec svěřilo.
Podle Vobořila je toto číslo nízké, protože Česku chybí nízkoprahová péče pro ty, kteří pijí. "Léčebná zařízení pomáhají lidem, kteří jsou v chronickém stadiu a jejich léčba je složitá, ale my potřebujeme i rychlou, terénní pomoc, kdy jsou lidé kontaktováni včas," popsal Vobořil.
Autoři studie jsou přesvědčeni, že působení na pacienty by bylo účinnější, kdyby měli lékaři více informací a byli více vzdělávaní v možnosti, jak pijáky vytipovávat a jak případně do situace zasáhnout.
Průzkum přišel shodnou náhod v době, kdy ministerstvo zdravotnictví vypořádává připomínky k novému zákonu, který má zpřísnit prodej tabákových výrobků i alkoholu. Zákon mimo jiné zcela zakazuje kouření v restauracích, hospodách a jiných veřejných, uzavřených prostorách. A bývalý ministr Leoš Heger do něj dostal i návrh, aby musely mít vždy jedno nealkoholické pití levnější než nejlevnější alkohol. Nebo ve stejné ceně jako nejlevnější alkohol. Hegerův nástupce Martin Holcát uvedl, že chtěl v přípravě zákona pokračovat a předložit jej do vlády. Tu ale nyní čeká ve Sněmovně hlasování o vyslovení důvěry.
Čtvrtina zaměstnanců musí dýchat kouř
Průzkum se zaměřil i na pasivní kouření na pracovišti. Podle Státního zdravotního ústavu dýchá cigaretový kouř na pracovišti 26,6 procenta zaměstnanců, z toho 19,6 procenta jsou nekuřáci. Přitom zákon zakazuje kouření tam, kde pracují i nekuřáci.
Koho se ptali?Odborníci při výzkumu vycházeli z průzkumu mezi 1 802 respondenty ve věku nad 15 let. Státnímu zdravotnímu ústavu data dodala sociologická agentura. Odpovědi posbírala na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Respondenty sociologové vybrali na základě demografické charakteristiky České republiky. Na otázky proto odpovídalo 51,2 procenta žen a 48,8 procenta mužů. Zhruba tři čtvrtě z respondentů žije ve městě a většina dotazovaných měla základní vzdělání či výuční list. Práce Státního zdravotního ústavu vychází a navazuje na mezinárodní studie. |
"Tak vysoké procento nás překvapilo. Ukazuje na nedodržování zákoníku práce," uvádí Sovinová. Podle ní mezi taková pracoviště patří například bary a restaurace. "Tam je zakouřeno a personál to dýchá, ačkoliv nepatří určitě všichni ke kuřákům," doplnila lékařka.
Překvapený byl i bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. "Myslím, že už se neděje to, co jsem zažil, že naší bývalé sekretářce kouřili pod nos na novém pracovišti, i když byla ve vysokém stupni těhotenství. Ale i dnes jsou profese, kde se kouření lidé příliš nebrání. A nemusí to být jen hospody," podotkl.
Zákon je ale nyní nastaven tak, že neřeší kouření hostů, ale pouze zaměstnanců.
"Kuřák bude porušovat pravidla, když nemá kam utéci, takže by podle mě pomohlo i povinné zřízení kuřáren na pracovištích. Což by také na druhou stranu znamenalo vysoké náklady zvláště pro menší společnosti. Je to také o firemní kultuře. Tam, kde není vysoká, to je zřejmě právě ta čtvrtina případů, kde se ten zákaz porušuje," domnívá se Eduard Sohlich, viceprezident pro zdravotnictví Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
