Uprchlíci na řecko-makedonské hranici (2. února 2016)

Uprchlíci na řecko-makedonské hranici (2. února 2016) | foto: Reuters

Studie: Uprchlíci nejsou organizovaní. Tuší ale, že Evropa řekne dost

  • 820
Příchod statisíců migrantů i uprchlíků do Evropy není sice nikým organizovaný, zároveň však starý kontinent dosud nemá moc dobrý přehled o motivacích běženců a o zákonitostech, kterými se migrace řídí. Ve dvojici svých studií, shrnujících dotazování mezi migranty, to uvádí český think-tank Evropské hodnoty.

Výklad, že uprchlická vlna je organizovanou invazí, se po České republice v posledních měsících velmi rozšířil.

Tezi, kterou původně razily spíše konspirační a proruské názorové skupiny, zaštítil i prezident Miloš Zeman. Svá slova o řízené invazi rozvedl do tvrzení, že organizátory jsou pašerácké struktury a Muslimské bratrstvo, což prezident dle svých slov slyšel od hodnostářů dvou muslimských států (více o Zemanově zdůvodnění čtěte zde).

Studie českého think-tanku

Materiály o motivaci migrantů a predikci dalšího vývoje

Podle think-tanku Evropské hodnoty je ale charakter uprchlické vlny spontánní, autoři studie doplnili ještě přívlastek „dynamický“. Což samozřejmě není v rozporu s tezí o organizovaností pašeráckého byznysu, jen to oba fenomény víc odděluje.

Základní data, která Evropské hodnoty k migraci v loňském roce zpracovaly na základě údajů UNHCR, Eurostatu, Frontexu a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), nejsou překvapivá: hlavní „řeckou“ trasou prošlo loni 759 tisíc migrantů (ze 60 procent Syřanů a z 24 procent Afghánců), „italskou“ trasou 149 tisíc, z toho mnoho Afričanů. Z lidí příchozích do Řecka bylo 58 % mužů, v případě Itálie 75 %, celkově 62 % (podrobný článek o žádostech o azyl a o tom, proč se různé statistiky liší, najdete zde), přičemž letos se podle UNICEF situace mění a ženy a děti na řecko-makedonské hranici tvoří 60 % běženců.

Jak zvládnout migraci, když nerozumíme motivacím?

Studie se zejména snaží syntetizovat dílčí výzkumy struktury a motivace uprchlíků a migrantů. Loni se o to pokusilo několik institucí. „Nedostatek dat o migrantech na evropském území vede k tomu, že nejsme schopni pochopit motivaci migrantů a tedy nedokážeme migrační toky dostat pod kontrolu a efektivně řídit,“ napsal think-tank. A dodal, že absence dat vede i k vysoké nepřesnosti předpovědí migračních toků.

To se loni ukázalo jako velký problém EU. Unie svolávala summity k přerozdělení běženců a politici se na nich bavili o číslech, která už byla aktuálním vývojem překonaná. Lze přitom čekat, že rozsáhlá migrace bude v příštím roce pokračovat.

Studie rozebírá jak tzv. „push faktory“ (tedy co nutí lidi k opuštění vlasti), tak i „pull faktory“ - tedy tím, proč jsou pro migranty některé destinace lákavější než jiné. Tyto osobní motivace se lze dozvědět jen přímo od migrantů.

Jenže na průzkumy, na jaké jsou Evropané zvyklí (například ohledně názorů na EU, popularitu politiků, či co vnímají jako ohrožení), zde zapomeňte. Podle studie totiž není možné vybrat z příchozích cizinců statisticky reprezentativní vzorek (chybí celková data o příchozí populaci) - a někteří dotazovaní nemají vždy motivaci odpovídat upřímně.

Data nejsou podložená. Jenže žádná lepší nejsou

Autoři jednotlivých výzkumů i Evropské hodnoty proto připouštějí, že takto získaná data mohou v budoucnu projít výrazným korigováním. Jenže na druhé straně to jsou jediná data svého druhu, která evropští politici mají.

Dotázaní Syřané, jichž se studie Evropských hodnot týká především, tak za motivaci k odchodu ze země v 69 % případů označili přímé ohrožení na životě, ať už své, nebo své rodiny. Na 74 % dotázaných uvedlo, že prchá kvůli autoritářskému prezidentovi Asadovi. Částečně se překrývají s lidmi, kteří za důvod odchodu označili Islámský stát (těch je 33 %).

Uprchlická krize

Že ze Sýrie do Evropy odcházejí lidé z velké míry kvůli Asadovi, částečně podporuje i další zjištění Centra sociálních věd (WZB) v Berlíně, totiž že z prchajících lidí tvoří 85 % sunnitští muslimové. Asad je reprezentantem alávitské vládnoucí menšiny a syrská vláda nyní kontroluje převážně alávitský západ země s relativně nízkým podílem sunnitského obyvatelstva. Z řad sunnitů se rekrutují mnohé protivládní povstalecké skupiny.

Všechny výzkumy, které studie Evropských hodnot zahrnuje, ukazují poměrně vysoké vzdělání přicházejících Syřanů: ve 43 % středoškolské, ve 43 % univerzitní. Příchozí z Afghánistánu nebo Eritreje, na tom jsou výrazně hůře. Tato čísla ale neodrážejí strukturu syrské společnosti jako takové: jen to, že se do Evropy přes tábory v Turecku, Jordánsku či Libanonu častěji dostávají hlavně ti vzdělanější, schopnější a majetnější.

Do Evropy přišel jen zlomek Syřanů bez domovů

Studie uvádí podíl Syřanů mezi žadateli o azyl ve vyspělé Evropě na úrovni 21 %. Tento poměrně nízký podíl, který by mohl naznačovat, že Sýrie není klíčovým faktorem v migrační vlně, ale není přesný.

Vztahuje se totiž k počtu syrských žádostí o azyl ve vyspělé Evropě v průběhu druhého čtvrtletí roku 2015. Za první tři čtvrtletí roku 2015 mezi nimi podle Eurostatu bylo 26 % Syřanů - a to jsou stále započítány žádosti ze zemí západního Balkánu, které je pro Evropu mnohem snazší řešit (prakticky všechny jsou odmítány) než válku v Sýrii či Afghánistánu. Mezi lidmi, kteří azyl dostanou, tvoří Syřané v Evropě polovinu. Do Evropy navíc dosud zamířil jen zlomek ze dvanácti milionů Syřanů, které válka připravila o domovy.

EU dosud nevyřešila, jak efektivně vracet neúspěšné žadatele o azyl, kterých jsou statisíce. Domů se jich vracejí jen zhruba dvě pětiny.

Jak se získávají data o migraci

Evropské hodnoty čerpaly z těchto sběrů dat:

  • UNHCR za duben až září vyzpovídal 1 245 běženců.
  • Pod patronátem OSN pracoval i think-tank Impact, který v září pořádal polostrukturované skupinové diskuse jak mezi syrským běženci, tak v Sýrii.
  • Centrum sociálních věd v Berlíně se formou dotazníků obrátilo na 889 běženců, kteří se prohlásili za Syřany.
  • Mezinárodní organizace pro migraci na přelomu let 2014 a 2015 vedla sérii desítek rozhovorů s místními informátory i migranty ve dvanácti lokalitách v sedmi tranzitních zemích na cestě do Evropy.

Mezi faktory, které je na cílových zemích - tedy zejména Německu - lákají, syrští běženci nejčastěji uváděli příležitost k práci (57 %), právo a podporu uprchlíkům (53 %), rodinu (34 %) či vzdělání (32 %). Ale také uvítací podmínky. Těmi se právě Německo v Evropě vymyká, byť i v Německu onoho vítání ubývá.

Teď, nebo nikdy

„Uprchlíci popisují otevřenost Evropy jako časově omezenou příležitost, vnímají rozvolnění aplikace dublinských dohod (opatření EU, které alokuje uprchlíky do první bezpečné unijní země, jejíž hranice překročili, pozn. red), snížení cen za služby převaděčů, otevřenou náruč Německa a Švédska, kde mají stále více přátel a příbuzných,“ konstatují Evropské hodnoty.

Důležitý je i faktor, který odborníci nazývají „sociální desirabilita“: tedy to, co si zpovídaní myslí, že je záhodno říci, že se od nich čeká. „Ačkoliv jsou (zpovídaní) informováni o anonymitě a diskrétnosti dotazníkových šetření, budou v mnoha případech nejen odmítat odpovědět, ale především dávat takové odpovědi, jaké považují za očekávané a správné pro přidělení statusu uprchlíka,“ soudí Evropské hodnoty.

Think-tank také varuje před dalšími možnými zkresleními, danými například tím, že s rozhovorem s tazatelem mohou častěji souhlasit spíš vzdělanější migranti. „Nadreprezentováni budou také pravděpodobně respondenti, kteří mluví anglicky, ačkoli v některých případech byli dostupní překladatelé do arabštiny,“ soudí český think-tank.

„Předložené demografické profily jsou spíše informacemi o respondentech než o celé populaci přicházejících Syřanů,“ připouští studie. „Nicméně jsou výsledkem úsilí renomovaných výzkumných institucí o co nejvěrohodnější možný profil příchozích,“ dodává optimistickými slovy nepříjemnou skutečnost: lepší data nyní nejen čtenáři, ale především evropští politici, prostě nemají.

Výzkumy k ničemu? Ne, něco v nich přece jen je

Existují nicméně i faktory, které se z analýzy motivací běženců a rozhovorů s nimi vypozorovat dají a s nimiž politici pracovat mohou.

Analýza Reach od think-tanku Impact zmiňuje mezi „push faktory“ nedávné snížení humanitární pomoci, nedostatek pracovních příležitostí a restriktivní přístup hostitelských zemí. Dále pak špatný přístup ke zdravotní péči či vzdělání. Naposledy v březnu 2015 například oznámili představitelé Světového potravinového programu OSN, že musí z finančních důvodů omezit pomoc syrským běžencům v Turecku, Libanonu, Iráku a Egyptě.

Důležité podle studie Evropských hodnot bylo rovněž otevření některých možností legálního cestování do Evropy a pokles cen převaděčů v důsledku rostoucí poptávky i nabídky, a to z původních sedmi až osmi tisíc eur na osobu za cestu do Evropy na polovinu, někdy i méně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video