Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Češi mají vyšší mzdy a větší domy. Přesto se cítí hůř, ukazuje studie

  • 243
V současnosti je až 71 procent Čechů spokojeno se svým životem. Oproti počátku 90. let stouply reálné mzdy, lidé žijí ve větších domech a bytech. Dříve však společnost věřila, že se vyvíjí správným směrem. Dnes je přes 70 procent lidí přesvědčeno o opaku. Vyplývá to z dosud nezveřejněných dat agentury STEM.

V roce 1993 byly celé dvě třetiny společnosti (66 procent) přesvědčeny o tom, že polistopadový vývoj jde správným směrem. Do roku 2015 se nálada v souvislosti s budoucností přehoupla do pesimismu. Vyplývá to ze studie společnosti KPMG nazvané Češi 1990 - 2015, která analyzovala statistické údaje a dosud nezveřejněná sociologická data agentury STEM.

„Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzivou ‚apokalyptiků‘,“ komentoval data řídící partner KPMG ČR Jan Žůrek.

Náladu ve společnosti podle ekonoma a partnera společnosti KPMG pro oblasti bankovnictví Zdeňka Tůmy ovlivňuje to, s jakými zeměmi lidé situaci porovnávají. Česko po 25 letech od sametové revoluce patří mezi vyspělé státy, v porovnání se západními zeměmi však stále výrazně zaostává.

„Podstatné pro to vyznění a vnímání lidí není to, že máme větší auto a větší byt. Jde o to, že země okolo nestojí a ukazuje se, že záleží na tom, co dělá ten soused. Na hodnocení lidí má vliv to, jestli jsme dohnali vyspělý svět. Tam ten obrázek není příliš pozitivní,“ vysvětlil Tůma.

Vyšší průměrná mzda a kratší pracovní doba

Podle dotazování má majetek v hodnotě přes jeden milion korun 62 procent domácností. Při zohlednění inflace mělo v roce 1995 majetek odpovídající dnešnímu milionu pouze 46 procent domácností. Finance se nicméně na celku podílejí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Zvýšil se počet domácností, které vlastní automobil. V roce 1991 jich bylo 46 procent. Při posledním sčítání obyvatel stoupl údaj na 67 procent. Také se více než zdvojnásobil počet registrovaných osobních automobilů.

Od roku 1993 se zvýšila průměrná česká reálná hrubá mzda téměř dvojnásobně (o 94 procent). Už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami.

Naproti tomu se o něco zkrátila průměrná pracovní doba. V roce 1993 trávilo v práci více než 40 hodin týdně až 79 procent zaměstnanců. V roce 2014 to bylo pouze 66 procent. Rozdíl je nejvíce patrný u věkové kategorie do 24 let. Zde je podíl zaměstnanců pracujících méně než 40 hodin týdně dvojnásobný oproti počátku 90. let. Statistiku ovlivňuje skutečnost, že mnoho lidí pracuje jako OSVČ a jejich pracovní doba a přesčasy nejsou nikde evidovány.

Vzrůstá zadlužení kvůli hypotékám

Příjem na spotřebu a bydlení ale Čechům sám o sobě nestačí. Proti roku 1993 narostlo zadlužení domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám, téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V posledních deseti letech tak víc než 70 procent všech peněz z úvěrů domácností směřuje právě a stabilně do bydlení.

Češi v poslední době bydlí na větší ploše než dříve. Obytná plocha narostla z 25 metrů čtverečních na 32. V jedné domácnosti pak v průměru žije 2,4 osoby. Množství mírně kleslo, dříve byl průměr na 2,8.

Studie se zabývala i postojem obyvatel k demokracii. Ukázalo se, že se mění jen málo. V devadesátých letech upřednostňovalo demokratické uspořádání před minulým obdobím reálného socialismu 56 procent občanů. Dnes má takový názor 51 procent lidí. Neznamená to, že by se zvýšil počet těch, kteří s nostalgií vzpomínají na minulý režim. Spíše se téměř vyrovnalo množství lidí, kteří hodnotí obě období stejně. U všech věkových kategorií s výjimkou nejmladší věkové skupiny se pak projevuje zapomínání na staré pořádky.

„Jsme zralejší společnost. Dříve jsme byli naivnější. Dnes jsme si už vědomi spousty úskalí vývoje naší země,“ uvedl Žůrek.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video