Vzdělané ženy se v bývalém východním Německu příliš nezdržují. Mužům zůstávají oči pro pláč.

Vzdělané ženy se v bývalém východním Německu příliš nezdržují. Mužům zůstávají oči pro pláč. | foto: Profimedia.cz

Studie: Němce vede k ultrapravici nedostatek žen

  • 203
Za volebními úspěchy ultrapravicových stran v Německu stojí nedostatek žen. Tvrdí to studie, kterou vypracoval berlínský Institut pro obyvatelstvo a rozvoj. Pravicovému extremismu jsou údajně nakloněni muži, kteří postrádají partnerku pro život.

"Chybí jim práce, vzdělání a partnerka," říká iDNES.cz Reiner Klingholz, jeden z dvojice autorů studie Muž v nouzi. Popisuje tak novou vrstvu mladších mužů, kteří vyrůstají v zemích bývalého východního Německa.

Už dříve se pro ně vžilo označení "prekariát", které vzniklo spojením prekérní situace a proletariátu. Od toho je ale odlišuje jedna podstatná věc. Zatímco proletáři měli spoustu dětí, prekariát nemá nic. Není totiž s kým.

Exodus žen
Studie berlínského institutu ukazuje, že z bývalého východního Německa mizí ženy. Lépe se adaptovaly na kapitalistické poměry a odcházejí na západ, kde hledají práci i partnery. Jelikož jsou kvalifikované a vzdělané, brzo zapustí kořeny a nevracejí se zpátky na východ jako jejich mužské protějšky.

Výsledkem je, že v některých městech na východě připadá na stovku mužů jen sedmdesát pět žen. Extrémním případem je devítitisícový saský Ebersbach, jenž se nachází nedaleko českých hranic, kde je poměr dokonce sto ku čtyřiceti. Tak špatně na tom nejsou ani v polárních regionech Švédska a Finska.

The Economist navíc upozorňuje, že na těch pár žen, které na východě zůstaly, si muži stejně příliš myslet nemohou. Při stávajícím sociálním systému je totiž pro ženu pragmatičtější, aby zůstala sama, než aby se provdala za nezaměstnaného.

Frustrace a ultrapravice
"Všechny tři faktory - nezaměstnanost, nízké vzdělání i absence partnerky - vedou k nespokojenosti," tvrdí Klingholz. Ta se může projevovat různými způsoby. Například úmrtnost mladých mužů v Meklenbursku-Pomořansku je dvakrát vyšší než v Severním Porýní-Vestfálsku. Většinou jde prý o dopravní nehody, ačkoli je v Meklenbursku méně aut než v západní zemi.

Podle Klingholze se ale mužská frustrace ventiluje ještě dalším způsobem. "Nespokojení muži hledají vinu u ostatních a to už je mentalita ultrapravicových radikálů," tvrdí Klingholz.

Ebersbach leží u českých hranic. Na deset mužů zde připadají jen čtyři ženy

Německý sociolog nemůže potvrdit, že mezi odchodem žen a vzestupem ultrapravicových stran v bývalém východním Německu panuje přísný vztah příčiny a účinku. Říká ale: "Víme, že v krajích, odkud ženy odjely, jsou muži nespokojení. A najevo to dávají i tak, že své protestní hlasy dávají ultrapravicovým stranám."

Volební výsledky pravicových extremistů z posledních let jeho slova potvrzují. Před třemi lety se do zemského sněmu v Sasku po téměř čtyřiceti letech probojovala nacionalistická NPD a o dva roky později zopakovala úspěch v Meklenbursku-Pomořansku. V obou zemích získala šest křesel a mezi její nejčastější voliče patřili nezaměstnaní muži do třiceti let s nízkým vzděláním.

Když nejde hora k Mohamedovi...
Podle Klingholze si voliči od ultrapravicových stran slibují návrat k tradičním hodnotám. V kontextu partnerských vztahů to znamená, že by se ženy měly vrátit k plotně.

NPD svým příznivcům přesně toto slibuje. "Výkon ženy v domácnosti a matky je nesrovnatelný s jakýmkoli jiným povoláním. (Žena) by neměla být nucena z finančních důvodů pracovat mimo domov, protože práce doma ji plně zatěžuje," píše se v programu strany.

Německý sociolog ale pochybuje, že by se ženy chtěly vracet. Neutěšená situace se podle něj nezlepší ani v případě, pokud se ženám nabídne dobře honorovaná práce na východě. Většina z nich by se neusadila, poněvadž zde nenajdou rovnocenné partnery.

Jediným východiskem je podle Klingholze vzdělání, ve kterém muži za ženami zaostávají. "Musíme přijmout riziko, že se pak odstěhují i oni," tvrdí sociolog.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video